Fico nebude komunikovat se čtyřmi médii, zveřejňují prý neúplné informace

Nový slovenský premiér Robert Fico v pondělí ohlásil bojkot čtyř médií včetně nejsledovanější slovenské televize Markíza, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Podle Fica tyto redakce otevřeně projevují nepřátelské politické postoje, a to hlavně zveřejňováním nepravdivých či neúplných informací nebo zamlčováním informací. Novinářů se naopak zastala prezidentka Zuzana Čaputová.

Fico má dlouhodobě komplikované vztahy s novináři, kromě Markízy se nyní zaměřil na listy Denník N a Sme a také na zpravodajský portál Aktuality.sk. Všechny tyto redakce v minulosti přinášely informace kromě jiného o různých kauzách z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Smer–sociálna demokracia (Smer–SD), která vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Některá média se už v minulosti ohradila vůči kritice od Smeru–SD či od Fica.

„TV Markíza, Denník N, deník SME a webový portál Aktuality od prvních hodin vzniku vlády SR neplní povinnost pravdivě, všestranně a včas informovat veřejnost o činnosti orgánů veřejné moci, zvláště vlády a jejího předsedy. Dokud citovaná média nezačnou plnit zákonnou povinnost, předseda vlády s nimi přerušuje jakoukoliv komunikaci,“ napsal Úřad vlády.

Prověřování médií

Zmíněné čtyři redakce už dříve Fico označil za nepřátelská média, nechal prověřit jejich povolení ke vstupu do budovy Úřadu vlády a naznačil, že stát může zrušit své objednávky na vysílání reklamy v Markíze. Minutý týden zmíněným redakcím strana Smer–SD neudělila akreditaci na svůj slavnostní sněm. Pondělní jednání kabinetu nicméně tato média mohla pokrývat z vládní budovy. 

„Premiér opakuje, že jsme ,nepřátelská média‘ a toto je jeho revanš po nástupu k moci. Chce nás umlčet, zabránit nám vykonávat naše povolání,“ napsal šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy už po dřívějších výpadech Fica.

Vyhýbá se a neodpovídá

Fico se od říjnového jmenování premiérem prakticky vyhýbá novinářským dotazům, neumožnil je klást například ani během tiskových prohlášení po schůzkách s novými ministry své vlády. Pokračuje v praxi z kampaně před posledními volbami, že svá poselství oznamuje nejprve hlavně prostřednictvím nahrávek zveřejňovaných na sociální síti.

Slovními výpady vůči médiím Fico nešetřil už v letech 2006 až 2010, kdy byl poprvé slovenským premiérem a kdy jeho vláda prosadila tiskový zákon. Ten média kritizovala hlavně kvůli zavedení takzvaného práva na odpověď, tedy nutnosti zveřejňovat reakce dotčených osob, firem a institucí i na pravdivé články.

Letos v létě Ficova strana ještě jako opoziční formace ohlásila bojkot Markízy a její zástupce nebyl ani v diskusi lídrů politických stran krátce před posledními parlamentními volbami. Markízu strana obvinila z manipulování veřejného mínění a tendenčnosti. Televize už v létě naopak tvrdila, že její hlavní diskusní pořad moderátor vede přísně nestranně. Právě v tomto pořadu za účasti Fica televize letos na jaře odvysílala nahrávky s jeho vyjádřeními, ve kterých označoval Čaputovou za americkou agentku.

Předtím ovšem Fico tvrdil, že hlavu státu, se kterou je v dlouhodobém politickém sporu a která na něj dokonce podala žalobu na ochranu osobnosti, zmíněným přívlastkem nenazval. Po volbách zase Markíza odvysílala reportáž s Ficovými předvolebními sliby, že už na prvním jednání nového kabinetu bude předložen návrh zákona o státní bonifikaci rostoucích úrokových sazeb z hypotečních úvěrů, což se ale nestalo.

Význam médií je pro demokracii nenahraditelný, řekla Čaputová

Prezidentka Čaputová se novinářů zastala. „Součástí práce médií je i kritika politiků. Nám politikům to může být přirozeně nepříjemné. Ale význam médií přesahuje tento náš diskomfort a je pro demokracii nenahraditelný,“ uvedla Čaputová minulý týden.

V říjnu nejmenší vládní formace na Slovensku, nacionalistická Slovenská národna strana, neumožnila novinářům Sme, Denníku N a portálu Aktuality.sk účast na své tiskové konferenci. Třetí vládní strana Hlas–sociálna demokracia podle pondělního vyjádření člena svého vedení a vicepremiéra Petera Kmece bude s novináři komunikovat dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...