Tok zemního plynu z Ruska do Německa plynovodem Nord Stream 1 byl v pátek dopoledne stabilní a držel se v blízkosti hodnot, na které je ruská státní plynárenská společnost Gazprom snížila ve čtvrtek. Z Německa už ale od středy neproudí žádný plyn do Francie. Ruská strana oznámila slovenským plynárnám SPP krácení dodávek zemního plynu na pátek o polovinu. Česko získalo část kapacity v připravovaném LNG terminálu v Nizozemsku.
Fyzický tok plynu do Německa přes Nord Stream 1 v pátek ráno činil 29,4 milionu kilowatthodin za hodinu (kWh/h), zatímco ve čtvrtek večer se pohyboval kolem třiceti milionů kWh/h. Je tak v souladu s požadavky na přepravu, které činí 29,4 milionu kWh/h.
Gazprom uvádí, že omezení dodávek si vyžádaly technické důvody, a sice zpoždění při opravě zařízení společnosti Siemens Energy. Německá společnost Siemens problémy potvrdila a uvedla, že kvůli sankcím nemůže provozovateli plynovodu předat zpět plynovou turbínu, která je v současnosti na generální opravě v Kanadě. Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka jsou ale za kroky Gazpromu politické důvody.
Stabilní na snížených úrovních byl v pátek i tok ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu. Plynovodem Jamal-Evropa, který už Rusko přestalo pro přepravu plynu do EU využívat, ale který funguje v obráceném režimu, se tok plynu zvýšil. Toto potrubí se využívá už jen ve směru ze západu na východ, což znamená, že plyn v něm proudí z Německa do Polska.
Nulové dodávky z Německa hlásí Francie, ale poradí si
Z Německa už ale od středy neproudí žádný plyn do Francie, což francouzský provozovatel plynovodní soustavy dává do souvislosti s problémy kolem snížení dodávek Nord Streamem 1. Francie si ale chybějící plyn zajišťuje jinde, uvedla agentura Reuters.
GRTgaz uvádí, že Francii letos v létě nedostatek plynu nehrozí. Nižší objemy z Německa totiž země dokáže nahradit vyšším dovozem ze Španělska a zvýšenou kapacitou v terminálech na metan. Francie má nyní strategické zásobníky plynu naplněné asi na 56 procent, uvedl provozovatel. Obvykle jsou zásobníky v tomto ročním období plné z 50 procent.
Také Slovensko pracuje s nižšími dodávkami
Ruská strana oznámila slovenským plynárnám SPP krácení dodávek zemního plynu na pátek o polovinu, řekl na konferenci ITAPA 2022 generální ředitel SPP Richard Prokypčák. Zmínil riziko možného úplného zastavení dodávek plynu z Ruska na Slovensko, dosavadní vývoj ale podle něj fungování podniku neohrožuje. Nižší dodávky ruského plynu proti plánu SPP už tento týden zaznamenaly, nebyly ovšem tak výrazné.
„Krácení dodávek o polovinu nás teď nepostihuje. Pracujeme s reálným rizikem, že se zastaví úplně,“ řekl Prokypčák. Dodal, že dodávky ruského plynu pro SPP klesly už ve středu, a to o desetinu, ve čtvrtek už výpadek dosáhl 34 procent.
Slovensko je závislé na dovozu ruského plynu a země také zajišťuje tranzit této suroviny dál do západní Evropy. Gazprom dlouhodobě zajišťoval dodávky plynu na Slovensko hlavně přes Ukrajinu. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík na konci května oznámil, že státní plynárny SPP uzavřely nové kontrakty na dodávky plynu, kterými země do konce příštího roku výrazně sníží svou závislost na ruském plynu.
Anylytik a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor řekl, že vzhledem k současnému období by padesát procent mělo stačit k uspokojení základních požadavků slovenských odběratelů. Sníží se však vtláčení plynu do podzemních zásobníků a tím se zkomplikuje příprava na zimní období. Dodal, že Slovensko je oproti Česku blíž zásobováním zkapalněným zemním plynem (LNG), a to z Chorvatska. Ani jedna země však není nyní připravena pokrýt případný velký výpadek ruských dodávek.
Česká republika ve spolupráci se skupinou ČEZ získala část kapacity v připravovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. V pátek to uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zvýší to podle něj energetickou bezpečnost. O tom, že ČR usiluje o získání kapacity v některém LNG terminálu, informoval ministr již dříve.
„Podařilo se nám výrazně posílit energetickou bezpečnost. Ve spolupráci se skupinou ČEZ jsme získali část kapacity v připravovaném LNG terminálu v Nizozemsku. Tento krok nám pomůže v zajistit dostatek plynu pro naše občany i firmy a snížit energetickou závislost na Rusku,“ napsal Síkela.
Zatím ale není jasné, jak velkou část kapacity LNG terminálů ČEZ jménem státu v tendru získal. Ministerstvo průmyslu ani mluvčí polostátního podniku Roman Gazdík věc nechtěli komentovat. Síkela již dříve uvedl, že ČR má zájem o jednu až dvě miliardy metrů krychlových kapacity.
Odborníci již dříve řekli agentuře ČTK, že jednání s Nizozemskem by mohlo být pro ČR strategické. Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že výhodou Nizozemska je to, že má nejen jednu z největších těžeb zemního plynu v EU, ale také jednu z největších kapacit pro přijímání LNG. Navíc má Nizozemsko podle něj rozsáhlou plynovou infrastrukturu.
