Hledaný muž a kyberaktivista Assange zápasil o svobodu dvanáct let

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.

Assange se narodil v roce 1971 v Townsville v australském státě Queensland. O počítače se začal zajímat již v mládí a počátkem devadesátých let byl považován za jednoho z nejschopnějších australských hackerů, napsal server The Guardian.

V roce 2006 založil organizaci WikiLeaks, která zveřejňovala uniklé materiály. Celosvětové proslulosti dosáhl Assange v roce 2010 po zveřejnění série úniků od Chelsea Manningové, bývalé vojákyně americké armády. Mezi těmito soubory bylo i video z útoku amerických sil vrtulníkem Apache v Bagdádu v roce 2007, při kterém zahynulo jedenáct lidí včetně dvou novinářů agentury Reuters.

Americká vláda zahájila trestní vyšetřování a Manningová byla nakonec za úniky odsouzena a uvězněna, v roce 2017 ale vězení opustila, když o zrušení trestu rozhodl tehdejší prezident Barack Obama.

V listopadu 2010 zveřejnil server WikiLeaks více než 250 tisíc amerických diplomatických depeší.

V roce 2016 se Assange opět dostal na titulní stránky novin poté, co server WikiLeaks zveřejnil e-maily představitelů Demokratické strany v období před prezidentskými volbami v USA. Američtí prokurátoři upozornili, že e-maily ukradla ruská rozvědka a jejich zveřejnění tvořilo součást operace s cílem zasáhnout do voleb ve prospěch Donalda Trumpa.

Assange byl mnoha lidmi na celém světě oslavován jako hrdina, který odhalil pochybení americké armády v Iráku a Afghánistánu, ale jeho pověst také pošramotilo obvinění ze znásilnění, kterého se měl dopustit během návštěvy ve Švédsku.

Na ekvádorském velvyslanectví

Na Assange byl v roce 2010 vydán zatykač kvůli dvěma samostatným obviněním ze sexuálního napadení. Poté, co britský soud rozhodl, že může být vydán do Švédska, Assange vstoupil na ekvádorské velvyslanectví, kde získal politický azyl. Podle serveru The Guardian se v té době obával, že pokud bude vydán do Švédska, mohl by být poté vydán i do USA.

Na velvyslanectví jihoamerické země zůstal Assange téměř sedm let, během nichž se jeho vztahy s ekvádorskou vládou postupně zhoršovaly. Tamní ministr zahraničí v roce 2019 obvinil Assange z hrubého chování, které zahrnovalo jízdu na skateboardu, hraní fotbalu uvnitř ambasády nebo špatné zacházení a vyhrožování zaměstnancům zastupitelského úřadu.

V roce 2017 Švédsko stáhlo obvinění proti Assangeovi, ale jeho britský zatykač za překročení kauce stále platil. V roce 2019 mu Ekvádor odebral azyl a umožnil britské policii vstoupit na velvyslanectví, aby ho zatkla.

Londýnská policie uvedla, že Assange zadržela na základě porušení podmínek kauce ve Velké Británii v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku.

Po Assangeovu odchodu z ambasády USA požádaly o jeho vydání. Americká justice vůči němu vznesla osmnáct obvinění, mimo jiné z toho, že Manningové pomáhal ukrást vojenské spisy. Pokud by byl shledán vinným, hrozil by mu trest až 175 let vězení.

Ve vězení

Posledních pět let byl Assange vězněn v přísně střežené věznici v jižním Londýně, kde mu byla odepřena kauce s odůvodněním, že je považován za nebezpečného uprchlíka. Po celou tuto dobu se podle jeho rodiny a příznivců zhoršovalo jeho fyzické i duševní zdraví.

Britský soud v roce 2021 zamítl americkou žádost o vydání Assange s odůvodněním, že by si v případě uvěznění v americkém nápravném zařízení mohl vzít život. Soudy vyšší instance však toto rozhodnutí zrušily poté, co od USA získaly ujištění o jeho léčbě. V červnu 2022 britská vláda podepsala příkaz k vydání. Assange se však proti tomuto rozhodnutí odvolal.

V únoru 2024 australský parlament schválil návrh, který vyzval vlády USA a Spojeného království, aby Assangeovi umožnily návrat do jeho rodné země. V dubnu pak americký prezident Joe Biden prohlásil, že zvažuje žádost Austrálie o zastavení stíhání Assange.

V květnu londýnský vrchní soud Assangeovi povolil možnost dalšího odvolání proti extradici. Po tomto rozhodnutí následovala v červnu zpráva o dohodě mezi Assangem a americkou justicí.

Ačkoli není jasné, proč byl propuštěn až nyní, Assangeova rodina – včetně jeho matky – v úterý uvedla, že konec jeho „utrpení“ je zásluhou „tiché diplomacie“, zatímco jeho otec poděkoval australskému premiérovi Anthonymu Albaneovi.

Rozsudek a svoboda

Podle dokumentů americké justice se Assange bude muset přiznat k jednomu trestnému činu podle zákona o špionáži, a to ke spiknutí za účelem nezákonného získání a šíření utajovaných informací týkajících se národní obrany Spojených států, upozornila agentura AP.

Server The Guardian očekává, že žádost o vydání do USA tamní administrativa stáhne a Assange nebude čelit žádným dalším obviněním.

Žalobci souhlasili s trestem v délce pěti let, ale uvedli, že se do něj započítá doba, kterou si již Assange odseděl v britském vězení. To znamená, že po vynesení rozsudku pravděpodobně vyjde na svobodu a vrátí se do Austrálie.

Soudní proces se bude konat na Severních Mariánských ostrovech, které jsou přidruženým státem USA a zároveň se nachází v relativní blízkosti Assangeova rodného státu. Zakladatel WikiLeaks totiž podle AP odmítl vstoupit na americkou pevninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...