V hornorakouském městě Braunau am Inn během pondělí začala přestavba rodného domu nacistického diktátora Adolfa Hitlera. V budově má vzniknout policejní stanice nebo pobočka policejní akademie. Uvnitř se také mají konat školení o lidských právech pro policisty. Tyto plány vyvolaly kontroverze. Stavba má svému novému účelu začít sloužit v prvním čtvrtletí roku 2026.
Rakouská vláda si dům po desetiletí pronajímala od jeho majitelky ve snaze zastavit krajně pravicovou turistiku. Do roku 2011 uvnitř působila pobočka organizace Lebenshilfe, která pomáhá lidem s mentálním handicapem. Od té doby je dům prázdný. O pět let později vláda přijala zákon, jenž jí umožnil dům zabavit výměnou za odškodné. Nemovitost je tak ve vlastnictví státu.
Začátek přestavby se mnohokrát odkládal a čtyřnásobně vzrostly i očekávané náklady. Expertní komise ve zprávě z roku 2016 doporučila, aby se stavba používala k sociálně-charitativním nebo administrativním účelům. Navzdory doporučení odborníků ale radnice rozhodla, že před domem v nezměněné podobě zůstane pamětní kámen s nápisem „Za mír, svobodu a demokracii – už nikdy fašismus – miliony mrtvých varují“.
Plány, aby budovu využívala policie, od začátku narážejí na kritiku. Iniciativa Diskurs Hitlerhaus (Diskurz Hitlerův dům) společně s organizací Přátelé jeruzalémského památníku obětí holocaustu Jad Vašem navrhla, aby v domě byla nastálo výstava Spravedliví, která připomíná lidi pomáhající Židům během holocaustu.
Vláda plní Hitlerovo přání, tvrdí režisér
Mluvčí iniciativy Eveline Dollová řekla stanici Deutsche Welle, že přetvoření Hitlerova rodného domu na policejní stanici má „katastrofální symbolický význam“. Připomněla, že „policie v období nacismu hrála pochybnou roli“.
Debata pokračovala letos v létě v souvislosti s filmovým dokumentem Wer hat Angst vor Braunau? (Kdo má strach z Braunau?) režiséra Güntera Schwaigera. Ten poukazoval na novinovou zprávu z roku 1939, podle které si Hitler přál, aby v jeho rodném domě byly kanceláře vedení okresu, tedy aby se využíval k administrativním účelům.
Schwaiger došel k závěru, že ministerstvo vnitra svými plány ohledně využití budovy plní Hitlerovo přání. „Přestavba na policejní stanici znamená naprosto špatný signál,“ cituje režiséra německý portál Focus.de. Jde podle něho o „facku obětem“.
Předseda vídeňské židovské obce Oskar Deutsch, jenž byl členem expertní komise, řekl, že jde o policejní stanici „demokratického státu, jejímž úkolem je kromě jiného předcházet obnovení nacismu“. Nicméně připustil, že by si dokázal představit i jiné využití domu.
Rakousko bylo v roce 1938 obsazeno nacistickým Německem. Oficiální výklad anšlusu od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Rakousko však od devadesátých let začalo mluvit o své spoluvině na nacistických zločinech.
