Gruzínská vládní strana stáhla zákon o zahraničních agentech, zatčení budou propuštěni

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Čtvrteční shromáždění na centrální Rustaveliho třídě lidé zahájili zpěvem gruzínské, ukrajinské a evropské hymny, uvedla gruzínská agentura Interpressnews. Stejně jako v předchozích dnech byla ve velkém počtu přítomna policie.

Popudem k nové demonstraci byl požadavek opozice, aby vláda propustila zatčené z předchozích demonstrací. V době začátku večerního protestu ministerstvo vnitra oznámilo, že propustí „všechny osoby zadržené během protestů, které se u parlamentu uskutečnily 7. a 8. března“, uvedla AFP.

Návrh sporného zákona byl stažen

Strana Gruzínský sen uvedla, že „bezpodmínečně stáhne návrh zákona, který bezvýhradně podporovala“, své rozhodnutí zdůvodnila potřebou omezit konfrontaci ve společnosti.

Zákonodárci v prohlášení zároveň sdělili, že iniciativa byla prezentována v negativním světle. „Návrh zákona byl nepravdivě označen za ‚ruský zákon‘ a jeho přijetí v prvním čtení bylo v očích části veřejnosti prezentováno jako odklon od evropského kurzu,“ uvádí se podle agentury AP v prohlášení.

Navrhovaný zákon podle AP skutečně vypadá podobně jako norma přijatá v Rusku v roce 2012. Ruské úřady ji využívají k zavírání nebo diskreditaci organizací kritických vůči vládě. Ruské úřady normu postupně rozšířily a zákon teď používají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií.

„Zahraniční agenty“ by kontrolovalo ministerstvo spravedlnosti

V Gruzii návrh zákona o zahraničních agentech schválila vládní většina v parlamentu v úterý v prvním čtení. Norma měla zajistit, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.

Autoři návrhu zákona tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států, jeho odpůrci v něm ale viděli také potenciální překážku pro záměr Gruzie vstoupit do Evropské unie a NATO. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová prohlásila, že bude zákon vetovat.

Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou EU vodnímu dělu.

Gruzie o členství v bloku požádala loni v březnu.

Kritici Gruzínského snu tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo „Ne ruskému zákonu!“.

EU stažení zákona přivítala

Delegace Evropské unie v Gruzii rozhodnutí o stažení návrhu zákona ocenila. „Vítáme oznámení vládnoucí strany o stažení návrhu zákona o ‚zahraničním vlivu‘. Vyzýváme všechny politické představitele v Gruzii, aby obnovili proevropské reformy… aby (země) dosáhla statusu kandidátského státu,“ prohlásila delegace na Twitteru.

Někteří představitelé EU návrh zákona podle Reuters už dříve kritizovali a uvedli, že by zkomplikoval cestu této zakavkazské země do Unie. Ta loni – na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska – neudělila Gruzii status kandidátské země s odkazem na potřebné reformy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...