FIFA připravila Saúdům cestu k fotbalovému MS, porušování lidských práv přehlíží

Fotbalové mistrovství světa mužů, které bude mít výkop až za deset let, už nyní vyvolává kontroverze. Mezinárodní fotbalová federace FIFA přidělila šampionát v roce 2034 podle očekávání Saúdské Arábii. Podobně jako u předchůdce z Arabského poloostrova Kataru, kde se hrál turnaj v roce 2022, řeší světová média otázku porušování lidských práv v pořádající zemi. A nejen to, mimo několik dalších sporných bodů se ptají, proč byli Saúdové jedinými kandidáty a volba tak proběhla pouze formálně.

Výsledky přidělení pořadatelství nebyly žádným překvapením. FIFA na středečním zasedání oznámila místa konání pro šampionáty v letech 2030 a 2034, ovšem na každý z turnajů se objevila na stole pouze jedna nabídka. Španělsko, Portugalsko a Maroko si rozdělí šampionát v roce 2030. Saúdská Arábie hostí ten v roce 2034.

Mistrovství světa v Saúdské Arábii bude mimořádně sledované. Země čelí několik let kontrolám v oblasti lidských práv a ochrany životního prostředí. Velký projekt zahrnuje značné investice do jedenácti nových stadionů. Zúčastnit se má 48 týmů, což znamená o dvacet zápasů víc než na posledním turnaji v Kataru. Netradiční bude i termín konání – zřejmě v lednu 2034 – tak, aby se hráči vyhnuli vysokým teplotám a zároveň nedošlo ke kolizi s ramadánem.

Rozhodnutí přidělit takzvaný „mundial“ Saúdům je jedním z nejkontroverznějších v historii FIFA. Vypovídá mnohé o současném fungování vrcholné fotbalové organizace a také odkazuje na vliv arabské velmoci.

Přidělení pořadatelství: Formalita, ne soutěž

Významné sportovní akce většinou nemají nouzi o více kandidátů. Například o fotbalový šampionát v roce 2022 se kromě vítězného Kataru ucházely Spojené státy americké, Jižní Korea, Japonsko a Austrálie. O mistrovství v roce 2026, které uspořádá dohromady USA, Kanada a Mexiko, usilovalo ještě Maroko. Poslední výběrové řízení ovšem vyvolalo kritiku. Proces připravení cesty ke kandidatuře pro Saúdy přiblížil server The Athletic.

FIFA představila v říjnu loňského roku „jedinečný plán“ na šampionát v roce 2030. Ke Španělsku, Portugalsku a Maroku se přidají tři jihoamerické země, v nichž se odehrají symbolicky pouze úvodní tři utkání turnaje, jedná se o Argentinu, Paraguay a Uruguay. „Rada FIFA se jednomyslně shodla na tom, že sté výročí mistrovství světa ve fotbale, jehož první ročník se hrál v roce 1930 v Uruguayi, oslavíme tím nejvhodnějším způsobem,“ oznámil prezident FIFA Gianni Infantino.

Tím pádem se sloučily v pořadatelství oblasti tří kontinentů Evropy, Afriky a Jižní Ameriky. Severní a Střední Amerika a Karibik (sdružená konfederace zvaná CONCACAF) dostaly přidělené mistrovství v roce 2026. Na řadě s volbou šampionátu v roce 2034 tak byla oblast Asie a Oceánie.

Zvolení Saúdské Arábie se zdálo už více než rok pouze formalitou. Nejdříve FIFA rozhodla o spojení nabídkových řízení pro šampionáty v roce 2030 a 2034. Jediný potenciální protikandidát, Austrálie, dostala podle BBC od FIFA pouze necelý měsíc, přesněji 25 dní, na zahájení pořadatelské výzvy.

Saúdská Arábie naopak oznámila svou nabídku během několika hodin po rozhodnutí FIFA sloučit nabídková řízení na MS 2030 a 2034. Za pár dní získala podporu Asijské fotbalové konfederace (AFC). Zmařila tak poslední šanci Austrálie, že se spojí s Indonésií, Malajsií a Singapurem. Australský svaz tedy ještě v říjnu 2023 svou snahu vzdal.

