Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Nahrávám video

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Zpočátku pokojné protesty v islámské republice začaly 28. prosince v Teheránu, kde se shromáždili majitelé obchodů ve Velkém bazaru rozhořčení prudkou devalvací tamní měny rijálu. V reakci na denní výkyvy zavřeli své prodejny a požadovali vládní zásah, který by vedl ke stabilizaci trhů.

„Co budou moje děti jíst? Musíme si s sebou nosit kufry plné peněz, abychom si jen koupili chleba? Přijde vám to normální?“ sdělil deníku Guardian jeden z obchodníků, který ze strachu z represí hovořil pod pseudonymem Alborz.

„Pro běžné lidi je to obrovská zátěž. Za posledních několik let pozorovali hrozně velký úpadek svojí měny. Když jsem začala jezdit do Íránu před patnácti lety, tak bylo za jeden dolar třeba dvacet tisíc (rijálů), teď je to 1,4 milionu. Za poslední rok měna klesla velmi výrazně,“ řekla ČT24 íránistka a cestovatelka Hrabalová.

Potraviny prudce zdražují

Ekonomická situace je přitom den ode dne horší. Oficiálně se meziroční inflace podle úřadů pohybuje kolem 42 procent, u potravin ale přesahuje sedmdesát procent a ceny některých základních produktů údajně vzrostly o více než 110 procent, píše server BBC News.

Íránce trápí i rostoucí ceny benzinu. Vláda poskytuje obyvatelům šedesát litrů měsíčně za patnáct tisíc rijálů a sto litrů za třicet tisíc rijálů. Ceny byly stanoveny v listopadu 2019 po masových protestech, při nichž zemřely stovky lidí protestujících proti zdražování pohonných hmot.

Aby vláda předešla nepokojům, úřady ponechaly ceny zmrazené navzdory rostoucímu ekonomickému tlaku. V prosinci však zavedly třetí cenovou úroveň pro velké uživatele přesahující 160 litrů měsíčně, kteří nyní musí platit padesát tisíc rijálů za litr.

Íránce navíc pobouřil nový návrh rozpočtu, který počítá s vyššími daněmi pro podnikatele, obchodníky a velké firmy, a zároveň předpokládá nižší příjmy z prodeje ropy a plynu v době sankcí. To vyvolalo obavy, že stát bude mít potíže s dodávkami dostatečného množství cizí měny pro obchod, zmiňuje server The Middle East Eye.

„Kéž by vláda, místo aby se zaměřovala jen na palivo, mohla snížit ceny i jiného zboží,“ řekl al-Džazíře taxikář Mádžid Ebráhímí. „Ceny mléčných výrobků letos vzrostly šestkrát a ostatního zboží více než desetkrát,“ prohlásil Íránec.

Růst hospodářství se přitom neočekává ani v roce 2026. „Lidé najednou řeší, že jejich úspory jsou absolutně znehodnocené, a řeší, jestli si vůbec můžou dovolit kupovat maso, jestli si můžou kupovat suroviny, na které jsou zvyklí. Prakticky se řeší úplně všechno,“ popsala situaci Hrabalová.

„Ať žije král“

Demonstrace se postupně rozšířily z metropole do dalších měst včetně Isfahánu, Mašhadu či Šírázu. Videa zveřejněná na internetu v pondělí ukazovala protesty v hlavním městě i v jihozápadním městě Jasúdž. Podle lidskoprávních aktivistů se od minulého týdne konaly akce ve 26 z 31 provincií.

Protesty podle Hrabalové nemají centralizované vedení, přičemž Íránci se svolávají na sociálních sítích v rámci celé řady skupin. „Sdílejí mezi sebou, kde jsou policisté, kde se demonstruje,“ uvedla. Lidé přitom neřeší jen úpadek hospodářství. Ekonomická hesla se rychle stala politickými a vyzývají k odstranění teokratického režimu.

„Jiskra byla zažehnuta ekonomickou nespokojeností. Mezi požadavky ale patří boj s korupcí, boj s inflací, ale objevují se i slogany týkající se i dřívějších demonstrací, třeba ,Žena, život svoboda‘. Objevují se také výkřiky proti diktátorovi, proti Chameneímu a pro krále. Takže ta jiskra je ekonomická, ale té nespokojenosti v Íránu je strašně moc,“ podotkla Hrabalová.

