„Hlavně, aby byla práce.“ Čínské podniky věří, že vyšší cla z USA zvládnou

Nahrávám video

Do Spojených států míří dvacet procent čínské produkce. Americký prezident Donald Trump přitom v úterý opět zvýšil cla na dovoz z tohoto státu, čímž pohrozil o den dříve. Zpravodajka České televize ještě před tímto nejaktuálnějším vývojem mapovala situaci v exportní základně v provincii Kuang-tung na jihu asijské země. To tamní firmy veskrze věřily, že celní bitvu ustojí.

V prosinci jela tamní továrna na výrobu toalet na plnou kapacitu. Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se obchodníci zásobili, aby v Americe naplnili sklady. Majitel podniku Su Čang-čung věří, že když bude vyrábět kvalitně a spolehlivě, zákazníky neztratí. „Základem je inovace, ne boj o cenu. Proto se specializujeme na chytré toalety, jinak bychom se nerozvíjeli,“ říká. Zmiňuje také, že odběratelé nevolají, aby smlouvali o ceně. V konkurenci mezinárodního trhu ho ale prý politika jiných zemí znepokojuje.

Provincie Kuang-tung je nejvýznamnějším čínským exportním centrem, připomíná zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Tisíce továren dávají práci milionům lidí. Většina jsou přistěhovalci z chudých venkovských oblastí. Dělník Tuan Jüan-li si s americkými cly hlavu neláme. „Posledních sedm let je práce dost. Továrna jede nepřetržitě a platí,“ popsal.

Další dělník Liang Li se domnívá, že nějaký dopad tarify vyhlášené Washingtonem mít asi budou. „Vyšší nebo nižší, to je jedno. Hlavně, aby byla práce,“ svěřil se.

Majitel textilní továrny Liou Siao-jung nemá obavy, že by svůj podnik, který šije slavnostní oděvy, musel po šestnácti letech zavřít. A to navzdory tomu, že do USA míří třetina jeho zboží. S odběrateli má totiž dlouhodobé vztahy. „Specializujeme se na společenské šaty a nabízíme dobrou kvalitu za slušnou cenu. V obojím jsme velmi konkurenceschopní, to je výhoda,“ je přesvědčený.

Hůře jsou na tom továrny, které šijí laciný textil pro internetové platformy jako Shein a Temu. Ty dosud těžily z celních výjimek pro balíky do 800 dolarů, které nová americká nařízení ruší, zmiňuje zpravodajka ČT.  

Rostoucí celní konfrontace mezi USA a Čínou

Trump minulý týden představil rozsáhlá cla na zboží prakticky ze všech zemí. Číně Bílý dům vyměřil 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýšilo na 54 procent. Peking však na Trumpův krok reagoval oznámením dodatečného 34procentního cla na veškerý import ze Spojených států. Americký prezident následně opět zareagoval, a od středy zvýšil cla na dovoz z Číny na celkovou výši 104 procent.

Ředitel organizace Sinopsis a sinolog Martin Hála v pořadu Horizont ČT24 prohlásil, že Čína se vidí jako supervelmoc, proto zvolila tvrdou odpověď na americká cla. „Vidí se na stejné úrovni, na jaké jsou Spojené státy, snaží se o určitou paritu a dlouhodobě se je snaží překonat.“

Na mezinárodní úrovni i před domácím publikem se pak Peking snaží prezentovat svoji sebedůvěru. „Neváhá riskovat i vojenskou konfrontaci s USA, proto by bylo s podivem, kdyby couvli před konfrontací obchodní,“ řekl ředitel Sinopsis s tím, že Čína měla dostatek času, aby se na Trumpovy kroky připravila. Dodal, že loni její vývoz do USA představoval asi patnáct procent z celkového exportu. „To není něco, co by nedokázala případně ustát, pokud by se čínsko-americký obchod zastavil,“ míní expert. Naopak Peking dle něj sází na to, že Američané by nebyli ochotní tuto cenu obchodní války nést. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...