Transformace hospodářství Evropské unie, velký klimatický plán s výhledem na rok 2050, ale také hlavní priorita předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tato označení charakterizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), která se utvářela řadu let. Nařízení EU jsou koncipována na cílový rok 2050, ale dvacet let před touto metou je druhý styčný bod, kdy se bude revidovat, zda se daří nastolený plán dodržovat. Green Deal našel v Evropě horlivé zastánce i kritiky.
„Budoucnost Evropy závisí na zdravé planetě“ je motto, které uvádí na svém webu Evropská rada při představování stěžejního souboru své politiky na následujících 26 let. Členské státy EU se zavázaly legislativou, že do roku 2050 dosáhnou úplné klimatické (uhlíkové) neutrality.
Členové EU tak plní závazky vyplývající z Pařížské dohody, mezinárodní smlouvy o změně klimatu, která byla přijata v roce 2015. Téměř dvě stě zemí se v Paříži dohodlo, že budou usilovat o to, aby nárůst globální teploty nepřekročil hranici jeden a půl stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Snížení emisí nad plán
Součástí dohody je pak postupný plán do roku 2030 omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent oproti hodnotám z roku 1990. „Dokonce můžeme jít i nad rámec našeho cíle v roce 2030. Na základě toho, co jsme doposud udělali, mohu říct, že pravděpodobně dosáhneme alespoň snížení emisí 57 procent. A kdo ví, pokud budeme pokračovat ve vyjednávání, můžeme být ještě lepší,“ uvedl minulý rok místopředseda Evropské komise (EK) zodpovědný za Zelenou dohodu Frans Timmermans.
Přechod energetiky, průmyslu a dopravy na čisté technologie si podle zpráv serveru Politico vyžádá dodatečné výdaje ve výši 82 až 147 miliard eur ročně. To je přibližně půl procenta HDP EU. Po roce 2030 činí dodatečné investice jedno až dvě procenta HDP, což je přibližně 4,6 bilionu eur v letech 2031 až 2050.
Zelená dohoda platí pro členy Evropské unie, ale zmíněné Pařížské konference se účastnily i státy mimo EU. Do poloviny století chtějí dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů i Spojené státy americké. Kritici namítají, že dohoda Green Deal bude zbytečná, pokud se nezapojí právě největší znečišťovatelé. Patří mezi ně Čína (necelých třicet procent světových emisí), USA (asi čtrnáct procent) a Indie (necelých sedm procent). EU jako celek se na emisích podílí 9,6 procenta.
Green Dealem se rozumí soubor řady politických iniciativ, který byl Evropskou komisí představen v prosinci 2019 a který následně schválila Evropská rada. Dohodu představila několik dní po svém nástupu do funkce předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za svou hlavní prioritu.
V polovině ledna 2020, tedy necelé dva měsíce před vypuknutím pandemie koronaviru, podpořili klimatický plán von der Leyenové poslanci Evropského parlamentu, a to jasnou většinou. Poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo) tak EP schválil plán obsahující pět desítek kroků. Pro hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09 a Pirátů, proti byla ODS, Starostové a nezávislí, SPD a KSČM. Poslanci za KDU-ČSL se zdrželi.
Zdroj: ČTK
Balíček zahrnuje iniciativy týkající se klimatu, životního prostředí, energetiky, dopravy, průmyslu, zemědělství a udržitelných financí. Všechny oblasti mají být vzájemně úzce propojeny.
„Přechod na klimatickou neutralitu přinese významné příležitosti. Potenciál pro hospodářský růst, pro nové obchodní modely a trhy, pro nová pracovní místa a technologický rozvoj,“ stálo v roce 2019 v hlavním prohlášení.
Konkrétnějších obrysů nabrala Zelená dohoda pro Evropu v červenci 2021. Evropská komise tehdy představila dosud největší soubor klimatických návrhů s názvem „Fit for 55“, který je páteří celé dohody a měl za úkol návrhy uvést do legislativního rámce EU. Jednotlivá nařízení a iniciativy byly postupně schvalovány, například ještě v roce 2023 se aktualizovala strategie pod názvem „Lesnictví a odlesňování.“
České předsednictví
Výraznou úlohu ve schvalovacím procesu hrála i Česká republika, která EU v roce 2022 předsedala. Během českého předsednictví se podařilo odsouhlasit celou řadu legislativních návrhů. Státy EU se například shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s EK, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.
EK ještě před zákazem prodeje aut s klasickými spalovacími motory navrhla také zavedení nové emisní normy Euro 7, proti které ale protestovala skupina států, k jejímž lídrům patřila i Česká republika. Ministři EU zodpovědní za konkurenceschopnost nakonec 25. září schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.
Od emisních norem v dopravě se nyní nejvýraznější téma kritiky přesunulo do sektoru zemědělství. Protesty farmářů se konají v několika zemích Evropy. Na začátku vjeli zemědělci s traktory do Bruselu k sídlu Evropského parlamentu. Demonstrují také ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku.
Nejaktuálnějším protestem byl ten v Česku. V pondělí ráno zemědělci s traktory přijeli do Prahy. Protestovali před ministerstvem zemědělství, ozývaly se slogany právě proti Green Dealu. Nejvíce evropským farmářům vadí například snížení používání pesticidů na polovinu do roku 2030, snížení používání hnojiv o dvacet procent, věnování většího množství půdy nezemědělskému využití, například ponecháním půdy ladem, nebo zdvojnásobení ekologické produkce na pětadvacet procent veškeré zemědělské půdy v EU.
Ursula von der Leyenová počátkem tohoto měsíce doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. I na základě tohoto příkladu se dá očekávat, že některé korekce v Zelené dohodě v příští letech ještě přijdou.