Jedním z faktorů, které mají významný dopad na tíživou hospodářskou situaci, jsou mezinárodní sankce zavedené po vypovězení jaderné dohody Spojenými státy před deseti lety. Loňský návrat prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a oživení strategie „maximálního tlaku“ pak ještě prohloubily ekonomickou izolaci blízkovýchodní země.

Teherán má kvůli restrikcím potíže s přístupem na mezinárodní finanční trhy a ke zmrazeným zahraničním aktivům. Rostoucí závislost země na dovozu situaci zhoršuje a podporuje inflaci, uvádí al-Džazíra.

„Sankční spekulanti“

Íránce ale trápí rovněž úplatkářství. Známé korupční případy, do kterých jsou zapojeni vlivní úředníci a jejich rodiny, posílily hněv veřejnosti a přesvědčení, že části vládnoucí elity krize zneužívají.

Mnoho lidí se domnívá, že někteří úředníci a jejich příbuzní přímo těží ze sankcí prostřednictvím dohod, které jim umožňují kontrolovat dovoz a vývoz, přesouvat příjmy z ropy do zahraničí a profitovat z praní špinavých peněz. Dokonce i vládní úředníci se podle BBC domnívají, že spíše než samotné sankce mohou za zhoršení stavu země „sankční spekulanti“.

Íránskému režimu nijak nenahrává rovněž extrémní sucho, které sužuje celou zemi. V Teheránu se dokonce hovoří o tom, že se blíží takzvaný nultý den, kdy nebude možné zajistit obyvatelům pitnou vodu z kohoutku. I v tomto případě je jedním z viníků špatné hospodaření ze strany úřadů.

Podle Hrabalové může přijít masovější odpor vůči režimu, jelikož současná špatná situace dopadá na všechny. „Najednou chudnou i ti, co podporují režim, ti, kteří lidská práva nikdy neřešili. Najednou zažívají ekonomický stres. Je tam stále nějaké procento společnosti, které je prorežimní, nevíme, jak je velké. Najednou i tihle lidé mohou vyrazit do ulic hnáni ekonomickými motivy,“ míní íránistka.

V době protestů se navíc symbolicky po delší době zvedla v uplynulých dnech mlha zahalující Teherán. „Je vidět (sopka) Damávand, což je po dlouhé době poprvé. Pro některé Íránce je to symbol odboje a naděje na lepší budoucnost. Má to symboliku, že teď přichází nová doba,“ sdělila Hrabalová s odkazem na místní média.

Srovnání s protesty po smrti Amíníové

Blízkovýchodní země zažila srovnatelné nepokoje před čtyřmi lety, kdy zemřela mladá íránská Kurdka Mahsá Amíníová ve vazbě morální policie poté, co byla zadržena kvůli tomu, že neměla správně nasazený hidžáb.

Demonstrace, známé jako „hnutí Mahsá“ nebo „Žena, život, svoboda“, otřásly základy státu, ale nakonec byly brutálně potlačeny. Podle lidskoprávních skupin bylo při násilném zásahu bezpečnostních sil zabito více než 550 lidí a dvacet tisíc jich bylo zadrženo.

Experti OSN po vyšetřování obvinili Teherán ze zločinů proti lidskosti, což úřady odmítly. Působení morální policie bylo po protestech krátce pozastaveno, od roku 2023 ale již v zemi opět působí, i když vymáhání pravidel pro zahalování se od té doby podle al-Džazíry rozvolnilo.

Íránské úřady proti demonstrantům tvrdě zasahují i nyní – zemřely už desítky lidí, včetně několika příslušníků bezpečnostních složek, uvádějí obhájci lidských práv. Zprávy často pocházejí ze sociálních sítí a od lidí z ulice a nejsou ověřené, jelikož novináři i nezávislé zpravodajské organizace čelí v zemi přísným omezením.

Nepřekonatelná propast

Řada pozorovatelů se tak domnívá, že nová vlna odporu by mohla mít závažnější důsledky než ta v roce 2022. „Ačkoli se jejich původ (vln protestů) liší, obě odrážejí hluboké strukturální stížnosti a nepřekonatelnou propast mezi státem a společností,“ analyzuje situaci magazín Foreign Policy (FP).

Pozice íránského režimu je nyní nejslabší za poslední roky, jelikož kromě nepokojů na domácí půdě čelí i dramatickým změnám v regionu, podotýká BBC.

