Francie si připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili dvanáct lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.
Macron a Hidalgová na místě útoku ze 7. ledna 2015 před někdejšími kancelářemi listu Charlie Hebdo také položili květinový věnec. Události se také účastnilo několik ministrů, pozůstalí po obětech a zástupci židovské a muslimské komunity. Přítomní drželi minutu ticha a zazněla francouzská hymna.
Prezident v pondělí vyzval k tomu, aby společnost nepolevovala v boji proti terorismu. Podle něj riziko zůstává všudypřítomné, což „znamená, že nesmíme polevit a musíme být kolektivně ostražití“.
Macron podle zdroje AFP uvedl, že chce, aby byl dokončen památník obětí terorismu, který by byl věnován všem obětem ve Francii i v zahraničí. Projektu dříve hrozilo, že bude zrušen.
„Francie se značně obrnila, ale hrozba tu stále je,“ varoval francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau o hrozbách ze zahraničí i znepokojivém nárůstu radikalizace na domácí půdě v rozhovoru se stanicí RTL.
„Povaha této hrozby se proměnila. Nyní přichází především zevnitř, jedná se o mladé jedince, kteří se radikalizují na sociálních sítích. Jen v minulém roce naše služby zhatily devět útoků, nejvyšší počet od roku 2017,“ informoval Retailleau.
Islamisté se snažili o útěk
Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd upřesnil, že vzpomínkového ceremoniálu se zúčastnilo asi sto padesát hostů. „Prezident Macron, starostka Paříže Hidalgová, rodiny obětí,“ vyjmenoval Šmíd s tím, že v plánu byla také zastávka u místa, kde útočníci na útěku zastřelili policistu, muslima Ahmeda Merabeta, který přispěchal na pomoc. Zastavit se také měli u supermarketu, „kde Amédy Coulibaly zabil čtyři lidi, když předtím zastřelil policistku“.
Šmíd připomněl, že před deseti lety – 7. ledna 2015 kolem 11:15 se do budovy, kde sídlila redakce týdeníku Charlie Hebdo, dostali bratři Kouachiové. „Dostali se tam tak, že přepadli ženu, která vyťukávala kód, přinutili ji, aby ho zadala. A po vstupu začali okamžitě střílet, takže i když tam byl člen ochranky, tak novináři a lidé, kteří tam byli uvnitř, neměli prakticky žádnou šanci,“ popsal teroristický útok zpravodaj. Řádění islamistů nepřežilo osm novinářů a také lidé, kteří tam byli v tu dobu na návštěvě.
Mezi oběťmi útoku byl i ilustrátor George Wolinski. Místo, kde dlouhá léta žil, nyní připomíná pamětní deska. Jeho žena se z traumatu nikdy nevzpamatovala. „Všichni, které to postihlo, měli potíže vrátit se do normálního života,“ říkala vdova Maryse Wolinskiová v prosinci 2020.
„Bratři Kouachiové se potom vydali na útěk, měnili auta a zanechali průkaz totožnosti v jednom z těchto vozů, což policistům pomohlo dostat se jim na stopu. Oni se potom kousek od Paříže zablokovali v tiskárně – jednu noc strávili v lese, pak ukradli vůz a dostali se do tiskárny,“ popsal útěk teroristů Šmíd. Právě v tiskárně byli islamisté zneškodněni policií.
Ve Francii je podle zpravodaje velká polemika o tom, jestli nebyla svoboda autocenzurována. „Nemyslím jen Charlie Hebdo, i když na tomto týdeníku je patrné, že došlo k určité změně. My jsme měli možnost mluvit s jedním z redaktorů, který nastoupil po zavražděných kolezích. A – on nám to samozřejmě nepotvrdil – ale když se podíváme na jednotlivá čísla, tak vidíme, že v současné době se mnohem více zaměřují třeba na krajní pravici, na různé společenské neduhy. A co se týče kreseb, nebo karikatur proroka Mohameda, tak jsou výrazně opatrnější,“ informoval Šmíd.
Většina považuje svobodu projevu za základní právo
Teroristický útok na Charlie Hebdo vyvolal velkou vlnu solidarity s oběťmi a pozůstalými a konaly se i demonstrace na podporu svobody slova. Lidé vycházeli do ulic s transparenty „Je suis Charlie“ (Jsem Charlie). Slogan, který obletěl celý svět, poprvé použil Joaqim Roncin, který léta pracoval v organizaci Reportéři bez hranic. „V tu chvíli jsem to nenapsal proto, aby se to proslavilo. Prostě mě to napadlo. Osobně se mě to dotýkalo,“ vysvětlil Roncin v srpnu 2024.
Podle průzkumu agentury Ifop z června minulého roku si 76 procent Francouzů myslí, že „svoboda projevu je základním právem“ a že „svoboda karikatury je jedním z nich“. Agentura AP napsala, že podle francouzských komentátorů jsou však mladší generace stále kritičtější k satiře, kterou považují za rozdělující nebo necitlivou, zejména vůči marginalizovaným komunitám.
Útok Chérifa a Saida Kouachiových, bratrů alžírského původu narozených v Paříži, ze 7. ledna 2015 měl být pomstou za rozhodnutí redakce Charlie Hebdo zveřejnit karikatury zesměšňující proroka Mohameda, nejuctívanější postavy islámu. Útočníci se na místě přihlásili k organizaci al-Káida.
Útok také změnil přístup francouzských úřadů k bezpečnosti. Zpřísnila se bezpečnostní opatření, vznikly seznamy podezřelých osob. A i redakce časopisu, které ekonomicky pomohla velká vlna solidarity, zažila velkou změnu. V minulých letech se musela několikrát stěhovat. Redaktoři pracují na neznámém místě v utajení.
„Svoboda slova je něco, co si Francouzi nechtějí nechat vzít. Charlie Hebdo má stále spoustu nabídek lidí, kteří by tam chtěli pracovat, i za těchto podmínek,“ řekl Šmíd. „Je to prestižní záležitost,“ dodal.
„Redakce dokázala nahradit postřílené žurnalisty a karikaturisty plnohodnotným způsobem, takže se rozjeli a našli si novou identitu a nový styl. Fungují jako vždycky – nic jim není svaté,“ prohlásil senátor Pavel Fischer (nestr.).
Antisemitismus
Agentura AFP s odvoláním na prokuraturu v pondělí informovala, že na domy poblíž zmiňovaného košer supermarketu někdo nasprejoval Davidovy hvězdy. Objevily se celkem na asi deseti budovách, na jedné byl i nápis „Žid“, sdělil AFP zdroj z policie. Prokuratura případ vyšetřuje jako „poškozování nebo znehodnocování cizího majetku spáchaného na základě rasy, etnické příslušnosti, národa nebo náboženství“.
Čtyřicetiletý Jonathan Msika AFP řekl, že to považuje za absurdní, a to zejména teď, kdy si Francie připomíná desáté výročí útoku na Charlie Hebdo a obchod s košer potravinami. „Je to opovrženíhodné,“ dodala Florence Ménardová, šedesátiletá obyvatelka jednoho z posprejovaných domů.
Nejde ale o jediný incident. Ve Fontenay-sous-Bois na předměstí Paříže policie v neděli večer zatkla čtyři lidi, kteří se vloupali do jednoho z tamních domů a podle policejního zdroje tam červeným fixem nakreslili Davidovy hvězdy. „Vyšetřování musí zjistit, zda spolu oba případy souvisejí,“ uvedla podle AFP prokuratura.
Francie je domovem největší židovské komunity v Evropě a od útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 a od začátku války v Pásmu Gazy zaznamenala nárůst protižidovských činů.
