Írán na útok Izraele asi odpovědět musí, ale nebude to masivně, míní Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

„Izrael se zaměřil na vojenské cíle, aby neeskaloval napětí tím, že udeří na ropná, nebo dokonce jaderná zařízení. Takže to bylo vojensky silné, ale zároveň úměrné současné situaci,“ komentoval ve vysílání ČT24 armádní generál ve výslužbě. Dodal, že zatím je příliš brzy na to říct, do jaké míry byla akce, zaměřená podle dostupných informací například na výrobny raket, efektivní. Íránská armáda sdělila, že škody jsou „omezené“, to je ale podle Šedivého v podobných situacích obvyklá rétorika.

Izraelci podle něj použili „poměrně sofistikované zbraně“, z čehož usuzuje, že poškození cílů úderu může být poměrně velké, což může omezit schopnosti Teheránu. „I na Írán je vyvíjen politický tlak, aby zastavil další odvetné akce, aby se situace dále neeskalovala,“ zdůraznil Šedivý.

Nahrávám video

Upozornil ale, že země hraje roli regionálního hegemona, a pokud by Teherán na noční údery alespoň „formálně neodpověděl, tak by to oslabilo jeho pozici“. Přesto vojenský expert doufá, že íránská odveta bude spíše symbolická.

„Myslím, že Izrael byl připraven útok provést mnohem dříve, ale z USA unikly některé tajné informace, což úder pravděpodobně zpozdilo, protože Izraelci museli vyhodnotit, do jaké míry toto ovlivní chování Íránu. K tomu ale pravděpodobně nedošlo, takže připravený plán (síly židovského státu) zrealizovaly,“ nechal se slyšet generál ve výslužbě.

Doplnil, že pro Írán zůstává Izrael „státem, který má být zničen“ a Šedivý tak nepředpokládá, že by se dlouhodobá rétorika a názory Teheránu najednou změnily. „Ale musí pochopit, že schopnosti Izraele jsou mnohem větší než jejich vlastní. Pokud odpověď Íránu přijde, tak si dovolím tvrdit, že nebude tak masivní. Pokud se k ní skutečně odhodlá,“ predikuje expert s tím, že Teherán nebude chtít vypadat jako poražený, ale jako ten, kdo ze střetu s Jeruzalémem vychází vítězně.

Šlo o signál, míní Macko a Kalhousová

„Útok podle dostupných informací směřoval především proti centrům protivzdušné obrany Íránu. To znamená, že má do budoucna i zabezpečit slabší obranu Íránu proti možnému dalšímu útoku pro případ, že by se Írán rozhodl eskalovat,“ řekl pro ČT24 bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. Zdůraznil, že úder proběhl výlučně proti vojenským cílům, ale takovým způsobem, aby Írán pochopil, že Izrael je schopný zasáhnout jeho citlivá místa a v případě nutnosti i „přitlačit“.

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Irena Kalhousová také vidí odvetu Izraele jako jakýsi signál o schopnostech izraelské armády. „Írán, myslím si, nebude chtít úplně otevřeně mluvit o tom, co přesně se podařilo Izraelcům zasáhnout a jak velké škody to způsobilo,“ řekla s tím, že to Teheránu kupříkladu umožní „neztratit tvář“ pro případ, že by se rozhodl na útok dále neodpovědět. Podle ní je vidět, že se snaží trochu zlehčovat účinnost izraelské operace.

Na druhou stranu podotkla, že Írán zažil podobně masivní útok na svém území naposledy za války s Irákem. „Je to něco, čeho se Írán v minulosti vždycky obával. Proto je jeho vojenská strategie spíše postavená na tom, že za Írán bojují jeho spojenci,“ řekla Kalhousová, podle níž se Írán nechce vystavovat přímým útokům jiných zemí.

Podle Vlastimila Břízy z katedry mezinárodních vztahů na FSV UK Izrael těsně před útokem vyslal k Íránu „jisté signály“, že přijde útok, který nebude fatálního charakteru a že Írán by se měl vyvarovat jakékoli unáhlené reakce. „Vypadá to, že tento apel zabral, protože vidíme, že Írán ze svých odpalovacích zařízení, která ve větší části nebyla zničena (...), neopětoval útok zpátky na Izrael,“ řekl.

V samotném Izraeli je odveta vůči Íránu považována spíše za slabší a umírněnou, popsala dále velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, především proto, že necílila na ropnou a jadernou infrastrukturu. „Domnívám se, že společnost si spíše přála, aby ten útok, když už musí být veden, Írán výrazně poškodil a možná vedl i ke změně režimu,“ zmínila. Překvapivý byl podle ní načasováním před šábesem, nejdůležitějším židovským svátkem.

Izraelská armáda provedla v noci na sobotu útok na cíle v Íránu v několika vlnách a na více místech jako odvetu za raketový útok Teheránu na území židovského státu před několika týdny. Tehdy Írán vypálil asi 180 raket a střel různého typu, velkou většinu z nich zneškodnila izraelská protivzdušná obrana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 25 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...