Historický summit má přiblížit Moldavsko k EU, Rusko vystupňovalo dezinformace

Evropská unie pořádá v pátek historický summit s Moldavskem. Jde o první vrcholnou schůzku bruselských a moldavských představitelů, jejímž cílem je podle Unie zdůraznit strategický význam budoucnosti této země v EU. Před summitem, jenž se koná v Kišiněvě necelé tři měsíce před tamními parlamentními volbami, přibylo ruských dezinformací a hybridních útoků vůči prozápadnímu moldavskému vedení.

EU označuje summit za „historický moment oslavující pokrok Moldavska v jeho cestě k integraci do EU“. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) signalizuje uspořádání vrcholné schůzky prohloubení politických vazeb.

Evropská unie totiž obvykle pořádá summity pouze s většími zeměmi, jako jsou například Brazílie, Čína, Japonsko nebo Spojené státy. Od roku 1997 organizuje také každoroční vrcholné schůzky s Ukrajinou a v roce 2018 proběhl summit s Tureckem.

Ostatní kandidátské země – Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko – zatím nedostávají nabídky na individuální vrcholné schůzky s Bruselem a musejí se spokojit s každoročními summity EU se zeměmi západního Balkánu.

Návrh závěrečného prohlášení ze summitu uvádí, že vrcholné schůzky EU s Moldavskem se budou do budoucna konat pravidelně, což podle RFE/RL znamená, že to Brusel s budováním užších politických vztahů s Kišiněvem myslí vážně.

Nejisté otevření přístupových kapitol

Moldavsko podalo přihlášku do EU v březnu 2022 a status kandidátské země dostalo o tři měsíce později. Přístupová jednání byla formálně zahájena loni v červnu.

Návrh závěrečného prohlášení z pátečního summitu je ale podle RFE/RL poněkud vágní ohledně tempa přístupových rozhovorů.

Dokument uvádí, že se Brusel těší na otevření jednotlivých skupin přístupových kapitol, takzvaných klastrů, zvlášť zmiňuje co nejdřívější otevření „základního klastru“, pod který spadají kapitoly z oblasti právního státu.

Dřívější návrh přitom hovořil o „otevření všech vyjednávacích skupin“, ale v nejnovější verzi textu bylo slovo „všechny“ odstraněno, upozorňuje RFE/RL s tím, že některé členské státy EU zřejmě zpochybňují cíl Evropské komise zahájit jednání o všech 33 kapitolách do konce letošního roku. O otevření a uzavření všech přístupových dokumentů přitom musejí rozhodnout všichni členové bloku jednomyslně.

Spekulace o vlastní cestě Moldavska a Ukrajiny

V diplomatických kruzích se proto spekulovalo, že by přístupová jednání s Moldavskem mohla být oddělena od těch s Ukrajinou. Obě země zatím procházejí přístupovým procesem společně, v případě Kyjeva ale další posun blokuje Maďarsko. Proto se objevily návrhy, že by Kišiněv mohl v jednáních postupovat samostatně.

Nový rumunský prezident Nicușor Dan dokonce koncem června prohlásil, že na nynějším summitu s Moldavskem otevře Unie výše zmíněný první klastr kapitol týkající se základních hodnot.

Evropská rada to ale vzápětí popřela a Dan své vyjádření označil za chybu. „Otázka oddělení Moldavska a Ukrajiny v přístupových jednáních s EU v současné době není na programu,“ potvrdil webu Evropejska pravda nejmenovaný představitel Evropské rady.

Moldavský posun Budapešť neblokuje

Jak web dodává, Danovo tvrzení bylo sporné i z procedurálního hlediska. Rozhodnutí o otevření vyjednávacího klastru totiž nemůže udělat summit, neboť jeho účastníci tak nemohou učinit bez souhlasu všech 27 členských států EU.

Podle zdrojů webu se nyní EU snaží ze všech sil prokázat, že o oddělení přístupových procesů Ukrajiny a Moldavska se neuvažuje. Odrazilo se to i v dokumentech z červnového unijního summitu, jehož závěry ohledně budoucího možného rozšíření EU o Moldavsko a Ukrajinu jsou slovo od slova shodné.

Z vyjádření rumunského prezidenta Dana ale vyplynulo, že navzdory shodné formulaci se na bodu o Ukrajině celý summit neshodl, neboť ho nepodpořila Budapešť, zatímco za bod o Moldavsku se postavila celá sedmadvacítka.

Podle RFE/RL se několik členských států zdráhá oddělení přístupových procesů Ukrajiny a Moldavska schválit, protože nechtějí „podlehnout maďarskému vydírání“.

Nejpravděpodobnějším scénářem tak podle stanice je, že práce na přístupových rozhovorech budou pokračovat v naději, že každý klastr bude možné otevřít, jakmile budou souhlasit všechny členské státy Unie.

