V Itálii se konaly předčasné parlamentní volby. Největší šanci na úspěch má blok pravicových stran, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Tento scénář naznačují i první odhady po uzavření volebních místností z pozdního nedělního večera. Vůdkyně pravicových Bratrů Itálie Giorgia Meloniová by se mohla stát první italskou premiérkou. První předběžné výsledky se očekávají v pondělí ráno.
Pravicový blok, který tvoří strany Bratři Itálie Giorgie Meloniové, Liga Mattea Salviniho a Vzhůru Itálie Silvia Berlusconiho, voličům slibuje prosazování národních zájmů v Evropské unii, striktnější politiku proti migraci, větší podporu rodinám a porodnosti, ale i snížení daňové zátěže živnostníků.
Meloniová, jež v kampani vystupovala s heslem „Jsme připraveni“, uvedla, že pravice má ambici zreformovat ústavu a zavést prezidentský systém. Na tom se bude chtít dohodnout i s levicí. „Pokud nám dají Italové podporu, tak to uděláme i sami,“ uvedla s tím, že nebude akceptovat veta od jiných stran.
Nejsilnější soupeř Bratrů Itálie, středolevicová Demokratická strana Enrica Letty, hodlá řešit nerovnosti a rozšiřovat občanská a sociální práva. „Budeme bránit italskou ústavu, která je nejkrásnější na světě, nedovolíme, aby ji tato pravice přepsala,“ uvedl Letta, jenž chce navázat na práci, kterou započal kabinet premiéra Maria Draghiho.
V lepší výsledek, než který mu přisuzují průzkumy, doufá Hnutí pěti hvězd, které vyhrálo volby v roce 2018. Jeho vůdce a bývalý premiér Giuseppe Conte vsadil především na sociální témata, jako je boj proti chudobě a zavedení minimální mzdy či na ekologickou transformaci.
Velká část nerozhodnutých voličů
Zveřejňování předvolebních průzkumů je dva týdny před volbami zakázáno, podle těch posledních byla mezi voliči nejpopulárnější právě strana Bratři Itálie. Koalici pod jejím vedením průzkumy přisuzovaly výrazný náskok. Agentury ovšem upozorňovaly, že třicet až čtyřicet procent voličů těsně před volbami nevědělo jistě, komu svůj hlas nakonec dají. Jejich hlasy tak mohly být rozhodující v tom, jak velké bude vítězství pravicové koalice, zmínil server německé veřejnoprávní stanice ARD.
Voleb se mohlo zúčastnit téměř 51 milionů hlasujících. Průzkumy nicméně odhadovaly nižší volební účast než v roce 2018, kdy k urnám přišlo kolem 73 procent voličů, což je na italské poměry rekordně málo. Na celkově nižší účast ukazovala i data z nedělní 19. hodiny, kdy mělo odhlasováno přes 49 procent voličů.
Italové poprvé volili méně poslanců, obě parlamentní komory zeštíhlily přibližně o třetinu na celkem 600 křesel.
Meloniová v hledáčku zahraničního tisku
Pohled mezinárodního tisku se během předvolební kampaně zaměřil hlavně na Meloniovou. Politička původem z Říma se angažuje v politice od devadesátých let a stihla být členkou mládežnické organizace Italského sociálního hnutí (MSI). V této straně se v poválečné Itálii angažovali nostalgici fašistického režimu a MSI dlouho vedl bývalý vysoký představitel kolaborantské Republiky Saló a šéf režimního antisemitského časopisu La Difesa della Razza (Na ochranu rasy) Giorgio Almirante.
Meloniová sedí v parlamentu od roku 2006 a v letech 2008 až 2011 byla ministryní pro mládež. V této funkci navštívila v roce 2009 Prahu, aby uctila památku Jana Palacha.
Meloniová odmítá, že by byla fašistkou, ačkoliv její strana si ponechává symbolické odkazy na MSI. Britskému časopisu The Spectator sdělila, že v Británii by byla členkou Konzervativní strany a ve Spojených státech republikánkou.
