Hašek by stíhal MOV za připuštění Rusů na olympiádu, Foldyna upozornil na americké války

Nahrávám video

Dokud bude rusko-ukrajinská válka pokračovat, tak by to mělo znamenat stop pro účast ruských a běloruských sportovců v mezinárodních soutěžích, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 předseda podvýboru pro sport Poslanecké sněmovny Jakub Janda (ODS). Poslanec SPD Jaroslav Foldyna v diskusi řekl, že pokud by se podobný přístup uplatňoval po druhé světové válce vůči USA, tak bychom kvůli jejich válkám například ve Vietnamu či Iráku „americké sportovce vůbec nepoznali.“

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) tento týden doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží.

Janda se s tímto stanoviskem naprosto neztotožňuje: „Pro mě je nepřípustné, aby ruští a běloruští sportovci byli na olympijských hrách nebo se dnes účastnili mezinárodních sportovních akcí.“

Řekl, že Rusko i Bělorusko využívají sport jako propagandu, jejich sportovci by se proto neměli účastnit ani pod neutrální vlajkou. Zauvažoval, že by mělo možná dojít ke změně olympijské charty. Zmínil také, že v současné válce padlo přes dvě stě ukrajinských sportovců. 

Byla by to reklama na válku, soudí Hašek

Další host pořadu, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek řekl, že za současných podmínek je každý běloruský a ruský sportovec reklamou na ruskou válku a ruské zločiny. A MOV to posvětil, „projeví se to v prodlužování a zesilování války,“ a proto jsou členové MOV trestně odpovědní za tisíce mrtvých, domnívá se Hašek.

„Každý, kdo bude hlasovat pro přijetí ruských sportovců, tak se za současných podmínek bude podílet na reklamě na válku a ponese odpovědnost za ztracené životy,“ dodal několikrát. 

Sport by se měl odpolitizovat, myslí si Foldyna

Foldyna řekl, že každá země se chlubí svými sportovci. Měli bychom podle něj však postupovat principiálně, tedy co platí pro jednoho, musí platit i pro druhého. A tady se tak neděje, dodal. 

Upozornil na četné války vedené v minulosti Spojenými státy, jejichž sportovci se přesto mezinárodních soutěží účastnili. Foldyna by proto chtěl odpolitizovat sport. „Sport, sportovci by měli národy spojovat, proto by se tam politika neměla plést.“ Poslanec vidí doporučení MOV jako pokus o principiální přístup a řešení. „Politika do sportu nepatří, čím víc ji tam budeme tahat, tak ten sport budeme znevěrohodňovat.“

Ondráček: Politika byla ve sportu vždy

Sociolog sportu a autor podcastu Outsider – A2larm Vojtěch Ondráček zmínil konzistentnost přístupu MOV, který nehledí na to, odkud sportovci pocházejí a co ta země dělá. Otázka by se podle něj měla otočit, tedy ne kdo se může účastnit, ale jestli vůbec je pořádání olympijských her v pořádku. Připomněl i různá vylučování a bojkoty v minulosti i to, že téměř proti každé konané akci byly demonstrace a protesty.

„Máme pocit, že MOV či olympiáda dlouhodobě ztělesňuje globální harmonii, ale musíme si uvědomit, že každé rozhodnutí MOV je výsledek politického boje. A politika byla ve sportu vždy,“ řekl Ondráček. Uvedl, že nyní je euroatlantická civilizace (koalice 35 zemí) proti účasti Rusů a Bělorusů, zatímco Africe či Asii je to částečně jedno.

Vznesl také otázku, zda jsme si jisti, že všichni sportovci by souhlasili (s eventuálním) postojem Českého olympijského výboru vyhlásit případný bojkot olympiády (letní olympiáda se má konat v Paříži v červenci a srpnu 2024) při účasti sportovců z Ruska a Běloruska.

Neměli by čeští sportovci mít možnost individuálního bojkotu a nerozhodovat za ně, ptal se dál. Připomněl, že se nyní rozjíždí olympijské kvalifikační soutěže, proto se MOV snaží rozhodnutí urychlit. Pro MOV by pak bylo nejhorší, pokud by se olympiáda vůbec nekonala, protože jde o velmi výhodný byznys, je přesvědčen Ondráček.

