Irsko řeší záhadu Cobalt. Moskva údajně zverbovala politika s pomocí „volavky“

Irsko řeší, kdo je Cobalt. Podle médií je tak označován nejmenovaný irský vládní politik, který se prý nechal prostřednictvím krásné agentky zverbovat pro spolupráci s Moskvou. Řada irských zákonodárců tak tento týden raději ujišťovala, že oni Cobaltem nejsou. Dotyčného politika podle médií ze spolupráce s Ruskem dlouho podezírají i irské tajné služby.

O totožnosti politika Irové spekulují už několik dní. Debatu vyvolal článek v britském týdeníku The Sunday Times, podle něhož ruské tajné služby s pomocí „krásné volavky“ zverbovaly irského politika, aby Kremlu pomohl rozvracet vztahy mezi Británií, Irskem a Evropskou unií během jednání o brexitu, tedy britském odchodu z Evropské unie. Měl rovněž pořádat tajné schůzky s radikálními probritskými loajalisty v Severním Irsku.

Britský list uvádí, že dotyčný se scházel se Sergejem Prokopjevem, ruským zpravodajským důstojníkem, který v letech 2019 až 2022 působil z ruského velvyslanectví v Dublinu. Na jedné schůzce mimo Dublin politik, který měl být sledován armádou a irskou policií, údajně nabídl, že zařídí kontakty mezi Rusy a loajalistickými radikály v Severním Irsku, a to v citlivé době jednání o brexitu. Loajalističtí radikálové přitom hrozili násilím kvůli brexitovým dohodám z let 2019 a 2020, které by vytvořily celní hranici v Irském moři, a chtěli zabránit vzniku pozemní hranice mezi Severním Irskem a Irskem.

Zatímco irská veřejnost byla těmito zprávami šokována, irský premiér Simon Harris podle serveru The Moscow Times řekl, že zprávy o „krtkovi“ v irském parlamentu, naverbovaném ruskou tajnou službou, pro něj nejsou překvapením. Vláda a irská policie podle něj berou tato obvinění „extrémně vážně“. „Musíme být ostražití, nejsme imunní vůči ruskému vlivu,“ upozornil dále dle Irish Independent předseda vlády.

Už od roku 2022 irské bezpečnostní úřady upozorňovaly dotyčného politika na ruské úsilí získat jej ke spolupráci. On se prý však takovým varováním vysmál. Ačkoli vyšetřovatelé údajně nenašli žádné důkazy, že by byl podezřelý za svou spolupráci placen, může být osobně kompromitován jiným způsobem. Mohl se na něj najít nepříjemný materiál v jeho internetové historii při cestách do zahraničí, zvláště do oblastí, v nichž ruské tajné služby svobodně operují, píše The Moscow Times.

Irský server Irish Independent popisuje, jak se někteří senátoři tuto středu ve svých projevech dušovali, že oni ruskými agenty nejsou. Jako první takové prohlášení učinil Timmy Dooley z vládní strany Fianna Fáil (FF). „Objevily se zvěsti, že členové horní komory jsou zapleteni s Ruskem a že mezi námi může, ale nemusí být špion. Myslím, že je důležité, (...) aby členové komory dobrovolně učinili prohlášení, že nejsou předmětem žádného vyšetřování nebo že nikdy nebyli ve spárech Ruska,“ řekl.

„A ani já, stejně jako vy, senátore Dooley, nejsem jedním z těch lidí,“ ujišťoval i předseda Senátu Jerry Buttimer. Potřebu ujistit kolegy o tom, že není agentkou, měla například i senátorka z FF Fiona O’Loughlinová.

„Irsko je pro ruské špiony hřištěm“

Peadar Tóibín, předseda irské konzervativní strany Aontú, tento týden připustil, že mu v roce 2017 jistá konzultační firma nabídla výlet do Moskvy, kde měl pobývat v pětihvězdičkovém hotelu a setkat se i s ruským vládcem Vladimirem Putinem. „To mě zarazilo jako velmi zvláštní a poněkud neuvěřitelné. Vzhledem k protidemokratické povaze Putinova režimu jsem dal najevo, že nemám zájem,“ dodal Tóibín.

Poslanec a bývalý armádní velitel Cathal Berry prohlásil, že Irsko je „hřištěm“ pro ruské špiony díky svému rozsáhlému majetku a nedostatečné bezpečnostní kultuře, píše The Guardian. Rusové podle něj ani nemusejí vynaložit příliš mnoho úsilí.

Spisovatel a expert na ruskou armádu Keir Giles serveru stanice BBC řekl, že nejen politici by měli být obezřetní, co se ruského vlivu týče. Přesvědčení některých obyvatel Irska, že Moskva nebude mít o tak malý národ zájem, je podle něj činí zranitelnými. Terčem pro ruské tajné služby jsou všichni, kteří mají vliv, včetně například novinářů, akademiků a vysoce postavených podnikatelů, upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...