Evropská agentura Frontex – instituce, která má na starosti ochranu vnějších hranic Evropské unie – čelí obviněním z podílu na nelegálních deportacích migrantů ve Středomoří. Její vedení vinu popírá. Vyšetřování Frontexu v úterý prostřednictvím pracovní skupiny, tvořené zástupci všech frakcí, zahájili poslanci Evropského parlamentu (EP).
Podle zahraničního zpravodaje Václava Černohorského tvoří pracovní skupinu celkem čtrnáct členů, po dvou poslancích z každé frakce EP. Ti mají během příštích čtyř měsíců za úkol shromáždit veškeré důkazy, které budou použity v rámci vyšetřování obvinění Frontexu z porušování mezinárodního práva.
„Jedná se o výslechy svědků a analýzy dokumentů nebo videozáznamů,“ popisuje důkazy Černohorský. Podle něho se ovšem nejedná o jedinou instituci, která se Frontexem zabývá. Kvůli nesrovnalostem se o agenturu zajímá také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). „Ten sice neřekl, čím přesně se zabývá, podle zpráv z evropských médií se ale také jedná o obvinění z ilegálních deportací nebo podílu na nich,“ podotkl zpravodaj.
Zároveň dodal, že OLAF vyšetřuje i samotné fungování agentury Frontex. V německých médiích se totiž objevily zprávy o tom, že se představitelé agentury setkávali s neregistrovanými lobbisty ze zbrojního průmyslu. Kritika na Frontex přitom nemíří jen z Evropy, agentura vzbudila také pozornost migračních úřadů OSN.
Frontex vinu popírá
Šéf Frontexu Fabrice Leggeri koncem loňského roku v Evropském parlamentu poslancům vysvětloval svou pozici a na obvinění reagoval, tvrdí Černohorský s tím, že se jeho výslech konal kvůli koronavirové pandemii online. Leggeri během slyšení uvedl, že žádné důkazy o tom, že by se důstojníci nebo personál Frontexu podíleli na ilegálních deportacích, neexistují.
Kromě vedení agentury se k odmítání obvinění přidala i řecká vláda, jejíž bezpečnostní složky měly s Frontexem při nelegálních deportacích spolupracovat. Její představitelé veškeré důkazy a obvinění označili za „fake news“ nebo tureckou propagandu s tím, že řecká pobřežní stráž nebo jiné složky se v ničem takovém neangažovaly.
Mezi důkazy jsou videa, svědectví i dokumenty
Podle Černohorského existují důkazy různého typu. Jedná se mimo jiné o videozáběry turecké pohraniční stráže, na kterých jsou zachyceny lodě řecké pobřežní stráže a neoznačená plavidla, která s nimi koordinovala.
„Jsou to plavidla Frontexu, která blokují čluny s migranty a brání jim v přístupu k řeckým ostrovům. Tyto neoznačené čluny na záběrech zachytávají plavidla s migranty. Je vidět, že používají zbraně nebo kovové nástroje k tomu, aby je donutili odplout z řeckých vod do tureckých,“ popisuje záběry zpravodaj.
Druhým typem důkazů jsou svědectví samotných migrantů a dokumenty, které se objevily v médiích.
Organizace Mare Liberum, která sídlí v Berlíně, uvádí, že podle jejích zdrojů bylo během těchto operací zachyceno přes devět tisíc lidí a migrantské čluny byly nelegálně vytlačeny z řeckých vod ve více než 320 případech. I tato organizace se zdrojově odvolává na svědectví a videozáznamy, pořízené migranty či tureckou pobřežní stráží.
„V roce 2020 bylo nelegálně vytlačeno téměř deset tisíc lidí v celkem 320 případech. Nejméně v šesti z nich máme důkazy o podílu agentury Frontex,“ tvrdí Hanna Farberová z organizace Mare Liberum.
