Hašek by stíhal MOV za připuštění Rusů na olympiádu, Foldyna upozornil na americké války

Nahrávám video
90’ ČT24 – Ruští a běloruští sportovci na olympiádě?
Zdroj: ČT24

Dokud bude rusko-ukrajinská válka pokračovat, tak by to mělo znamenat stop pro účast ruských a běloruských sportovců v mezinárodních soutěžích, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 předseda podvýboru pro sport Poslanecké sněmovny Jakub Janda (ODS). Poslanec SPD Jaroslav Foldyna v diskusi řekl, že pokud by se podobný přístup uplatňoval po druhé světové válce vůči USA, tak bychom kvůli jejich válkám například ve Vietnamu či Iráku „americké sportovce vůbec nepoznali.“

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) tento týden doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží.

Janda se s tímto stanoviskem naprosto neztotožňuje: „Pro mě je nepřípustné, aby ruští a běloruští sportovci byli na olympijských hrách nebo se dnes účastnili mezinárodních sportovních akcí.“

Řekl, že Rusko i Bělorusko využívají sport jako propagandu, jejich sportovci by se proto neměli účastnit ani pod neutrální vlajkou. Zauvažoval, že by mělo možná dojít ke změně olympijské charty. Zmínil také, že v současné válce padlo přes dvě stě ukrajinských sportovců. 

Byla by to reklama na válku, soudí Hašek

Další host pořadu, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek řekl, že za současných podmínek je každý běloruský a ruský sportovec reklamou na ruskou válku a ruské zločiny. A MOV to posvětil, „projeví se to v prodlužování a zesilování války,“ a proto jsou členové MOV trestně odpovědní za tisíce mrtvých, domnívá se Hašek.

„Každý, kdo bude hlasovat pro přijetí ruských sportovců, tak se za současných podmínek bude podílet na reklamě na válku a ponese odpovědnost za ztracené životy,“ dodal několikrát. 

Sport by se měl odpolitizovat, myslí si Foldyna

Foldyna řekl, že každá země se chlubí svými sportovci. Měli bychom podle něj však postupovat principiálně, tedy co platí pro jednoho, musí platit i pro druhého. A tady se tak neděje, dodal. 

Upozornil na četné války vedené v minulosti Spojenými státy, jejichž sportovci se přesto mezinárodních soutěží účastnili. Foldyna by proto chtěl odpolitizovat sport. „Sport, sportovci by měli národy spojovat, proto by se tam politika neměla plést.“ Poslanec vidí doporučení MOV jako pokus o principiální přístup a řešení. „Politika do sportu nepatří, čím víc ji tam budeme tahat, tak ten sport budeme znevěrohodňovat.“

Ondráček: Politika byla ve sportu vždy

Sociolog sportu a autor podcastu Outsider – A2larm Vojtěch Ondráček zmínil konzistentnost přístupu MOV, který nehledí na to, odkud sportovci pocházejí a co ta země dělá. Otázka by se podle něj měla otočit, tedy ne kdo se může účastnit, ale jestli vůbec je pořádání olympijských her v pořádku. Připomněl i různá vylučování a bojkoty v minulosti i to, že téměř proti každé konané akci byly demonstrace a protesty.

„Máme pocit, že MOV či olympiáda dlouhodobě ztělesňuje globální harmonii, ale musíme si uvědomit, že každé rozhodnutí MOV je výsledek politického boje. A politika byla ve sportu vždy,“ řekl Ondráček. Uvedl, že nyní je euroatlantická civilizace (koalice 35 zemí) proti účasti Rusů a Bělorusů, zatímco Africe či Asii je to částečně jedno.

Vznesl také otázku, zda jsme si jisti, že všichni sportovci by souhlasili (s eventuálním) postojem Českého olympijského výboru vyhlásit případný bojkot olympiády (letní olympiáda se má konat v Paříži v červenci a srpnu 2024) při účasti sportovců z Ruska a Běloruska.

Neměli by čeští sportovci mít možnost individuálního bojkotu a nerozhodovat za ně, ptal se dál. Připomněl, že se nyní rozjíždí olympijské kvalifikační soutěže, proto se MOV snaží rozhodnutí urychlit. Pro MOV by pak bylo nejhorší, pokud by se olympiáda vůbec nekonala, protože jde o velmi výhodný byznys, je přesvědčen Ondráček.

