Haagský soud řeší možnou genocidu v Myanmaru. Problém s Rohingy nevyřešíme přes noc, říká Su Ťij

Nahrávám video

U Mezinárodního soudního dvora OSN začalo vyšetřování možných zločinů spáchaných na myanmarské etnické menšině Rohingů. Podle soudců mohlo docházet k systematickému násilí, a tedy i zločinům proti lidskosti. Za žalobou stojí Gambie, která volá po ukončení genocidy. Z Arakanského státu na západě země uprchlo v roce 2017 přes 740 tisíc lidí. Jednání má trvat tři dny a účastní se ho i kritizovaná myanmarská vůdkyně Su Ťij.

Vyšetřovatelé Organizace spojených národů už loni obvinili myanmarské bezpečnostní síly z masového vraždění a znásilňování převážně muslimských Rohingů. Rozsáhlou ofenzivu zahájila armáda převážně buddhistického státu v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště.

Stovky tisíc běženců, kteří stále žijí v uprchlických táborech za hranicemi, teď volají po spravedlnosti. „Jsme vděční, že se tento případ bude řešit u Mezinárodního soudního dvora. Všichni očekáváme spravedlivý rozsudek. Modlíme se k Alláhovi, aby se nám dostalo spravedlnosti. Su Ťij není dobrý člověk,“ myslí si uprchlík Abul Fayaz.

Držitelka Nobelovy ceny za mír a vůdkyně Myanmaru Su Ťij už se svou delegací dorazila do Nizozemska, aby možná obvinění z genocidy vyvrátila. „Mezi muslimskou a rohingskou komunitou jsou problémy a my jsme je zdědili. Musíme tento složitý problém vyřešit. Samozřejmě to ale není něco, co se dá udělat přes noc,“ zdůraznila Su Ťij.

Právě ona před dvěma lety stála v čele tamní vlády. Podle OSN konfliktu nijak nezabránila. Myanmar operaci považuje za legitimní a Rohingy označuje za nelegální přistěhovalce.

Do Haagu proto dorazili i aktivisté, kteří práva muslimské menšiny dlouhodobě podporují. Před budovou Mezinárodního soudního dvora OSN se shromáždilo mnoho lidí, kteří nesli transparenty s nápisem „Zastavte genocidu“. Někteří měli v rukou fotografie Su Ťij s nápisem „Hanba“ či „Armádní agentka“, napsala agentura AP.

„Naše organizace zdokumentovala chování myanmarské armády proti Rohingům. K vraždám, znásilňování a ničení vesnic tam docházelo dokonce ještě před rokem 2012. To vše byly zločiny proti lidskosti a všechno to vyvrcholilo v roce 2017, kdy jsme viděli obnovenou brutalitu proti Rohingům,“ podotkla náměstkyně ředitele organizace Human Rights Watch Param-Preet Singhová.

Někdejší disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii Su Ťij, která v době vlády vojenské junty v strávila asi 16 let v domácím vězení, čelí silné mezinárodní kritice kvůli tomu, že násilnosti páchané armádou na Rohinzích přehlíží. Agentura AP napsala, že Su Ťij před Mezinárodním soudním dvorem obhajuje de facto činy těch lidí, kteří ji v minulosti věznili.

Zatímco svět Su Ťij kritizuje, v Myanmaru zůstává tato politička velmi oblíbená a na její podporu se v největším městě Rangúnu - stejně jako v předchozích dnech - sešly tisíce lidí s jejími podobiznami a vlajkami v rukou.

Gambie žádá ochranu Rohingů

Žalobu kvůli možné genocidě na Myanmar podala západoafrická Gambie jménem Organizace islámské spolupráce, která sdružuje 57 států. Během třídenního slyšení chtějí gambijští právníci vyzvat OSN, aby přijala okamžitá opatření, která by zajistila ochranu Rohingů do té doby, než bude celý případ projednán.

„Gambie žádá, abyste nařídili Myanmaru, aby zastavila toto nesmyslné zabíjení. Aby zastavila tyto barbarské, brutální činy, které šokovaly a nadále šokují kolektivní svědomí světa. Aby zastavila genocidu svých vlastních lidí,“ prohlásil gambijský ministr Abubacarr Tambadou.

Tisíce uprchlíků prý chtějí na „neobyvatelný ostrov“

Většina Rohingů zůstává ve velmi špatných podmínkách v sousedním Bangladéši. Zástupce bangladéšské vlády Mahbub Alam koncem října oznámil, že několik tisíc příslušníků menšiny Rohingů souhlasilo s přesunem na ostrov Thengar Čár v Bengálském zálivu. Dháka se tak snaží ulevit pohraničí, kde žije v přeplněných táborech až milion členů této komunity.

Podle Alama se už buduje zázemí, které zahrnuje třímetrovou pobřežní hráz po obvodu ostrůvku, která má zadržet vlnobití. Dál na ostrově vznikne velký sklad, v němž budou zásoby na několikaměsíční přežití. Mezi těmi, kdo souhlasili s přesídlením, je Núr Husajn, který si prohlédl snímky přístřešků. „Souhlasil jsem, tábor tady je přeplněný, jsou tu problémy s jídlem i bydlením,“ řekl v táboře, kdy nyní s rodinou pobývá.

Ochránci lidských práv ale upozornili, že ostrůvek se z moře vynořil teprve před dvěma desetiletími a lidi na něm může snadno smést monzunový liják. Obyvatelé sousedního ostrova Hatije, kde žije 600 tisíc lidí, považují Thengar Čár za neobyvatelný. „V monzunovém období je vždy část toho ostrova zničena a my se tam v té době neodvažujeme. Jak by tam mohly žít tisíce Rohingů?“ sdělil jeden občan ostrova Hatija.

Bangladéš a Myanmar před dvěma lety podepsaly dohodu o repatriaci, ale uprchlíci se do vlasti stále nevracejí. Pracovníci OSN považují podmínky v Myanmaru pro Rohingy stále za nebezpečné. Myanmar jim dál upírá občanství a podle OSN jim v Arakanském státě, kde žili, stále hrozí genocida.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...