Íránci zvolí prezidenta až v druhém kole

Nahrávám video

V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. V pátečním prvním kole se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, oznámilo v sobotu íránské ministerstvo vnitra. Po sečtení více než 24 milionů hlasovacích lístků vedl podle předběžných výsledků poměrně málo známý umírněný poslanec a kardiochirurg Masúd Pezeškján před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, uvedla agentura Reuters. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.

Pezeškján vedl s více než deseti miliony hlasů před Džalílím, pro nějž podle Reuters hlasovalo 9,4 milionu lidí. Třetí příčku průběžné výsledky přisuzovaly předsedovi parlamentu a bývalému starostovi Teheránu Mohammadu Bágheru Ghálíbáfovi, a to 3,3 milionu hlasů. Poslední byl šíitský klerik, právník a bývalý prokurátor či ministr vnitra a spravedlnosti Mostafá Púrmohammadí, tomu dalo svůj hlas přes 260 tisíc lidí.

Protože žádný z kandidátů nedosáhl více než padesátiprocentního podílu hlasů, rozhodne se o íránském prezidentovi v druhém kole příští pátek. Hlasovat je v něm oprávněno přes šedesát milionů lidí.

Nízká účast a milion neplatných hlasů

Volební účast činila 39,9 procenta, což je podle Reuters nejméně od islámské revoluce z roku 1979. V prezidentských volbách v roce 2021 se k volebním urnám dostavilo 42 procent voličů, zatímco březnové parlamentní volby zaznamenaly 41procentní účast.

Volební účast má být důležitým ukazatelem podpory šíitské teokracie ze strany íránského voličstva po letech ekonomického chaosu a velkých protestů. Při hlasování se objevily náznaky širšího rozčarování veřejnosti. Podle výsledků byl více než jeden milion hlasů neplatných, což je obvykle známkou toho, že lidé se cítí být povinni hlasovat, ale nechtějí vybrat žádného z kandidátů, napsala agentura Reuters.

Nahrávám video

Prodloužené hlasování

Hlasování mělo skončit v pátek v 18:00 místního času (16:30 SELČ), volební komise ale konec dvakrát prodloužila – nejprve do 20:00 a poté do 22:00 místního času (20:30 SELČ). Ke konečnému uzavření volebních místností pak došlo o půlnoci tamního času, tedy ve 22:30 SELČ, jak uvedla agentura AFP. Státní média podle ní celý den ukazovala fronty občanů, jak čekají před volebními místnostmi.

Navzdory autoritářství teokratického režimu velkou část Íránců trápí zejména jejich zhoršující se ekonomická situace. Nízká účast se očekávala, mnozí Íránci už totiž nevěří, že změna vedení zemi přinese reformy. V posledním půlroce se vyostřil i konflikt Íránu s Izraelem, a to kvůli válce v Pásmu Gazy, kde Teherán stojí na straně teroristického hnutí Hamás.

K volbám se registrovalo osm desítek kandidátů, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest z nich. Dva z nich pak na poslední chvíli odstoupili. Voliči tak měli na výběr ze čtyř kandidátů, z nichž tři jsou ultrakonzervativní politici a jeden umírněný.

„Rozhodně nejde o svobodné a spravedlivé volby. Kandidovat mohou jen ti, kdo už slíbili absolutní věrnost Chameneímu a Islámské republice,“ uvedl volby na pravou míru íránský spisovatel Araš Azízí, který je zároveň spolupracovníkem berlínské expertní skupiny Středisko pro Blízký východ a globální řád (CMEG).

Režim by rád viděl co nejvyšší účast

Média původně odhadovala, že největší šance mají dvaašedesátiletý předseda parlamentu a bývalý starosta Teheránu Bágher Ghálíbáf a ultrakonzervativní osmapadesátiletý Džalílí, který byl v letech 2007 až 2013 hlavním íránským vyjednávačem o jaderném programu se západními mocnostmi.

Jediným reformistou mezi kandidáty je už zmíněný sedmdesátiletý poslanec, kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Pezeškján. Ten prosazuje obnovení dialogu se Západem a dokonce si dovolí i kritizovat mravnostní policii za šikanu žen. „S Boží pomocí se pokusíme vybudovat přátelské vztahy se všemi zeměmi. Kromě Izraele,“ prohlásil.

Írán je nepřímým účastníkem řady konfliktů. Je nejbližším spojencem teroristů z Hamásu i Hizballáhu, Rusku zase dodává drony. A ani Pezeškján, natož papíroví favoriti voleb – tedy zastánci tvrdé linie, na tom nic nezmění. I proto analytici očekávali, že řada z více než šedesáti milionů íránských voličů bude hlasování bojkotovat.

Možného bojkotu voleb si je režim dobře vědom. I proto nejvyšší vůdce Alí Chameneí vyzval k co nejvyšší účasti. „Účast lidí s nadšením a co nejvyšší počty voličů: to je pro islámskou republiku jednoznačná nutnost,“ řekl ajatolláh, který chtěl případnou vyšší volební účast využít jako prostředek k potvrzení legitimity svého režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...