Stovky lidí přišly přivítat do bolivijského pohraničního města Villazón exprezidenta země Eva Moralese. Ten přesně před rokem utekl z vlasti pod tlakem vedení armády a policie za povolebních protestů. Do Bolívie se vrátil den poté, co se úřadu prezidenta ujal zástupce jeho socialistické strany a exministr jeho bývalé vlády Luis Arce.
Jedenašedesátiletý Morales, který stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od roku 2006 téměř 14 let, se nyní podle agentury Europa Press chystá v karavaně několika stovek aut jet do asi tisíc kilometrů vzdálené Cochabamby, bašty svých příznivců. Dorazit by tam měl 11. listopadu, což bude přesně rok ode dne, kdy z vlasti utekl, nejprve do Mexika a pak do Argentiny.
Z exilu Morales loni na podzim vyzýval k protestům svých příznivců za svržení prozatímní vlády prezidentky Jeanine Áňezové, která ho po jeho útěku z funkce místopředsedkyně Senátu v nejvyšším úřadu nahradila.
Morales vyzýval i k blokádám, aby se „nedostaly potraviny do měst“. „Tak je porazíme, bratře,“ řekl indiánský exprezident v telefonátu s jedním z organizátorů protestů. Kvůli tomu vláda Áňezové Moralese obvinila ze vzpoury a terorismu a vydala na něj zatykač. Ten už ale soudce minulý měsíc, po vítězství Arceho v prezidentských volbách, zrušil.
Morales do vlády nechce
Od neděle má Bolívie nového prezidenta, exministra hospodářství Arceho. Ten byl Bolivijci zvolen minulý měsíc jako kandidát Hnutí za socialismus (MAS), jehož šéfem je stále Morales. Arce odmítl, že by vzal Moralese do vlády.
To vyloučil i exprezident, který vidí svou budoucnost v Cochabambě, kde prý chce chovat piraně a věnovat se odborové činnosti, která ho kdysi vynesla do nejvyššího úřadu. Býval šéfem odborů pěstitelů koky, kterou i jako prezident navrhoval dávat do škol místo mléka, neboť má hodně vápníku, a žvýkal ji na zasedání Komise OSN pro narkotika ve Vídni.
„Dokud bude existovat kapitalismus a imperialismus, bude pokračovat boj lidu,“ prohlásil v pondělí Morales. Znovu také obvinil předchozí vládu z puče. K odchodu ho přiměli šéfové policie i armády v době protestů, které vypukly po prezidentských volbách loni v říjnu. Opozice neuznala opětovné vítězství Moralese a volby za zmanipulované označila i Organizace amerických států (OAS).
Kvůli nepokojům z loňského podzimu, při nichž se střetávali v ulicích Moralesovi příznivci a odpůrci a při nichž zemřelo na 35 lidí, hrozí nyní trestní stíhání exprezidentce Áňezové a desítce jejích ministrů i bývalým šéfům policie a armády, kteří vyzvali loni Moralese k demisi.
Stíhání doporučila minulý měsíc komise parlamentu, který i za vlády Áňezové ovládalo hnutí MAS. To získalo většinu i ve volbách minulý měsíc a nyní bude na novém parlamentu, zda stíhání prokuratuře doporučí.
