Hongkong otevřel propekingským politikům cestu k vládě, změnil volební zákon

Hongkongský parlament ve čtvrtek schválil změnu volebního zákona, která zajistí, že tomuto poloautonomnímu čínskému území budou vládnout téměř výhradně politici věrní Pekingu. Zatímco podle dosavadních pravidel polovinu ze sedmdesáti místních poslanců volili přímo občané, tu druhou naopak jmenovaly zájmové skupiny tradičně nakloněné Číně. Nyní bude počet křesel navýšen na devadesát, z nichž voliči budou vybírat jen dvacet a propekingská uskupení třicet.

Zbývajících čtyřicet zastupitelů vybere volební výbor, jenž dosud nominoval kandidáty při volbách nejvyššího představitele Hongkongu. Počet členů výboru, kteří jsou většinou věrni komunistické vládě v Pekingu, se zvýší z dvanácti set na 1500. Změny se týkají zejména parlamentních voleb, ty nadcházející jsou plánovány na 19. prosinec.

Podle nového volebního zákona bude dále zřízen nový orgán, který bude potenciální kandidáty na poslance prověřovat a vyloučí z voleb ty „nepatriotické“. Pokud se objeví u některého z uchazečů pochybnosti týkající se jeho minulosti, začne se jím zabývat národní bezpečnostní úřad.

Změnu normy schválil již v březnu na svém plenárním zasedání čínský parlament a nyní poměrem čtyřiceti hlasů ku dvěma prošla i jeho hongkongským protějškem. V něm nyní sedí téměř výhradně propekingští zákonodárci. Opoziční poslanci totiž minulý rok rezignovali na své funkce kvůli vyloučení čtyř svých kolegů. Ti podle úřadů ohrožovali národní bezpečnost.

Policie zakázala vzpomínkovou akci na Tchien-an-menský masakr

Policie rovněž druhým rokem po sobě zakázala shromáždění, kterým si hongkongští občané připomínají krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou z roku 1989. Stejně jako loni byl zákaz zdůvodněn opatřeními proti šíření koronaviru. Ve středu vzpomínkovou akci zakázalo také Macao.

Organizátoři akce navzdory zákazu očekávají, že si událost i letos připomene mnoho lidí, i když možná podobně jako loni spíše v menších skupinkách. Na internetu se objevily výzvy, aby lidé na památku obětí zapálili svíčky.

Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Zahynuly stovky, možná tisíce studentů i dalších občanů. Úřady následně po celé zemi pozatýkaly více než 1600 lidí. O demonstracích se dosud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v asijské zemi i nadále tabuizováno.

Koronavirus se v Hongkongu nešíří, tvrdí aktivisté

Zatímco pevninská Čína jakékoli připomínky zásahu bezpečnostních sil ze 4. června 1989 proti demonstrantům znemožňuje, v Hongkongu a na Tchaj-wanu se pravidelně konají. Loni byla hongkongská připomínka poprvé zakázána, i tak se ale na vigilii ve Victoria parku sešly tisíce lidí. Kvůli účasti na shromáždění byl minulý měsíc předvolán před soud přední prodemokratický aktivista Joshua Wong a další.

Aktivisté upozorňují, že v Hongkongu se koronavirus již prakticky nešíří. Fungují totiž školy, pláže, bary i salony krásy. Úředníci se vrátili do kanceláří a restaurace či nákupní střediska jsou zase plná lidí. Hongkongská vláda ale stále nezrušila zákaz shromažďování více než čtyř osob ve venkovních prostorách, což je podle kritiků součástí vládní snahy zabránit opakování masových prodemokratických demonstrací z roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...