Středeční volební zasedání kongresu FIFA proběhlo „on-line“ a o schválení bylo požádáno 210 fotbalových svazů. Proti se vyjádřila veřejně pouze norská fotbalová asociace, která plánovala zdržet se hlasování. Norsko podle BBC argumentovalo tím, že nabídkové řízení „podkopává vlastní reformy FIFA pro dobrou správu věcí veřejných“ a „zpochybňuje důvěru ve FIFA“. Německý svaz pouze uvedl, že „bral kritiku kandidátské Saúdské Arábie vážně, jeho cílem je však spolupracovat s FIFA na zlepšení situace v nadcházejících letech“.

Vztah Infantina a Mohameda bin Salmána

Prezident FIFA Gianni Infantino už rok před oficiální hlasováním pózoval na sociálních sítích s trofejí pro vítěze mistrovství světa a oznamoval, kdo bude hostit zmíněné šampionáty 2030 a 2034. Na veřejnosti Infantino vyjadřuje sympatie k Saúdské Arábii a server The Athletic připomněl jeho společná setkání s korunním princem Mohamedem bin Salmánem.

Poprvé se tato dvojice objevila na zahajovacím zápase mistrovství světa 2018 v Rusku po boku ruského vůdce Vladimira Putina. O čtyři roky později v Kataru seděli vedle sebe v hledišti při dalším zahajovacím ceremoniálu MS. Zúčastnili se souboje o titul mistra světa v boxu v těžké váze mezi Oleksandrem Usykem a Anthonym Joshuou v Džiddě. Další setkání proběhlo na mistrovství světa v e-sport fotbalu v Rijádu na začátku tohoto roku. Infantino se také objevil v propagačním videu pro saúdské ministerstvo sportu v roce 2021, kde chválil pokrok země.

Mohamed bin Salmán, Gianni Infantino a Vladimir Putin při mistrovství světa v Rusku
Zdroj: Reuters/Kai Pfaffenbach

Přátelský vztah přešel podle serveru The Athletic do obchodní roviny, když státní ropná a plynárenská společnost Saudi Aramco se letos v dubnu stala jedním ze šesti globálních partnerů FIFA. Ruský Gazprom byl partnerem před šampionátem v Rusku v roce 2018, katarské aerolinky pak před mistrovstvím světa v roce 2022. Společnost Visit Saudi poté chtěla sponzorovat mistrovství světa žen v Austrálii a na Novém Zélandu v loňském roce, než se proti tomu vzedmula vlna odporu hráček a veřejnosti a ze sponzorství sešlo.

Obavy o lidská práva

Pochybnosti o světovém šampionátu v Saúdské Arábii FIFA mírnila. Po inspekci pracovníků FIFA v čele s generálním tajemníkem Mattiasem Grafstromem ve zprávě z 30. listopadu uvedla průměrnou známku v hodnocení kandidatury 4,2 z 5, což je rekordní hodnocení. Dále uvedla, že pořádání akce v zemi by představovalo „střední“ riziko pro lidská práva a „nízké riziko“ pro životní prostředí. Posouzení ohledně lidských práv se podle CNN opírá o šestitýdenní šetření advokátní kanceláře AS&H Clifford Chance se sídlem v Rijádu.

Human Rights Watch (HRW) má rozdílný pohled na dění v Saúdské Arábii. Zástupce ředitele této organizace pro Blízký východ a severní Afriku Michael Page varoval před „nepředstavitelnými lidskými ztrátami“ při pořádání šampionátu. HRW upozorňuje na zneužívání podmínek pro migrující pracovníky, omezování svobody projevu a nedostatečná práva menšin.

