Francouz nechával znásilňovat svou ženu, soud mu uložil dvacet let vězení

Nahrávám video

Francouz Dominique Pelicot, který řadu let nechával desítkami mužů znásilňovat svou omámenou manželku, byl shledán vinným ve všech bodech obžaloby a odsouzen k maximálnímu trestu dvaceti let vězení, jak požadovala prokuratura. Oznámil to soud ve francouzském Avignonu. Vinnými soud shledal také všech padesát spoluobžalovaných, většinou ze znásilnění s přitěžujícímu okolnostmi. Obžalovaní mají deset dní na odvolání. Pelicotova obhájkyně podle agentury Reuters uvedla, že její mandant odvolání zvažuje.

„Pane Pelicote, byl jste shledán vinným ze znásilnění s přitěžujícími okolnostmi Gisèle Pelicotové,“ sdělil při vynášení rozsudku předsedající soudce Roger Arata. Pelicot byl shledán vinným mimo jiné také z pokusu o závažné znásilnění ženy jednoho ze spoluobžalovaných, Jean-Pierrea Marechala, a z pořizování nevhodných snímků své dcery Caroline a svých snach Aurore a Céline.

Pelicotová uvedla, že rozsudek respektuje a veřejného projednání nelituje, ačkoliv pro ni byl tvrdou zkouškou.

Dvaasedmdesátiletý Pelicot podle BBC zpočátku při čtení verdiktu neprojevoval žádné emoce. Později se ale na své židli shrbil a patrně propukl v pláč. Dvacetiletý trest pro něj znamená, že by měl ve vězení strávit zbytek života, poznamenala agentura AP. Soudce po vynesení rozsudku nad Pelicotem postupně četl rozsudky také nad padesátkou spoluobviněných.

Nahrávám video

Další verdikty

Sedmačtyřicet mužů bylo usvědčeno ze znásilnění, dva z pokusu o znásilnění a dva ze sexuálního napadení, napsala agentura Reuters. Většinou přitom dostali o několik let nižší tresty, než požadovala prokuratura, která navrhovala čtyři až osmnáct let. Nakonec padly tresty vězení v rozmezí od tří do patnácti let.

Vynášení rozsudků podle BBC skončilo v poklidné atmosféře. Odsouzení mají deset dní na odvolání. Předsedající soudce Arata jim řekl, že všichni si mohou promluvit se svými obhájci, než budou odvedeni do vězení. Podle BBC byla většina obhájců s vynesenými rozsudky spokojena, ale například děti Pelicotové vyjádřily zklamání nad nízkými sazbami trestů.

Rozhodnutí soudu respektuje i sama Pelicotová. Toho, že si prosadila veřejné projednávání procesu, prý nelituje. Proces však pro ni byl „velmi obtížnou zkouškou“, řekla po skončení soudu. „Bojujeme stejnou bitvu,“ vzkázala podobně postiženým obětem, jejichž příběhy podle ní zůstávají často skryty. Myslela údajně také na svá vnoučata. „I pro ně jsem vedla tento boj,“ dodala.

Případ, který otřásl Francií

Nyní dvaasedmdesátiletou Gisèle Pelicotovou léta znásilňovali cizí muži poté, co ji její tehdejší manžel omámil silnými anxiolytiky, tedy léky proti úzkosti. Dominique Pelicot ze znásilňování pořizoval videa, na nichž figurovalo cekem 83 mužů.

Před soudem jich stanulo padesát, ostatní se nepodařilo identifikovat. Svou nyní už bývalou ženu znásilňoval i samotný Pelicot. Ten se během tříměsíčního procesu ke svým činům přiznal a žádal rodinu o odpuštění. Připustil také, že cizí muži, které zval do svého domu, věděli, že jeho žena nemá povědomí o tom, co se jí děje.

Mnozí spoluobžalovaní vinu popírali s argumentem, že se prý domnívali, že jde o sexuální hru se souhlasem všech stran.

Rodina se o případu a hrůzných praktikách otce dozvěděla v roce 2020, kdy začalo policejní vyšetřování. Případ otřásl celou Francií a vyvolal debaty o násilí na ženách. Samotná Pelicotová je oceňována za to, že navzdory bolestnému obsahu případu přijala raději veřejné projednávání než soudní proces za zavřenými dveřmi.

Také její čtvrteční příchod k soudu provázel potlesk. Jásot zněl před soudem mezi podporovateli oběti, když se k nim dostaly informace o prvních rozsudcích, píše BBC. Stovky lidí pak odpoledne tleskaly a provolávaly její jméno, když odjížděla od soudu.

Odhodlání poškozené ocenil francouzský premiér Francois Bayrou. Uvedl, že její boj zavazuje každého a že je v něm potřeba pokračovat. „Ke Gisèle Pelicotové, která v tomto procesu prokázala ohromnou odvahu a příkladné chování, mám nesmírný respekt,“ napsal na síti X.

Odvahu Pelicotové na platformě X vyzdvihl například i německý kancléř Olaf Scholz. „Děkuji Gisèle Pelicotové. Odvážně jste vystoupila z anonymity na veřejnost a prala jste se za spravedlnost. Ženám na celém světě jste propůjčila silný hlas,“ napsal Scholz.

Případ je podle zakladatelky organizace Konsent Johanny Nejedlové „děsivý a šokující svým rozsahem“. Je však výjimečný tím, jakým způsobem se k tomu poškozená postavila. „Přijde mi strašně důležité a inspirativní to, že ona řekla, že ona není tím, kdo by se měl stydět za to, co se stalo. Stydět se má ten pachatel,“ uvedla.

To podle ní ukazuje spoustě dalším obětem domácího sexuálního násilí, že nejsou těmi, kdo si to přivolali, a nejsou těmi, kdo by se měl omlouvat či stydět.

Právnička z organizace Pod svícnem Adriana Chochelová (STAN) upozornila na to, co sama často vidí v praxi – že pachatelem násilí je blízký, často právě nejbližší člověk. Zároveň podle ní není „absolutně žádný vzor pachatele nebo žádný typický pachatel“. Odkázala na množství obviněných a později odsouzených ze soudní síně.

Nahrávám video

Koordinátorka aktivit v Národním ústavu duševního zdraví Kateřina Potyszová připomněla, že oběti sexuálního násilí jsou navíc často oběťmi sekundární viktimizace, kdy se oběť znovu stává obětí v důsledku reakce okolí nebo způsobu vedení trestního stíhání nebo soudního procesu. Není tak obvyklé, že by tyto procesy byly často veřejné.

„Pelicotová požádala soud, aby byl proces veřejný, tedy aby se každý seznámil s tím, co se stalo. Ze začátku o něj (soud) nebyl příliš velký zájem, ale jak vycházely najevo ty neuvěřitelné věci, tak stále více médií se o něj začalo zajímat a nyní je zájem zcela mimořádný,“ upřesnil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Nahrávám video

Pelicot nalezl padesát spoluobviněných na internetu a v období od července 2011 do října 2020 je pouštěl do rodinného domu v Mazanu, kde bydlel s manželkou, aby se díval, jak ji v bezvědomí znásilňují.

„Případ byl odhalen víceméně náhodou, když Pelicot natáčel pod sukní ženu v jednom obchodě ve městě Mazan. Pak se teprve dostal do hledáčku policie, která poté prohledala jeho dům a našla videa a fotografie znásilňované ženy,“ uvedl Šmíd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...