Interpol rozhodne o novém vedení. V čele může stanout Češka nebo kandidát obviněný z porušování lidských práv

Nahrávám video

Češka má šanci stanout v čele Interpolu. V Istanbulu začalo valné shromáždění této policejní organizace, které zvolí nové vedení. Kandiduje i současná viceprezidentka Šárka Havránková. Utká se s kontroverzním nominantem ze Spojených arabských emirátů, který čelí obviněním z porušování lidských práv.

Ochránci lidských práv se obávají, že po letošním zasedání Valného shromáždění Interpolu, které v úterý začalo v Istanbulu, posílí v této mezinárodní policejní organizaci vliv autoritářských zemí.

Silné kritice čelí jeden z nominantů na prezidenta, policejní generál ze Spojených arabských emirátů (SAE) Ahmad Násir Raísí. Právě on je jediným protikandidátem dosavadní viceprezidentky organizace Havránkové.

Na Raísího byla v pěti zemích včetně Francie a Turecka podána trestní oznámení kvůli mučení a dalším činům, kterých se údajně dopustila policie v SAE pod jeho velením.

Dva britští občané tvrdí, že byli v Emirátech několik měsíců zadržováni a policie je ve vězení mučila. Organizace MENA Rights Group, která působí v arabských zemích a na Blízkém východě, poukazuje na opakované porušování práv ze strany bezpečnostních sil SAE. Proti Raísímu, který tvrdí, že chce Interpol modernizovat, vystoupila i skupina francouzských zákonodárců.

Podle mnoha hlasů na letošním shromáždění nejde o nic menšího než o budoucí směřování této globální organizace. O to, zda posílí vliv autoritářských států a zda si tento vliv lze koupit. I mimo volby je Interpol pod palbou. Autoritáři podle kritiků zneužívají k pronásledování oponentů globální systém žádostí o zadržení podezřelých. Havránková tvrdí, že jako policistka nemůže pochyby kolem organizace a jejího protikandidáta z Emirátů ignorovat.

„Je to samozřejmě něco, co může ohrožovat i tu organizaci,“ říká úřadující viceprezidentka k Raísímu. „Interpol si je samozřejmě vědom toho, že systém může být zneužíván, a také proti tomu má své obranné prostředky,“ doplňuje. Havránková slibuje zachovat integritu téměř stoleté instituce a návrat ke kořenům – efektivní výměně informací.

„Nelze říct, že paní Havránková by byla outsiderem. Členské státy předem nedeklarovaly, koho podpoří. Ale z určité skupiny zemí, například Německa či Francie, je cítit averze vůči jejímu protikandidátovi. Také jí může pomoct fakt, že jak stávající prezident, tak jeho předchůdce a její protikandidát jsou z asijských zemí. To může být v tomto souboji její plus,“ říká zpravodaj ČT Lukáš Černohorský. 

Mezinárodní obavy

Ochránci lidských práv se obávají, že posílení vlivu autoritářských zemí povede k tomu, že nástroje Interpolu budou nedemokratické režimy více využívat k pronásledování opozičních představitelů a disidentů v zahraničí. Hrozí podle nich, že kritici nesvobodných režimů budou zařazeni na „červený seznam“ nejhledanějších lidí na světě.

Interpol ale odmítá, že by jeho nástroje byly používány k politické perzekuci. Instituce tvrdí, že kontroluje, zda jsou žádosti o mezinárodní součinnost mezi policejními sbory v souladu s její chartou.

Přes 250 organizací také vyzvalo vedení Interpolu, aby na jednání nebyl vpuštěn šéf myanmarské policie a náměstek ministra vnitra Than Hlain. Podle nich má velký podíl na represích po únorovém vojenském puči, informovala agentura EFE.

Valné shromáždění Interpolu potrvá v Istanbulu do čtvrtka, kdy se očekává volba prezidenta a užšího vedení. Účastnit se ho může až 194 členských zemích, pokud mají zaplacené členské příspěvky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...