Itálie zabaví španělskou loď s migranty. Někteří z nich skákali do moře

Italská prokuratura nařídila zabavit loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms a okamžitě vylodit migranty. Píše to italská agentura ANSA. Situace na lodi, která skoro před třemi týdny zachránila běžence u Libye, se v úterý zhoršila. Italská pobřežní stráž odvezla na pevninu devět lidí, kteří potřebovali lékařské ošetření. Dalších 15 osob skočilo do moře. Madrid vyslal k Lampeduse armádní plavidlo, které by mělo zbylé migranty eskortovat na Mallorku.

Z lodi byli nejprve ze zdravotních důvodů evakuováni další dva utečenci, 15 dalších se v průběhu dne vrhlo do moře a chtěli doplavat na pevninu. Pobřežní stráž je zachránila, odvezla na pevninu a předala zdravotníkům. Z původně 160 zachráněných migrantů jich nyní na palubě podle agentury ANSA zbývá 98.

Posádka španělského plavidla nalodila migranty plující z Libye do Evropy během několika operací od 1. srpna, nesměla s nimi ale vplout do italských vod kvůli protiimigrační politice italského ministra vnitra Mattea Salviniho. Nakonec tak učinila minulý týden, když jí to kvůli naléhavé situaci povolil italský oblastní soud. Ten zároveň rozhodl, že má být běžencům poskytnuta pomoc, nezmínil však výslovně otevření přístavu.

„Voda na příděl, jídlo na příděl… Začíná to připomínat detenční tábory v Libyi, my jsme ale v italských vodách,“ upozornil zakladatel organizace Proactiva Open Arms Óscar Camps.

Madrid nabídl organizaci Open Arms pomoc už o víkendu. Španělé nejprve loď chtěli navést do přístavu Algeciras, který leží v jižním cípu Španělska a kam by plavba trvala pět dní. Poté nabídl Madrid nejbližší španělský přístav Mahón (Maó) na ostrově Menorca či přístav v Palma de Mallorca, kam by plavba trvala asi tři dny. Open Arms ale tyto nabídky odmítla s tím, že cesta je moc dlouhá.

Loď nesmí naloďovat běžence u Libye, píše španělský list

Podle komentáře deníku El Mundo má možná posádka i jiný důvod, proč nechce s plavidlem do Španělska. Po několikaměsíčním zadržování v přístavu v Barceloně od letošního ledna totiž dostala v dubnu od španělských úřadů povolení vyplout jen za účelem přepravy materiálu na ostrovy v Egejském moři, nesmí tedy naloďovat migranty u libyjských břehů.

Důvodem zákazu vyplout bylo podle španělských úřadů mimo jiné to, že posádka při předchozích operacích nebyla schopna vylodit migranty v prvním bezpečném přístavu.

Itálie a Malta uzavírají přístavy lodím nevládních organizací od loňska mimo jiné proto, aby donutily EU k systematickému řešení migrační krize. Přístav nevládním organizacím otevřou až poté, co ostatní země EU slíbí, že migranty převezmou.

Mezi Lampedusou a Maltou čeká více než týden i další loď s migranty – Ocean Viking organizací Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Na palubě je 356 afrických běženců, které posádka nalodila u Libye mezi 9. a 12. srpnem.

Organizace Lékaři bez hranic (MSF) v úterý uvedla, že u libyjského pobřeží se zřejmě potopila loď s uprchlíky. Zahynout mělo údajně asi sto lidí.

Z Libye se směrem k evropským břehům vydávají tisíce lidí, ale meziročně počet migrantů zachycených na této trase výrazně klesl. Od ledna do července se centrálním Středomořím do EU dostalo 4890 přistěhovalců, tedy přibližně čtvrtina ve srovnání se stejným obdobím v roce 2018, uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...