Green Deal farmářům pomůže, zboží z Ukrajiny nesmí poškodit jejich produkci, říká k protestům eurokomisař

Nahrávám video

S farmáři je třeba vést na národní úrovni dialog ohledně toho, co je konkrétně trápí, aby cítili, že jsou vyslyšeni. V rozhovoru pro ČT to uvedl eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius. Zboží přicházející z Ukrajiny se podle něj musí sledovat, aby nepoškozovalo produkci místních zemědělců. Pokud jde o klimatickou unijní politiku, Zelenou dohodou se často straší, nicméně většina věcí, na něž si farmáři stěžují, se podle eurokomisaře týká pravidel společné zemědělské politiky a obchodních opatření, nikoli Green Dealu – ten naopak může farmářům pomoci dlouhodobě zajistit slušné živobytí.

Farmáři v Česku či na Slovensku se ve čtvrtek připojili ke svých evropským kolegům a protestovali proti byrokracii a ekologickým požadavkům v zemědělství, ale také proti dovozu ze zemí mimo Evropskou unii.

Sinkevičius označil farmáře za důležitou součást společnosti, jejichž hlas Brusel musí vyslyšet. „Důležité je naslouchat jejich přesným požadavkům. Vidíme tendenci házet vinu na byrokracii, ale můžeme si říct, že to půjdeme přesně analyzovat, o jakou byrokracii jde, jestli o národní legislativu, nebo evropskou, které segmenty bychom mohli odškrtnout, aby farmáři mohli pracovat, místo aby byli v ulicích,“ prohlásil eurokomisař.

Když se evropská legislativa dostane na národní úroveň, tak často probíhá „vylepšování“, kdy se k pravidlům ještě „něco přidává“, upozornil eurokomisař.

„Farmáři samozřejmě nejsou spokojeni s dalšími věcmi, jako je společná zemědělská politika, a Komise už na to zareagovala a přišla s návrhem úprav. Dále jsou to obchodní opatření, pro farmáře je velmi důležité, aby jejich práci nepodkopával vývoz z třetích zemí. Tyto produkty nemusejí být vyráběné podle stejných standardů, kterými se řídí naši farmáři,“ podotkl Sinkevičius s tím, že Komise chce na situaci „velmi rychle“ reagovat.

Brusel může navrhnout některé změny ve společné zemědělské politice, ty ale následně musí schválit Rada EU. „Musíme brát v úvahu znění obchodních dohod, nebo když mluvíme o Ukrajině, tak už zde hovoříme o regulaci těch opatření, musíme monitorovat trh a zboží přicházející z Ukrajiny samozřejmě nesmí nějak poškodit produkci našich farmářů,“ zdůraznil eurokomisař. Za klíčový považuje dialog, aby se farmáři „cítili vyslyšeni“, a soustředit se na „jádro problému“.

Green Deal není hlavní problém, míní eurokomisař

Zemědělci kritizují i klimatickou politiku EU včetně Green Dealu, takzvané Zelené dohody. Podle Sinkevičiuse ale problémy i protesty existovaly už před existencí Green Dealu, i když „těžkosti“, kterým nyní čelí, jsou teď trochu jiné.

„Musíte si porovnat různé členské státy a porovnat, jakým potížím farmáři čelí. Důležité jsou funkce, které zajišťuje příroda, všichni potřebují úrodnou půdu, musí mít přístup k vodě, důležité je také opylování. Házet vinu na Green Deal znamená házet vinu na něco, co se nemůže bránit. Konkrétní požadavky farmářů ani nesouvisejí s Green Dealem, společná zemědělská politika nebo obchodní opatření málo souvisí se Zelenou dohodou,“ upozornil eurokomisař.

Farmáři kritizují třeba zákon o obnově přírody, který přitom ale nebyl přijat, a zemědělská půda se vyřadila z této legislativy, a v první řadě půjde o chráněná území, uvedl Sinkevičius. „Lidé straší Green Dealem a říkají, že vás o něco připraví, já říkám, že naopak, Green Deal je něco, co umožní farmářům udržitelné živobytí dlouhá léta. Green Deal zajistí, že ekosystémy budou fungovat, my si jich často nevážíme, ale ekosystémy zaručí slušné živobytí,“ je přesvědčen eurokomisař.

Načítání...

Sinkevičius, který je na návštěvě Česka, se ve čtvrtek setkal s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Podle ministra je klíčové rozložit cíle unijní Zelené dohody v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit. Kromě zmíněných protestů spolu mluvili o monitoringu půdy nebo vodním hospodářství. Jednali také o podpoře chovu sladkovodních ryb a vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...