Podle HRW Saúdská Arábie využije fotbalové mistrovství světa k tomu, aby „smyla svou špatnou pověst v oblasti lidských práv“. Svou červnovou zprávu, která se zaměřuje na migrující pracovníky, organizace HRW pojmenovala „Nejdřív zemři a já ti zaplatím později.“

  • Porušování lidských práv
  • Diskriminace žen (například letos byla Manahel al-Otaibi odsouzena k jedenácti letům vězení poté, co pomocí sociálních sítí vyzvala k ukončení pravidel, která uvádějí, že ženy potřebují povolení příbuzného muže, aby se vdaly nebo cestovaly)
  • Kriminalizace homosexuality
  • Omezení svobody slova
  • Trvající trest smrti
  • Vražda novináře Džamála Chášakdžího v roce 2018
  • Věznění aktivistů za on-line disent
  • Zapojení země do krvavého konfliktu v Jemenu

Migrující pracovníci bývají součástí systému „kafala“, který váže lidi ke konkrétnímu zaměstnavateli, a tisíce z nich budou pracovat na stavbách stadionů. HRW dále uvedla, že zaměstnanci jsou „zranitelní vůči nuceným pracím, záměně smluv, přemrštěným náborovým poplatkům, nevyplácení mezd a zabavováním pasů ze strany zaměstnavatelů.“ Podle zprávy mají zaměstnavatelé nad pracovníky stále nepřiměřenou kontrolu. Obavy vzbuzují mimo jiné také otázky svobody tisku, zacházení se skupinami LGTBQ+ a práva žen.

Svůj pohled na lidská práva přidala také Lina al-Hathloulová, vedoucí oddělení monitoringu a advokacie organizace ALQST for Human Rights. „Saúdská Arábie je čistě policejní stát, kterému vládne korunní princ Mohamed bin Salmán bez jakýchkoli kontrolních mechanismů. Zatýká lidi za tweety, počet poprav se zvýšil tak, že letos padl rekord v historii Saúdské Arábie – bylo popraveno tři sta lidí,“ uvedla al-Hathloulová pro CNN. Zároveň zpochybnila oprávněnost hodnocení FIFA a kanceláře AS&H Clifford Chance. V Saúdské Arábii podle ní nemůže pracovat žádná nezávislá organizace na ochranu lidských práv.

HRW na základě svých podkladů vyzvala FIFA, aby odložila jakékoli oznámení, že se mistrovství světa ve fotbale uskuteční v Saúdské Arábii. Také Amnesty International kontaktovala FIFA, aby zastavila proces přidělení turnaje Saúdské Arábii, dokud nebudou oznámeny zásadní reformy v oblasti lidských práv. Po středečním kongresu je zřejmé, že tyto snahy byly neúspěšné.

FIFA si stojí za názorem ze své listopadové zprávy, v níž stojí: „Existuje dobrý potenciál, že pořádání soutěže by mohlo přispět k pozitivním dopadům na lidská práva v kontextu saúdskoarabské vize 2030.“

Program Saudi Vision 2030

Vládní program Saúdské Arábie cílený na rok 2030 počítá se sportem jako s klíčovým prvkem a sází na jeho globální přitažlivost. Podle BBC je ratifikace mistrovství světa v Saúdské Arábii konečným vyjádřením moci této země ve sportovním odvětví.

Království investovalo miliardy liber do pořádání akcí od roku 2021. Mohamed bin Salmán si investice do sportu vyhradil jako prioritu v programu Saudi Vision 2030. Ten se zaměřuje na hospodářskou, sociální a kulturní diverzifikaci, aby se snížila závislost země na obrovských zásobách ropy a zemního plynu.

Server BBC připomíná, že Saúdská Arábie od roku 2021 hostila závody Formule 1, fotbalové finále španělského a italského poháru, fotbalové mistrovství světa klubů a vrcholový box, golf, dostihy a tenis. Veřejný investiční fond země také spustil separátní golfovou sérii LIV, převzal kontrolu nad čtyřmi fotbalovými kluby Saudi Pro League a koupil anglický klub Newcastle United.

Kritici a světová média tak upozorňují na praxi takzvaného „sporstwashingu“, tedy kupování si pozitivní reklamy, vylepšování své reputace nebo například prosazování obchodních zájmů skrze sport. Saúdský ministr sportu Abdulaziz bin Turki Al-Faisal se nechal slyšet, že tvrzení o sportswashingu jsou „plytká“.

„Uspořádali jsme více než 85 globálních akcí a proběhly na nejvyšší úrovni. Chceme přilákat svět prostřednictvím sportu. Každá země má prostor pro zlepšení, nikdo není dokonalý. Uznáváme to, pomozte nám k reformě a lepší budoucnosti,“ prohlásil bývalý automobilový závodník Al-Faisal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...