Fiala jednal s Nehammerem o migraci. Z hraničních kontrol radost nemáme, evropské řešení je ale daleko, shodli se

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) je na návštěvě Rakouska, kde jednal s tamním spolkovým kancléřem Karlem Nehammerem. Hlavními tématy schůzky byla migrační situace v Evropě, rozšiřování Evropské unie, ruská invaze na Ukrajině a česko-rakouská spolupráce v oblasti dopravy nebo energetiky. Českého předsedu vlády přijme také prezident Alexander Van der Bellen. Setká se také se zástupci rakouské podnikatelské sféry.

„Česko dokázalo přijmout největší počet ukrajinských uprchlíků na obyvatele, za to jsme rádi, ale zmenšuje to naše možnosti přijmout někoho dalšího. Nelegální migrace je navíc i obchodování s lidským neštěstím, musíme s ní aktivně bojovat. Rakousko patří k zemím, které nejvíce zasáhla, a jsem rád, že v Evropské unii postupujeme společně,“ uvedl Fiala.

Kancléř Nehammer označil český přístup k ukrajinským migrantům za impozantní. „Chtěl bych vyjádřit respekt za to, co Česká republika dokázala, a také za její boj proti migraci, která masivně ohrožuje bezpečnost EU,“ sdělil.

Rakousko společně s dalšími středoevropskými zeměmi nyní jedná o koordinaci opatření, která by navázala na zavedení kontrol volného pohybu osob na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Vlády středoevropských zemí zavedením kontrol postupně reagovaly na zvýšené počty migrantů mířících do Evropy.

Co se týče otázky migrace, české i rakouské názory i případné metody k jejímu řešení jsou velmi podobné, řekl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan. „Obě země již několik týdnů provádějí namátkové kontroly na hranicích a migraci považují za zásadní problém. Vyzývají k tomu, aby se situace řešila celoevropsky, a to zejména posílením hranic schengenského prostoru,“ uvedl zpravodaj.

Rakousko je jedním z cílů migrantů

Zástupci zemí Visegrádské skupiny, mezi které patří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, se minulý týden s delegáty Německa a Rakouska dohodli na pravidelných schůzkách. Jejich cílem má být přitom zlepšení koordinace v řešení nelegální migrace.

Vlády středoevropských zemí zavedly kontroly, aby postupně reagovaly na zvýšené počty migrantů mířících do Evropy. „Nemáme radost z dočasných kontrol na vnitřních hranicích Schengenu. Pomáhají v boji proti migraci, ale účinnější by bylo řešit příčiny, a to můžeme jen na evropské úrovni. Od toho jsme bohužel daleko,“ doplnil Fiala.

Zatímco Česko představuje pro migranty spíše tranzitní zemi, podle Šilhana je Rakousko jednou z jejich cílových destinací a loňský rok představovalo zemi s nejvyšším počtem žadatelů o azyl v přepočtu na počet obyvatel. „Také letos mají být ta čísla výrazně nad očekávaným průměrem, jak dával vědět rakouský kancléř Nehammer i šéf zdejší diplomacie Alexander Schallenberg,“ doplnil novinář.

Šilhan dodal, že česko-rakouské vztahy byly dříve zatíženy odlišným přístupem obou zemí k jaderné energetice. „Nyní se zaměřily na ty projekty, kde mají větší společný zájem, a to například na téma ropovodu TAL, kterým proudí ropa z Itálie přes Rakousko a Německo. Je to projekt, od kterého si Česko slibuje, že se zbaví energetické ropné závislosti na Rusku,“ podotkl zpravodaj. 

Fiala s Nehammerem v říjnu společně navštívili Izrael krátce po útoku teroristického hnutí Hamás na jih židovského státu. Český premiér tehdy letěl vládním speciálem do Izraele se zastávkou ve Vídni, kde přistoupil Nehammer.

Vzpomínka na Karla Schwarzenberga

Karel Schwarzenberg po pádu komunismu spojoval Evropu a desetiletí se zasazoval o její růst, řekl také Nehammer po setkání s Fialou. Sobotního státního pohřbu bývalého ministra zahraničních věcí, poslance a senátora se nezúčastní. Zapálí za něj ale svíčku v kapli, uvedl.

Schwarzenberg, příslušník jedné z nejstarších šlechtických rodin v Evropě, zemřel v neděli 12. listopadu ve Vídni ve věku 85 let. 

„Historie Rakouska a Česka je úzce propojena. Máme společné velké historické dědictví a mimořádné osobnosti, které se angažovaly v našich zemích. K nim patří Karel Schwarzenberg, na něhož vzpomínáme i v Rakousku. Byl to muž, který stavěl mosty, když se zhroutil komunismus, zasazoval se o spojování Evropy, aby se lidé potkávali v míru a pokoji,“ prohlásil Nehammer.

Fiala ocenil, že v pondělí s kancléřem mohl mluvit o tématech, které Česko a Rakousko mají společné. „Osobnost Karla Schwarzenberga je toho příkladem,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...