FAKTA: Ruská okupace Krymu

Krátce po útěku ukrajinského prezidenta ze země a ustavení nové vlády v Kyjevě zahájilo Rusko vojenskou invazi na Krym, který od té doby okupuje. Přinášíme podrobný popis událostí.

Okupace Krymu začala obsazováním strategických budov brzy ráno 27. února 2014. Tehdy šedesát ozbrojenců v neoznačených uniformách a s kalašnikovy obsadilo sídla krymského parlamentu a vlády. Krymští poslanci pak pod namířenými zbraněmi „odhlasovali“ odvolání vlády, zorganizování „referenda o statusu Krymu“ a instalaci nového krymského premiéra Sergeje Aksjonova. Šlo o bývalého gangstera s přezdívkou Goblin a šéfa nacionalistické proruské strany Ruská jednota, která ve volbách v roce 2012 dostala pouhá čtyři procenta hlasů (80 ze 100 mandátů získala Janukovyčova Strana regionů) a kterou sponzorovaly ruské bezpečnostní služby.

Do budovy byly vpuštěny maximálně necelé dvě třetiny zákonodárců, kterým byly zabaveny mobily a které ozbrojenci doprovázeli i na záchod. Většinu maskovaných mužů tvořili zřejmě příslušníci po masakru na Majdanu rozpuštěných speciálních policejních jednotek Berkut z Krymu a dalších částí Ukrajiny a pár „dobrovolníků“. Mnozí dostali ve zrychleném řízení ruské pasy a někteří ruská vyznamenání.

To, že instalace Aksjonova byla pučem, potvrdil později i jeden z ruských velitelů Igor Girkin (známý též jako Strelkov), který se podílel jak na okupaci Krymu, tak poté i na ruské válce na Donbasu. „Neviděl jsem žádnou podporu ze strany (krymských) státních úřadů v Simferopolu, kde jsem se nacházel. Byli to ozbrojenci, kdo shromáždili poslance a přinutili je hlasovat (pro Aksjonova). Ano, byl jsem jedním z velitelů těchto ozbrojenců,“ citoval ho historik Andrew Wilson.

Sevastopolská předehra

Nešlo přitom o první puč, který se na Krymu v té době odehrál. O pár dní dříve, 23. února 2014, byl na proruské demonstraci v centru Sevastopolu pod dohledem milic odstraněn z funkce dosavadní starosta a nahrazen byl místním byznysmenem s ruským pasem. Rusko a jeho krymští sympatizanti se na poloostrově snažili podněcovat proruské demonstrace, takzvané putingy.

Ještě den před obsazením vládních budov neoznačenými ozbrojenci to ale po shromáždění v Simferopolu vypadalo, že by na Krymu mohla vzniknout nová koalice složená z Tatarů, Ukrajinců a promajdanských aktivistů. Právě pod jejich tlakem proruští poslanci v čele s předsedou parlamentu Vladimirem Konstantinovem, který pár dní předtím navštívil Moskvu, odložili hlasování o rozvolnění vztahů s Kyjevem.

Ruská invaze

Den po obsazení vládních budov neoznačenými ozbrojenci, 28. února 2014, začala plnohodnotná ruská invaze. Neoznačení ruští vojáci obsadili nejprve letiště v Sevastopolu a v Simferopolu. Invazi provedlo přibližně třicet až pětatřicet tisíc vojáků, mimo jiné příslušníci Černomořského loďstva, kteří opustili vymezené zóny, v nichž se mohly podle ukrajinsko-ruské smlouvy pohybovat, dále speciálních sil vojenské rozvědky GRU a dalších uskupení ruské armády za pomoci místních milic a také žoldnéřů či ruských kozáků.

Demoralizovaná ukrajinská armáda, která byla dlouhodobě ve špatném stavu v důsledku podfinancování, korupce a infiltrace Rusy z doby Janukovyčovy vlády, nedostala žádné příkazy a zůstala pasivní. „Budu upřímný. Dnes nemáme žádnou armádu. Byla metodologicky zničena Janukovyčem a jeho lidmi na základě instrukcí ruských bezpečnostních služeb,“ komentoval stav ukrajinských ozbrojených sil tehdejší ministr obrany Ihor Tenjuch. Poslední ukrajinská vojenská jednotka na Krymu se dostala pod kontrolu Ruska před koncem března 2014.

Kreml popíral, že by ruská armáda Krym obsadila, a tvrdil, že jde o akci domobrany. Zároveň se snažil invazi prostřednictvím svých loutek legitimizovat. Nový krymský „premiér“ Aksjonov požádal Moskvu 1. března 2014 o pomoc a totéž učinil 4. března 2014 i uprchlý ukrajinský prezident Viktor Janyukovyč, toho času už v Rusku a pod kontrolou Moskvy.

Falešné referendum

Vrcholem těchto snah bylo falešné referendum, které okupanti zorganizovali 16. března 2014. Zatímco rozhodnutí, které bylo protlačeno obsazeným krymským parlamentem koncem února, hovořilo o „referendu“ o rozšíření autonomního statusu, nakonec se hlavní otázka tohoto nelegálního hlasování zaobírala připojením Krymu k Rusku.

Okupanti tvrdili, že pro spojení s Ruskem se při 83procentní účasti vyslovilo 97 procent lidí, město Sevastopol hlásilo dokonce 123procentní účast. Zpráva kremelské Rady pro občanskou společnost a lidská práva ale v dubnu 2014 uvedla, že v Sevastopolu byla sice převážná většina hlasujících pro připojení k Rusku, účast se ale pohybovala jen mezi padesáti až osmdesáti procenty. Ve zbytku Krymu přišlo podle zprávy k urnám třicet až padesát procent voličů, z nichž se padesát až šedesát procent vyslovilo pro přičlenění k Rusku. Podle průzkumu provedeného dva týdny před zahájením ruské invaze respektovaným Kyjevským mezinárodním sociologickým institutem (KIIS) podporovalo unii s Ruskem 41 procent dotázaných Krymčanů.

Bez ohledu na to, kolik lidí k urnám přišlo a jak hlasovali, šlo o nelegální referendum: jeho uspořádání odporovalo jak ukrajinské ústavě, tak mezinárodnímu právu. Kromě toto se odehrálo pod namířenými hlavněmi okupantů, za působení ruské propagandy a bez přítomnosti regulérních mezinárodních pozorovatelů. Kreml však tímto pseudoreferendem ospravedlnil nelegální anexi Krymu, kterou završil 21. března 2014 podpis příslušného zákona ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Ruské lhaní

Rusko o své operaci na Krymu bezostyšně lhalo. Putin 4. března 2014 tvrdil, že akce je výsledkem místní domobrany, byť o tři dny později připustil, že „za zády sil krymské domobrany samozřejmě stáli naši vojáci“. V listopadu téhož roku přiznal, že ruské ozbrojené síly „blokovaly ozbrojené síly Ukrajiny rozmístěné na Krymu“, a tvrdil, že „to je fakt, který jsme nikdy netajili“. Teprve ve filmovém dokumentu, který byl zveřejněn u příležitosti prvního výročí nelegální anexe Krymu v březnu 2015, však uvedl, že v noci z 22. na 23. února 2014 o invazi rozhodl. Medaile s názvem „Za návrat Krymu“, kterou dostávali účastníci invaze, ale nese datum 20. 2. 2014 – 18. 3. 2014, což vyvolává otázky, zda akce nezačala ještě dříve. Tedy v době, kdy se na Majdanu ještě protestovalo a kdy tam umírali demonstranti rukou odstřelovačů bezpečnostních složek režimu prezidenta Janukovyče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 8 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...