Filipíny by se mohly účastnit války o Tchaj-wan. Peking zuří

Čína obvinila Filipíny, že si hrají s ohněm. Reagovala tak na slova filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího, podle něhož by byl ostrovní stát vtažen do jakéhokoli konfliktu Číny a USA o Tchaj-wan. Marcos to zdůvodnil nutností chránit Filipínce na Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

„Pokud dojde k plnohodnotné válce, budeme do ní vtaženi. Na Tchaj-wanu je mnoho filipínských občanů, a to by hned představovalo humanitární problém. Museli bychom tam jít, najít cestu, jak se tam dostat, i způsob, jak přivést naše občany domů,“ citovala agentura Reuters Marcosova slova, která pronesl ve středu na státní návštěvě Indie.

Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo, aby jakákoliv země pod záminkou geografické blízkosti nebo přítomnosti jejích občanů v zahraničí zasahovala do vnitřních záležitostí jiných států. Takové argumenty podle resortu porušují mezinárodní právo a chartu Sdružení zemí jihovýchodní Asie, jehož jsou Filipíny součástí, a podkopávají prý regionální mír, stabilitu a zájmy Filipínců.

„Vyzýváme Filipíny, aby se upřímně držely principu jedné Číny a nezahrávaly si s ohněm v otázkách, které se týkají jejích klíčových zájmů,“ dodala čínská diplomacie. Filipínská ambasáda v Pekingu na žádost Reuters o komentář bezprostředně nereagovala.

Reakce na čínské manévry

Když Čína na začátku dubna prováděla rozsáhlé manévry kolem Tchaj-wanu, šéf filipínské armády prohlásil, že jeho země by se při možném útoku na ostrov „nevyhnutelně zapojila“.

V této souvislosti přikázal armádě, aby začala plánovat operace pro případ invaze na Tchaj-wan. Čínské ministerstvo zahraničí Filipíny tehdy upozornilo, že kdo si hraje s ohněm, ten se také spálí.

Peking považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky jedné Číny na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan ale od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.

Tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu, čínské nároky odmítá a tvrdí, že o budoucnosti Tchaj-wanu mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Nabídku k jednání Čína nepřijala.

Peking také v posledních letech zvyšuje vojenský tlak na ostrov, včetně téměř každodenních přeletů stíhaček v okolí ostrova.

Sporný útes

Filipíny se s Čínou přou také – konkrétně o útes Scarborough v Jihočínském moři, který se nachází asi 345 kilometrů západně od Manily a který Peking v roce 2012 zabral. Filipíny následující rok podaly oficiální protest u mezinárodního soudu v Haagu, který v roce 2016 rozhodl, že Peking nemá na sporné ostrovy územní nárok. Čína ale vzápětí oznámila, že se rozhodnutím nebude řídit.

Peking předloni také vydal mapu, v níž vymezil svůj nárok na prakticky celé Jihočínské moře včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Každá z těchto zemí totiž má v oblasti pod kontrolou několik útesů a ostrůvků.

Jihočínské moře je bohaté na ryby, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...