Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf informoval EU, že odstupuje od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015. Ty se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu, napsala agentura Reuters. Země letos začala dohodu vypovídat kvůli tomu, že od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. Ostatní signatáři včetně EU se ji pokoušejí zachránit.
„Protože jsme během rozhovorů nedosáhli požadovaného výsledku, zahájíme tento třetí krok v odstoupení od smlouvy. Naše oddělení atomové energie okamžitě zahájí výzkum a vývoj pro potřeby země. Budeme svědky vývoje různých typů odstředivek. Oddělení atomové energie musí udělat vše, co potřebujeme pro obohacení uranu,“ sdělil ve čtvrtek prezident Hasan Rouhání.
Ke kroku se vyjádřil americký prezident Donald Trump, který nevyloučil, že by o situaci mohl s Hasanem Rouháním jednat během následujícího zasedání Valného shromáždění OSN. „Všechno je možné. Chtějí vyřešit svůj problém. Finančně se zabíjejí. Jejich inflace je na velmi špatných hodnotách a je to velmi smutná situace. Mohli bychom to vyřešit rychle během 24 hodin, ale uvidíme, co se stane.“
Íránci už začali uran obohacovat nad hranici 3,67 procenta povolenou v dohodě z roku 2015. Zvýšili také zásoby obohaceného uranu. Nadále tvrdí, že jim jde především o civilní využití jaderné energetiky.
EU vyjádřila znepokojení
Evropská unie v pátek prostřednictvím své mluvčí Maji Kocijančičové zdůraznila klíčovou roli MAAE v kontrole jaderných aktivit Íránu. Vyjádřila přitom „vážné znepokojení“ nad oznámením Íránu, že země od svých závazků ustupuje. Teherán svůj záměr odstoupit od dalších bodů jaderné dohody oznámil i v dopise adresovaném šéfce unijní diplomacie Federice Mogheriniové.
Berlín naznačil, že Teherán svůj postoj stále může změnit. „Vyzýváme Írán, aby situaci dál nekomplikoval,“ citovala v pátek agentura Reuters mluvčího německého ministerstva zahraničí. „Ještě není příliš pozdě, aby Írán opustil špatnou cestu, po které se vydal,“ prohlásil mluvčí.
Írán nazval americké sankce ekonomickým terorismem
Šéf íránské diplomacie Zaríf v pátek během návštěvy Indonésie neuvedl, jaké konkrétní korky hodlá jeho země podniknout. Americké sankce označil za „ilegální restrikce“ a „ekonomický terorismus“, neboť sankce podle něj „cílí na běžné íránské občany, civilisty“.
Zaríf rovněž trvá na tom, že íránský jaderný program je nadále mírový. „Bohužel USA nejenže nenormalizují hospodářské vztahy s Íránem, ale trestají ostatní za normalizování hospodářských vztahů s Íránem, což je naprosto nepřijatelné,“ prohlásil také Zaríf.
Ministr obrany USA Mark Esper mezitím prohlásil, že Teherán se krok za krokem blíží bodu, kdy s ním bude možné navázat rozhovory. „Zdá se, že se Írán v něčem blíží k bodu, ze kterého by bylo možné vést jednání, a doufáme, že to dobře dopadne,“ uvedl Esper při návštěvě londýnské organizace pro obranu a bezpečnost RUSI.
Složitá dohoda
Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Pro jaderné elektrárny se obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí ho obohatit nad 85 procent.
Dohoda předpokládala, že z 19 tisíc instalovaných centrifug jich Írán nechá v provozu 6104, a to pouze starého typu IR-1. Další typy odstředivek neměl deset let od dohody používat.
Světoví státníci dohodu sjednali s cílem dostat pod kontrolu íránský jaderný výzkum, tamní režim k ní přistoupil v naději na uvolnění sankcí a zlepšení hospodářské situace. Současná americká administrativa, která se na vyjednávání nepodílela, ji považuje za neúčinnou. Chce Teherán přimět k novému vyjednávání.