Nečekaná změna postoje

Předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek řekl v pořadu Události, komentáře, že ho překvapuje změna postoje MOV, protože válka na Ukrajině se zhoršuje. MOV byl přitom jednou z prvních organizací, která s restrikcemi vůči Rusům a Bělorusům přišla. „Ve velké většině evropských států je postoj jasný a nikdo si nepřeje, pokud ruská agrese na Ukrajině neskončí, aby se Rusko a Bělorusko mohlo účastnit mezinárodních soutěží, natož olympijských her.“

Právník a bývalý mezinárodní sportovní funkcionář Gerhardt Bubník to vidí podobně. „MOV mění své stanovisko po roce. Byl jedním z prvních, který vydal doporučení, hned po zahájení války, aby sportovní federace vyloučily ruské a běloruské sportovce a funkcionáře. A nyní, když víme, že válka je ze strany Ruska vedena velmi krutě a situace je mnohem horší než před rokem, a oni (MOV) mění své stanovisko úplně naopak.“ Domnívá se zároveň, že případný bojkot letních olympijských her v Paříži v roce 2024 by nebyl správný. Věří, že MOV neprosadí své doporučení mezinárodním federacím. „Doufám, že většina mezinárodních federací tomu nepodlehne.“

Šebek i Bubník si dovedou představit návrat ruských a běloruských sportovců do mezinárodních soutěži jen za podmínky, že „ukončí agresi na Ukrajině“. 

Nahrávám video

Mezinárodní olympijský výbor vydal doporučení

Podle posledního doporučení MOV by se návrat ruských a běloruských sportovců měl týkat jen jednotlivců, nikoli týmů. Vyloučeni by měli zůstat podle doporučení ti sportovci, kteří jsou příslušníky armády nebo domácích bezpečnostních složek.

MOV však zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Spojenci Ukrajiny reagovali na doporučení negativně

Toto doporučení MOV se setkalo s negativní reakcí spojenců Ukrajiny, včetně Česka.

Český olympijský výbor (ČOV) ani po doporučení MOV nezměnil postoj a trvá na zachování dosavadních sankcí vůči Rusku a Bělorusku kvůli jejich agresi na Ukrajině. Za nepřijatelnou považuje i jejich účast v olympijských kvalifikacích.

Také česká Národní sportovní agentura (NSA) nesouhlasí s doporučením MOV, aby mezinárodní federace umožnily vybraným ruským a běloruským sportovcům návrat pod neutrální vlajkou do soutěží. Předseda NSA Ondřej Šebek plánuje konzultovat další kroky s evropskými partnery a NSA hodlá usilovat o změnu postoje MOV.

Premiér Petr Fiala (ODS) i členové české vlády jsou proti startu ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) je potřeba si uvědomit, že ruští sportovci jsou vychováni ruským státem. Na Ukrajině zemřely stovky sportovců a trenérů, olympijské ideály byly pošlapány, řekl.

Českého prezidenta Petra Pavla doporučení MOV zklamalo. Některých ruských a běloruských sportovců je mu líto, ale je přesvědčen, že Rusko a Bělorusko sport používají jako nástroj své propagandy. Dodal, že Rusko by podle něj mělo být za to, co dělá, vystaveno mezinárodní izolaci do té doby, než se vrátí k respektu k základním normám mezinárodního práva.

Prezident MOV označil reakci evropských politiků za zavrženíhodnou

Prezident MOV Thomas Bach pak ve čtvrtek odsoudil evropské politiky, kteří nesouhlasí s návratem ruských a běloruských sportovců na mezinárodní scénu. Vyjádření řady evropských vlád včetně představitelů Česka označil za zavrženíhodné. Tvrdí, že tím narušují autonomii sportu.

„Je zavrženíhodné, že některé vlády nechtějí respektovat většinu v olympijském hnutí a mezi všemi zainteresovanými stranami ani autonomii sportu,“ prohlásil. MOV při rozhodování argumentoval mimo jiné doporučením expertů na lidská práva OSN, podle nichž je vyloučení na základě pasu diskriminační.

Bach nařkl evropské politiky z používání dvojího metru. „Neviděli jsme jediný komentář k jejich postoji k účasti sportovců ze zemí, které se účastní dalších 70 válek a ozbrojených konfliktů po celém světě,“ uvedl. Zopakoval, že v některých odvětvích se sportovci z Ruska a Běloruska pohybují na mezinárodní scéně a nepůsobí to žádné problémy. Ani nenaznačil, že by politické tlaky zviklaly postoj MOV. „Vládní intervence posílily jednotu olympijského hnutí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...