Haníja stál v čele politického křídla Hamásu, v Pásmu Gazy velí Sinvár

Ismáíl Haníja, který byl zabit při atentátu, v Teheránu vedl politické křídlo Hamásu. Ve struktuře hnutí stál na samém vrcholu, byl jeho nejvyšším vůdcem. Kromě něj však ve vedení Hamásu působí další vlivní velitelé, jejichž význam s válkou v Pásmu Gazy stoupl. Jde především o šéfy právě gazánského křídla v čele s Jahjá Sinvárem.

„Samozřejmě byl klíčovým mužem, protože alespoň formálně vzato byl nejdůležitějším člověkem v Hamásu. Takže z hlediska Hamásu je to zásadní věc, byla odstraněna jeho hlava,“ konstatoval komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.

„Na druhou stranu, je to také trochu sporné,“ poukázal na spekulace o tom, do jaké míry Haníja řídil či zda vůbec jeho lidé věděli o útocích ze 7. října, které zosnovalo vedení Hamásu z Pásma Gazy.

„Spekuluje se o tom, že probíhala dlouhodobě rivalita, nebo dokonce přímo boj mezi lidmi Hamásu v Gaze a lidmi Hamásu v exilu, tedy především v Kataru nebo v Turecku, a že Haníja neměl úplnou kontrolu nad tím, co se v Gaze děje,“ dodal Fingerland.

Nejvyšší vůdce: Haníja

Haníja byl nejvyšším vůdcem Hamásu, hlavou jeho politického křídla, které působí v exilu. Haníja se do čela hnutí dostal v roce 2017 a právě tehdy – či podle jiných údajů možná už rok předtím – opustil Pásmo Gazy a zamířil do Kataru.

V minulosti si odseděl v izraelských věznicích necelé čtyři roky, poté byl několik let v čele islamistické vlády v Pásmu Gazy, kde vlastní rozsáhlé pozemky. Z Kataru schvaloval teroristické operace proti Izraeli a řídil finance, které teroristickému hnutí poskytuje Írán, Katar či Turecko.

V den útoku na Izrael loni 7. října byl Haníja v tureckém Istanbulu. Na záběrech Hamásu z onoho dne bylo vidět, jak Haníja radostně rozmlouval s dalšími vůdci teroristického hnutí při sledování reportáže arabské televize o tom, jak se komanda Hamásu zmocnila izraelských armádních džípů a následně rukojmí.

V projevu tehdy odsoudil izraelskou blokádu Pásma Gazy či těžkou situaci palestinských uprchlíků a řekl, že Izrael „se nedokáže ochránit tváří v tvář odpůrcům“ a že „žádná dohoda, která je s touto entitou podepsána, nemůže vyřešit palestinský konflikt“.

Podle některých pozorovatelů byl nicméně považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás.

Vládci Gazy: Sinvár a Dajf

Pod politické vedení Hamásu formálně spadají další struktury a vůdci hnutí, jako jsou složky pro záležitosti Západního břehu Jordánu, diaspory či Pásma Gazy. Právě v čele té části hnutí, která vládne v Pásmu Gazy, stojí od roku 2017 Jahjá Sinvár.

Veterán izraelských věznic, kde skončil za teroristické vraždy na čtyři doživotí, se na svobodu dostal po dvaadvaceti letech díky výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého palestinští ozbrojenci zatkli v roce 2006.

Sinvár je ostře proti samotné existenci židovského státu a je považován za jednoho z hlavních hybatelů útoku ze 7. října. Ve funkci ho v květnu 2021 potvrdilo hlasování islamistické rady, a právě v tomto období zřejmě příprava posledního velkého útoku na Izrael začala.

Dalším důležitým mužem gazánského křídla Hamásu je Muhammad Dajf, velitel ozbrojeného křídla hnutí.

Během války posílil vliv vojenských vůdců v Pásmu Gazy

Analytici a komentátoři upozorňují, že i když byl Haníja nejvyšším šéfem Hamásu, současná situace spojená s válkou v Pásmu Gazy postavení exilového vůdce ovlivnila.

„V tuto chvíli sledujeme válku a často se mluvilo o tom, že větší slovo ve vývoji mají vůdci Hamásu žijící přímo v Gaze, velitelé, kteří tam velí palestinskému ozbrojenému křídlu, než Haníja, který pobýval v zahraničí a vyjednával,“ podotkl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

„Stál za vyjednáváními o propuštění rukojmí. Těžko říct, do jaké míry ovlivňoval dění v samotné Gaze, protože tam je hlavním šéfem Jahjá Sinvár,“ dodal politický geograf Vladimir Baar.

„On byl spíš exilovou tváří hnutí Hamás, což ho nijak nevyviňuje z útoku ze 7. října. Ale byl spíš mezinárodní tváří a sami Arabové ho považovali za pragmatičtějšího vyjednavače, než jsou hamásisté z Gazy,“ shrnul Pavel Novotný z Hospodářských novin. „Patřil k pragmatičtějším vůdcům Hamásu ve srovnání s Jahjá Sinvárem a vojenskými vůdci, kteří operují v Pásmu Gazy,“ uzavřel publicista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...