Další témata summitu

Kišiněvský summit by se měl kromě formálních stránek budoucího možného vstupu Moldavska do EU věnovat také souvisejícím tématům, jako je pokrok moldavských reforem v oblastech posílení právního státu a boje proti organizovanému zločinu nebo vzájemné obchodní a energetické spolupráci.

Na prvním místě pak Brusel zmiňuje podporu východoevropské země s ohledem na ruskou agresi proti Ukrajině a pokračující hybridní útoky Moskvy proti Kišiněvu.

Návrh závěrečného prohlášení podle RFE/RL Rusko ostře odsuzuje za „přetrvávající hybridní hrozby“ zaměřené na podkopání „demokratických voleb v Moldavsku, včetně manipulace s informacemi a vměšování a využívání rozsáhlé volební korupce prostřednictvím místních zástupců“.

Kromě toho v narážce na lednovou krizi v Podněstří obviňuje Kreml, že v zimě používal proti Moldavsku energetiku jako zbraň s cílem ho destabilizovat.

Rusko šíří podvržená videa

Právě terčem ruských hybridních operací se Moldavsko stalo i před aktuálním summitem. Upozornila na to mimo jiné ukrajinská zpravodajská služba SZRU, podle níž se tak Moskva snaží zemi rozdělit.

SZRU uvádí, že síť prokremelských botů „Matrjoška“ šíří falešná videa, která se tváří jako obsah předních evropských médií, jako jsou Deutsche Welle, Spiegel, Euronews či Business Insider, a která mají zdiskreditovat prozápadní moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou.

S odvoláním na projekt Bot Blocker to potvrzuje i ruský exilový web The Insider s tím, že mezi zneužitými médii je i on sám.

Ruští dezinformátoři podle něj v podvržených videích například nepravdivě tvrdí, že místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová se odmítla summitu zúčastnit kvůli napětí se Sanduovou, že Brusel plánuje Kallasovou sesadit z funkce a nahradit ji Sanduovou nebo že Sanduová šířila o Kallasové nepravdivé informace.

V dalších klipech se objevují smyšlenky o tom, že rumunská tajná služba varovala před hrozbou terorismu na summitu.

Nařčení se špionáže a podezřelí boxeři

Podle SZRU zahrnovalo ruské hybridní působení před summitem také diplomatický tlak a vytváření dalších hrozeb. Koncem června třeba Moskva obvinila dva Moldavce ze špionáže, což Kišiněv odmítl jako neopodstatněné a politicky motivované.

Pod záminkou turnaje v kickboxu se zase do Kišiněva pokusili dostat ruští a běloruští sportovci s vojenskou minulostí. Vstup byl v této souvislosti odepřen 195 osobám a dalším 176 lidem bylo zabráněno nastoupit do letadel, tvrdí ukrajinští zpravodajci.

Na ruské dezinformace šířící se před summitem upozornil také unijní projekt EU vs Disinfo, podle něhož se propaganda Moskvy snaží přesvědčovat, že je vrcholná schůzka namířená proti Rusku a že je jejím cílem zatáhnout Moldavsko do ještě tvrdší konfrontace s Moskvou.

Kreml míří na moldavské volby

Část ruských dezinformací také obviňuje Sanduovou z korupce a z potlačování politické opozice či přichází s bizarním tvrzením, že moldavská vláda prodloužila zákonnou lhůtu pro registraci úmrtí občanů ze tří dnů na tři měsíce, aby tak vytvořila falešné voliče pro účely volebních podvodů, píše The Insider.

Moldavsko čekají v září parlamentní volby a podle RFE/RL, která se odvolává na nejmenované zdroje z Bruselu, má být páteční summit také jakýmsi politickým uznáním reformního úsilí Sanduové a podpory prezidentce ze strany moldavské liberální vlády právě před zářijovým hlasováním.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora prezidentčiny Strany akce a solidarity (PAS) slábne a na podzim by mohla dokonce ztratit moc. Velkým vyzyvatelem vládní strany bude opět zřejmě Alexandr Stoianoglo, kterého Sanduová porazila v loňských prezidentských volbách.

Stoianoglo stojí v čele nově zformované koalice Alternativa, která tvrdí, že chce zachovat západní orientaci, ale zároveň zlepšit vztahy s Ruskem. Podporují ho mimo jiné proruští socialisté. On sám přitom čelil dříve ve funkci generálního prokurátora kritice za nečinnost v případech korupce – včetně kauzy uprchlého prokremelského oligarchy Ilana Šora.

Rusko se pokoušelo ovlivnit už loňské prezidentské volby a i nyní vláda v Kišiněvě varuje, že se Moskva snaží zemi před hlasováním destabilizovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...