Nečekaná změna postoje

Předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek řekl v pořadu Události, komentáře, že ho překvapuje změna postoje MOV, protože válka na Ukrajině se zhoršuje. MOV byl přitom jednou z prvních organizací, která s restrikcemi vůči Rusům a Bělorusům přišla. „Ve velké většině evropských států je postoj jasný a nikdo si nepřeje, pokud ruská agrese na Ukrajině neskončí, aby se Rusko a Bělorusko mohlo účastnit mezinárodních soutěží, natož olympijských her.“

Právník a bývalý mezinárodní sportovní funkcionář Gerhardt Bubník to vidí podobně. „MOV mění své stanovisko po roce. Byl jedním z prvních, který vydal doporučení, hned po zahájení války, aby sportovní federace vyloučily ruské a běloruské sportovce a funkcionáře. A nyní, když víme, že válka je ze strany Ruska vedena velmi krutě a situace je mnohem horší než před rokem, a oni (MOV) mění své stanovisko úplně naopak.“ Domnívá se zároveň, že případný bojkot letních olympijských her v Paříži v roce 2024 by nebyl správný. Věří, že MOV neprosadí své doporučení mezinárodním federacím. „Doufám, že většina mezinárodních federací tomu nepodlehne.“

Šebek i Bubník si dovedou představit návrat ruských a běloruských sportovců do mezinárodních soutěži jen za podmínky, že „ukončí agresi na Ukrajině“. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Mezinárodní olympijský výbor se zastal Rusů
Zdroj: ČT24

Mezinárodní olympijský výbor vydal doporučení

Podle posledního doporučení MOV by se návrat ruských a běloruských sportovců měl týkat jen jednotlivců, nikoli týmů. Vyloučeni by měli zůstat podle doporučení ti sportovci, kteří jsou příslušníky armády nebo domácích bezpečnostních složek.

MOV však zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Spojenci Ukrajiny reagovali na doporučení negativně

Toto doporučení MOV se setkalo s negativní reakcí spojenců Ukrajiny, včetně Česka.

Český olympijský výbor (ČOV) ani po doporučení MOV nezměnil postoj a trvá na zachování dosavadních sankcí vůči Rusku a Bělorusku kvůli jejich agresi na Ukrajině. Za nepřijatelnou považuje i jejich účast v olympijských kvalifikacích.

Také česká Národní sportovní agentura (NSA) nesouhlasí s doporučením MOV, aby mezinárodní federace umožnily vybraným ruským a běloruským sportovcům návrat pod neutrální vlajkou do soutěží. Předseda NSA Ondřej Šebek plánuje konzultovat další kroky s evropskými partnery a NSA hodlá usilovat o změnu postoje MOV.

Premiér Petr Fiala (ODS) i členové české vlády jsou proti startu ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) je potřeba si uvědomit, že ruští sportovci jsou vychováni ruským státem. Na Ukrajině zemřely stovky sportovců a trenérů, olympijské ideály byly pošlapány, řekl.

Českého prezidenta Petra Pavla doporučení MOV zklamalo. Některých ruských a běloruských sportovců je mu líto, ale je přesvědčen, že Rusko a Bělorusko sport používají jako nástroj své propagandy. Dodal, že Rusko by podle něj mělo být za to, co dělá, vystaveno mezinárodní izolaci do té doby, než se vrátí k respektu k základním normám mezinárodního práva.

Prezident MOV označil reakci evropských politiků za zavrženíhodnou

Prezident MOV Thomas Bach pak ve čtvrtek odsoudil evropské politiky, kteří nesouhlasí s návratem ruských a běloruských sportovců na mezinárodní scénu. Vyjádření řady evropských vlád včetně představitelů Česka označil za zavrženíhodné. Tvrdí, že tím narušují autonomii sportu.

„Je zavrženíhodné, že některé vlády nechtějí respektovat většinu v olympijském hnutí a mezi všemi zainteresovanými stranami ani autonomii sportu,“ prohlásil. MOV při rozhodování argumentoval mimo jiné doporučením expertů na lidská práva OSN, podle nichž je vyloučení na základě pasu diskriminační.

Bach nařkl evropské politiky z používání dvojího metru. „Neviděli jsme jediný komentář k jejich postoji k účasti sportovců ze zemí, které se účastní dalších 70 válek a ozbrojených konfliktů po celém světě,“ uvedl. Zopakoval, že v některých odvětvích se sportovci z Ruska a Běloruska pohybují na mezinárodní scéně a nepůsobí to žádné problémy. Ani nenaznačil, že by politické tlaky zviklaly postoj MOV. „Vládní intervence posílily jednotu olympijského hnutí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...