Zlom znamenala červnová dvanáctidenní válka mezi Íránem a Izraelem, do níž se zapojily i Spojené státy, které udeřily na íránská jaderná zařízení. Konflikt výrazně oslabil obranné schopnosti islámské republiky, její nukleární kapacity a poškodil i několik vojenských a průmyslových objektů.

Došlo rovněž k oslabení íránského vlivu na Blízkém východě poté, co padl spřízněný režim diktátora Bašára Asada v Sýrii a Izrael zlikvidoval vedení šíitské teroristické skupiny Hizballáh v Libanonu, jež působí jako prodloužená ruka Teheránu v celém regionu.

V posledních dnech přišla islámská republika o dalšího spojence, když USA unesly z Venezuely tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Írán je spolu s Ruskem zapojen do venezuelského ropného sektoru.

Nyní má ve světě méně spojenců, na které se může v regionálních konfliktech spolehnout, a méně kanálů pro přesun příjmů z ropy do zahraničí. Dekády budování regionálních zástupných sil, mechanismů pro obcházení sankcí a jaderné infrastruktury byly v relativně krátkém čase podkopány či zničeny, popisuje vývoj BBC.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí a jeho nejbližší okolí po léta ospravedlňovali masivní výdaje na regionální spojence a jaderný program jako nezbytné investice do dlouhodobé technologického pokroku a bezpečnosti Íránu.

Ta se ale nekoná a tlak na režim ze všech stran sílí. Protestující kritizují, že financování skupin jako Hizballáh či Hamás odvádí zdroje ze země v době, kdy Írán prochází vážnou hospodářskou krizí.

Trumpovy výhrůžky, vzkaz Mosadu

Americký prezident Donald Trump v poslední dnech opakovaně varoval, že zasáhne, pokud zemře více lidí. „Sledujeme to velmi pozorně. Pokud začnou zabíjet lidi, jako to dělali v minulosti, myslím, že je Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou,“ konstatoval šéf Bílého domu.

Chameneí výhrůžky odmítl s tím, že Írán se „nebude přizpůsobovat nepříteli“ a naopak nepřítele „dostane na kolena“. Duchovní vůdce sice připustil oprávněnost protestů, proti „výtržníkům“ chce ale zakročit. Vláda se podle něj snaží ekonomické problémy řešit.

Íránská diplomacie zároveň obvinila Izrael ze snahy „podkopat naši národní jednotu“ poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil „solidaritu své vlády s bojem íránského lidu“.

„Vyjděte společně do ulic. Nastal čas,“ vyzvala ve vzkazu v perštině izraelská tajná služba Mosad. „Jsme s vámi. Nejen na dálku a slovně. Jsme s vámi v terénu,“ dodal. Podle listu The Jerusalem Post tak Mosad výjimečně přiznal probíhající operace v islámské republice.

Neochota Teheránu k ústupkům

Podle FP už íránští diplomaté hledají způsoby, jak navázat dialog a diplomatický proces s USA, který by přinesl zmírnění zahraničního tlaku. „Samotný zdlouhavý proces vyjednávání by mohl posílit íránskou měnu a ochránit režim před vojenskými údery i bez dohody. Je velmi nepravděpodobné, že by Írán souhlasil s ústupky, o které Spojené státy usilují – nulové obohacování uranu a omezení raketových schopností – zejména v kontextu probíhajících protestů,“ píše magazín.

V minulosti demonstrace postoje íránského režimu nezmírnily, upozorňuje FP. Chameneí si totiž nemůže dovolit působit slabě. List The Times nicméně napsal, že podle zdroje z tajné služby Chameneí plánuje uprchnout do Moskvy, pokud se nepokoje a protesty neuklidní.

Zatím není jasné, zda si establishment klade za cíl najít nástupce nejvyššího duchovního vůdce. Analytici zmiňují potenciální kandidáty, jako je Mojtába Chameneí, jeho syn a vlivný duchovní, nebo Hasan Chomejní, vnuk zakladatele revoluce z roku 1979. Podle expertů má nicméně svět jen velmi malý vliv na to, kdo stane v čele státu, píše server 9news.

Většina současných protestujících chce ale obrátit list a vybudovat jinou budoucnost, píše server France 24. „Všichni v Íránu chtějí změnu. Zastánci tvrdé linie chtějí návrat k minulosti, reformisté posun do budoucnosti a mnoho umírněných chce jakoukoli změnu. Nikdo není spokojen se současným stavem,“ poznamenal editor londýnského zpravodajského webu Amwaj.media Mohammad Alí Šabání.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...