Francie zadržela loď britských rybářů. Londýn slibuje odvetu

Francie zadržela britskou rybářskou loď, která podle místní vlády lovila u ústí řeky Seiny bez patřičného povolení. Londýn slíbil odvetu, hovořil o porušení mezinárodního práva a oznámil, že si chce předvolat francouzskou velvyslankyni. Média incident spojují s eskalujícím sporem o právo na rybolov v britských vodách v návaznosti na brexit. Paříž vyhrožuje sankcemi za to, že prý nedostala dostatečný počet licencí.

Zadržená britská loď skončila v přístavu Le Havre, kde mohou úřady zkonfiskovat úlovek a plavidlo zadržovat do uhrazení poplatku, píše BBC. Francouzská státní tajemnice pro námořní otázky Annick Girardinová sdělila, že hlídka v zálivu u ústí Seiny narazila ještě na jedno britské plavidlo, jehož posádka dostala slovní varování. Posádky obou lodí zároveň podle vládního prohlášení dostaly pokuty.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová označila incident za zklamání a konstatovala, že její země splnila požadavky z obchodní dohody s EU. Britský ministr životního prostředí George Eustice dodal, že loď zadržovaná v přístavu Le Havre byla na seznamu předloženém Unii a dostala patřičné povolení. To ale bylo následně odebráno, přičemž podle něj není jasné proč.

Francouzská vláda zásah prezentovala jako výsledek „zpřísňování kontrol“ v Lamanšském průlivu v souvislosti s „rozhovory o licencích se Spojeným královstvím a Evropskou komisí“. „Posilujeme kontroly,“ řekla v rozhlasovém rozhovoru Girardinová.

Spory o dokumentaci

Francie je podle agentury Reuters rozzuřená postupem jednání o přístupu do britských vod po odchodu Británie z Evropské unie. Dvě strany se tehdy dohodly, že evropští rybáři mohou nadále lovit v britských teritoriálních vodách, pokud prokážou, že v nich lovili i před brexitem.

Podle Paříže má ale Londýn příliš vysoké požadavky na dokumentaci a velkou část žádostí francouzských rybářů zamítá. Britové tvrdí, že vyhověli 98 procentům žádostí, podle francouzské vlády ale chybí asi polovina licencí, na které mají francouzské posádky nárok.

„To není dost a je to nepřijatelné,“ zdůraznil ve čtvrtek státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. „Takže teď musíme mluvit jazykem síly, neboť se zdá, že to je jediné, čemu britská vláda rozumí,“ dodal.

Británie slibuje odvetu

Vyjádření navazuje na představení sankcí, které Paříž slíbila zavést od 2. listopadu, pakliže jednání nepokročí. Na seznamu jsou přísnější kontroly britského zboží přicházejícího do Francie nebo uzavření francouzských přístavů pro britské rybářské lodě.

Britská vláda slibuje odvetná opatření. Plánované sankce se podle ní „nezdají být kompatibilní“ s dohodou o brexitu „a širším mezinárodním právem, a pokud budou uskutečněny, bude následovat náležitá a přiměřená odpověď“.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová ve čtvrtek večer na Twitteru napsala, že se rozhodla předvolat francouzskou velvyslankyni v Británii. Catherine Colonnaová musí podle ministryně „vysvětlit nepřiměřené a zklamání vyvolávající výhrůžky vůči Británii a Normanským ostrovům“.

Předvolání velvyslankyně potvrdila také mluvčí britské vlády, která v tiskové zprávě uvedla, že kabinet „lituje, že francouzská vláda v této záležitosti soustavně používá konfrontační mluvu, což rozhodně neusnadňuje hledání řešení“.

BBC připomíná, že rybolov tvoří jen velmi malou část ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, téma ale má značnou politickou váhu. „Obnovení kontroly“ nad britskými vodami bylo jedním z pilířů kampaně za odchodu z EU a regulace rybolovu se pak stala problematickým bodem vyjednávání o pobrexitovém partnerství.

Nakonec se Londýn s Unií dohodl, že unijní posádky budou moci v nejbližších letech dál lovit v britských vodách. Po roce 2026 se Británii otevře možnost vykázat ze svých vod lodě z EU, čímž by se ovšem vystavila riziku nových bariér ze strany Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...