Íránská policie mučila a zabila protestující teenagerku, uvádí podle BBC tajný spis

Šestnáctiletou Íránku, která zmizela v září 2022 při protivládních protestech, sexuálně zneužili a zabili tři členové íránských bezpečnostních složek. Podle britského serveru BBC News to vyplývá z uniklého dokumentu íránských revolučních gard, jež případ Niky Šakaramíové vyšetřovaly. Dívka byla v době protestů známou postavou demonstrací proti režimu.

Šakaramíová zmizela v září 2022, její tělo našla rodina dívky v márnici po devíti dnech. Íránské úřady tehdy uvedly, že spáchala sebevraždu. Naposledy byla spatřena v centru Teheránu, kde podle jednoho videozáznamu ze sociálních sítí při demonstracích protestně spálila hidžáb.

Kolem Šakaramíové na videu lidé skandovali „smrt diktátorovi“ s odkazem na íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Ženy v Íránu musejí šátek nosit na veřejnosti povinně už od islámské revoluce v roce 1979.

Obtěžování i bití

V dokumentu z vyšetřování s označením „přísně tajné“, jsou podle BBC jména tří mužů, kteří dívku bili, sexuálně zneužili a zabili, a také jména důstojníků, kteří se to snažili utajit.

Podle britského serveru spis obsahuje některé brutální detaily, například, že jeden z mužů na dívku při obtěžování zasedl. Šakaramíová se podle zprávy bránila, kopala a nadávala, přestože byla spoutána. Muži měli přiznat, že ji mlátili obušky.

BBC pravost spisu ověřovala několik měsíců z různých zdrojů. Oslovila také íránskou vládu a revoluční gardy, odpověď ale nedostala.

Případ mladé Íránky motivoval další ženy a dívky k vyjádření nesouhlasu se striktními pravidly. Vyšetření její smrti požadovali lidé i na demonstracích jinde ve světě, například v Londýně, v USA nebo v Německu.

Masivní protesty proti režimu

Velké protesty v Íránu vypukly v polovině září 2022 původně kvůli potlačování práv žen a dívek, posléze přerostly v největší manifestace proti režimu ovládaném šíitskými duchovními.

Protesty zažehla smrt jiné mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií kvůli tomu, že měla podle ní příliš volně nasazený hidžáb. Podle policie žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.

Íránská vláda proti demonstrantům tvrdě zasáhla. Podle nevládních organizací zemřelo přes pět set lidí a téměř dvacet tisíc dalších bylo zatčeno. Mnozí pak skončili ve vězení, desítka protestujících byla dokonce popravena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...