Grónsko, které je dánskou autonomní oblastí, požaduje, aby Kodaň vysvětlila kampaň, během níž byla od začátku 60. let minulého století grónským ženám v plodném věku nasazována antikoncepce. Nitroděložní tělíska byla Gróňankám aplikována i bez jejich vědomí a proti jejich vůli, napsala v pátek agentura APA.
Grónský parlament ve čtvrtek jednomyslně přijal usnesení, v němž žádá Dánsko o „nezávislé vyšetření postupu dánských úřadů kolem bránění početí od 60. let do roku 1991“. Od roku 1991 je zdravotnictví v kompetenci grónské autonomní vlády. Podle autorů usnesení usilovaly dánské úřady o zastavení populačního růstu v Grónsku.
O tématu se v Grónsku v poslední době často diskutuje, uvádí APA. Mnoho žen podle tamní ministryně zdravotnictví Mimi Karlsenové muselo vyhledat psychologickou pomoc poté, co Dánský rozhlas spustil podcast o „spirálové kampani“ mezi lety 1966 a 1970. Nitroděložní tělísko bývá také označováno jako spirála. Vkládá se do dělohy a zabraňuje průniku spermií a oplodnění vajíčka.
Na nařízení dánských úřadů do roku 1970 nitroděložní tělísko dostalo 4500 Gróňanek od 13 let, což podle grónské rozhlasové stanice KNR odpovídá polovině tehdejší populace žen v plodném věku. Zákony se tehdy změnily tak, aby antikoncepci mohly dostat nezletilé dívky i bez souhlasu rodičů.
Omezování růstu populace Grónska je další temnou stránkou v přístupu Dánska k jeho autonomnímu území. V 50. letech nechalo Dánsko v rámci výzkumného programu odebrat 22 grónských inuitských dětí jejich rodičům s cílem udělat z nich „moderní Dány“. U dětí se ale rozvinuly těžké psychické problémy a experiment bylo nutné přerušit. Více než polovina z těchto dětí zemřela ještě před dosažením plnoletosti.
