Francouzští poslanci schválili zákon, který má potírat islamismus. Opozice ho kritizuje

Nahrávám video

Francouzské Národní shromáždění schválilo takzvaný zákon proti separatismu, který by měl zabránit vytváření uzavřených komunit mimo většinovou společnost. Jeho přijetí prosazoval prezident Emmanuel Macron po teroristických útocích na podzim minulého roku. Pravicová opozice mluví o kompromisu, protože text zákona vůbec nezmiňuje islamismus, podle levice je zase předloha příliš zaměřená proti muslimům. Po hlasování v dolní komoře bude legislativu schvalovat Senát.

Návrh zákona navazuje na Macronův říjnový projev, v němž představil dlouho očekávanou strategii proti islámskému extremismu. Zavraždění učitele dějepisu Samuela Patyho islamistou čečenského původu a útok na kostel v Nice koncem roku ještě zvýšily očekávání chystaných kroků v zemi, v níž se oddělení církve od státu často stává předmětem veřejných diskusí. 

„Nejdůležitější je nesmířit se s hrozbami. Jsou zakázány zákonem, a to na Twitteru, sociálních sítích i na ulici,“ míní sociolog se zaměřením na islám a otázky integrace Tarik Yildiz, který ve svých knihách píše o nebezpečí islamismu. Za to mu vyhrožovali smrtí.

Terčem islamistů se stali i jeho kolegové publicisté a učitelé. Například Didier Lemaire, který učil filozofii na pařížském předměstí Yvelines, obdržel výhrůžky smrtí poté, co napsal otevřený dopis, kde tvrdil, že stát neudělal dost pro to, aby ochránil učitele Patyho. Prý chtěl pouze ukazovat realitu, ze školství ale raději odešel.

Členové redakce satirického časopisu Charlie Hebdo se skrývají, jejich kolegové jsou opatrnější. „Začínáme si dávat pozor na to, z koho si můžeme dělat legraci, satira obrovsky trpí,“ podotýká ilustrátorka Fiamma Luzzatiová.

Větší kontrola mešit či atestace pro imámy

Zákon proti náboženskému separatismu by měl atmosféru ve společnosti změnit. Jeho cílem je zabránit vytváření uzavřených komunit mimo většinovou společnost. Měl by umožnit větší kontrolu mešit, zákaz jejich financování ze zahraničí, povinnost atestací pro imámy a potlačování všech projevů radikalizace.

Podle průzkumů agentury Ifop považuje zákon za důležitý 81 procent Francouzů. Atentáty v roce 2015 život výrazně změnily, bezpečnostní opatření se zpřísnila a jsou patrná na každém kroku. Lidé začali vnímat islámské radikály jako trvalou hrozbu.

Odborníci: Jde o první krok

Opozice návrh zákona kritizuje. Pro levici je až příliš zaměřen na muslimskou komunitu, pravici zase vadí přílišné ústupky. Neřeší podle ní třeba infiltraci radikálů mezi přistěhovalce. „Migranty ze země nevyhostí, ale dovolí jim usadit se na jiných místech v okolí metropole,“ uvádí odborník na imigraci Patrick Stefanini, bývalý republikánský politik a nyní vysoký státní úředník.

Podle odborníků zákon na současné situaci nic nezmění a může být pouze prvním krokem ve snaze více zapojit muslimy do společné akce proti radikálům, kteří nerespektují zákony většinové společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 14 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...