Spojené státy jsou znepokojeny „vazbami a minulostí“ některých osob jmenovaných Talibanem do nejvyšších vládních pozic v Afghánistánu. Americké ministerstvo zahraničí upozornilo také na neúčast žen v kabinetu, který islamisté představili v úterý. Taliban obnovil ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti. Afghánské hnutí odporu vyzvalo svět, aby novou vládu neuznal. Exprezident Ašraf Ghaní se Afgháncům omluvil.
Taliban zveřejnil jména ministrů budoucí vlády více než tři týdny poté, co se v polovině srpna po překvapivé a bleskové ofenzivě zahájené po stažení zahraničních vojsk zmocnil celého Afghánistánu. V čele vlády bude Muhammad Hasan Achund, který patřil ke spolupracovníkům již nežijícího zakladatele Talibanu mully Muhammada Umara.
„Znovu opakujeme naše jasné očekávání, že Taliban zajistí, aby afghánská půda nebyla využívána k ohrožení jiných zemí, a že umožní přístup humanitární pomoci pro afghánský lid,“ uvádí se v americkém prohlášení. Mluvčí ministerstva zahraničí současně uvedla, že Washington bude Taliban hodnotit „podle jeho činů, nikoliv slov“.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken vyzval ve středu Taliban, aby neblokoval letadla vyslaná do Afghánistánu pro Američany a afghánské spolupracovníky USA. „V tuto chvíli Taliban neumožňuje charterovým letům odstartovat,“ upozornil.
Evropská unie upozorňuje, že afghánská prozatímní vláda není inkluzivní a neodráží etnickou a náboženskou různorodost tamní populace. „Velmi, velmi pozorně sledujeme, jak se nová vláda chová, než začneme konat,“ prohlásil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Jednou z podmínek pro případné uznání legitimity nového režimu pro EU bylo právě sestavení inkluzivní a reprezentativní vlády.
„Vyhlášení přechodné vlády bez účasti dalších skupin a včerejší (úterní) násilí proti demonstrantům a novinářům v Kábulu nejsou signály, které by byly důvodem k optimismu,“ citovala agentura Reuters německého ministra zahraničí Heiko Maase před setkáním s jeho americkým protějškem na vojenské základně USA v Ramsteinu. Uvedl ale, že je ochoten dál s Talibanem mluvit ve snaze zajistit, aby ze země mohlo odejít více lidí.
Činy se liší od slov, výzvy zůstaly nevyslyšeny
Afghánistán čelí trojnásobné krizi, zdůraznil dále Maas. Zatímco nedostatek potravin kvůli suchu zasáhl mnohé části země, platby mezinárodní pomoci se zastavily. „A pokud nová vláda není schopna udržet státní záležitosti v chodu, hrozí po politickém kolapsu i ten ekonomický, s ještě drastičtějšími humanitárními důsledky,“ varoval Maas.
Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona zase uvedl, že Británie by v čele Afghánistánu chtěla vidět „různorodou skupinu“, jejímž cílem je pracovat na splnění slibů formulovaných Talibanem. „A to není to, co jsme viděli,“ dodal mluvčí. Francouzské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že „činy nejsou v souladu se slovy“ a že výzvy mezinárodního společenství nebyly vyslyšeny.
O poznání méně kritická byla reakce Pekingu. „Tímto končí více než tři týdny anarchie v Afghánistánu, je to důležitá etapa pro obnovení pořádku v zemi a pro její rekonstrukci,“ cituje AFP komunistický režim. Peking rovněž prohlásil, že USA a spojenci mají větší odpovědnost za ekonomickou a humanitární pomoc Afghánistánu.
Ghaní se z exilu omluvil Afgháncům, premiér vyzval bývalé činitele k návratu
Bývalý prezident Afghánistánu Ašraf Ghaní se omluvil lidu země. „S hlubokou lítostí konstatuji, že moje kapitola skončila podobnou tragédií jako kapitola mých předchůdců, aniž by byla zajištěna stabilita a prosperita,“ konstatoval Ghaní, který se svou rodinou uprchl do Spojených arabských emirátů. Ty jej přijaly „z humanitárních důvodů“.
Ghaní dle svých slov opustil svou zemi na naléhání bezpečnostního týmu, který mu řekl, že pokud zůstane v Kábulu, riskuje „stejné děsivé boje v každé ulici, jaké město zažilo během občanské války v 90. letech 20. století“. „Opustit Kábul bylo nejtěžší rozhodnutí mého života. Ale věřil jsem, že to je jediný způsob, jak zabránit bojům a zachránit Kábul a jeho šest miliónů obyvatel,“ vysvětluje bývalá hlava státu.
Úřadující afghánský premiér Muhammad Hasan Achund vyzval bývalé afghánské činitele k návratu do země. V televizním rozhovoru prohlásil, že budou mít zaručenou bezpečnost.
Vládu Talibanu neuznávejte, vyzvalo hnutí odporu
Afghánské hnutí odporu vyzvalo mezinárodní společenství, aby vládu Talibanu neuznalo. Síly odporu z provincie Pandžšír, která donedávna zůstávala poslední oblastí neobsazenou Talibanem, uvedly, že nová vláda je ilegální a že je jasnou známkou nepřátelského postoje Talibanu k afghánskému lidu.
Proti absenci žen v nové vládě se ve středu konala malá demonstrace v metropoli Kábulu. Asi dvacítka Afghánek se podle videonahrávek zveřejněných na sociálních sítích a podle svědectví novinářů sešla na západním okraji města.
„Vláda bez účasti žen nemá šanci na úspěch,“ skandovaly demonstrantky, které držely v rukou transparenty s nápisy jako „Práci, vzdělání, svobodu!“ nebo „Proč svět mlčky přihlíží?“ Malá protestní akce se uskutečnila také ve městě Fajzábád na severu Afghánistánu.
Kontroverzní osobnosti v kabinetu
Agentura AP napsala, že do přechodné vlády se dostaly osobnosti, které v uplynulých letech stály v čele boje proti koalici vedené Spojenými státy a bývalé vládě v Kábulu. Stejně jako mnoho členů budoucího kabinetu se i sám premiér Achund nachází na sankčním seznamu OSN kvůli své někdejší vládní roli z let 1996 až 2001.
Kontroverzní postava v nové vládě je zejména šéf ministerstva vnitra, které povede Sirádžuddín Hakkání. Jedná se o syna zakladatele sítě Hakkání, kterou Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Hakkání patří podle Reuters k nejhledanějším osobám americké FBI kvůli podílu na sebevražedných útocích a vazbám na teroristickou síť al-Káida, na jeho hlavu je vypsána odměna pět milionů dolarů (107 milionů korun). Podle AP Hakkání stále zadržuje nejméně jedno americké rukojmí.
Agentura DPA uvedla, že dosud Taliban jmenoval třiatřicet ministrů a dalších vysokých představitelů. Jedná se bez výjimky o muže, přičemž naprostá většina pochází z většinového etnika Paštunů – jen dva jsou Tádžikové a jeden je Uzbek. Příslušníci menšiny Hazárů, kterou v minulosti Taliban tvrdě pronásledoval, ve vládě nejsou vůbec. Všichni dosud jmenovaní jsou členové hnutí, mnozí z nich se nacházejí na sankčním seznamu OSN.
„Zatím jsme neobsadili všechny klíčové pozice. Prázdná zůstávají místa některých ministrů, ředitelů a jejich náměstků. Snažíme se ale, abychom je dosadili. Chceme také, aby ve vládě působili zástupci z různých regionů země,“ avizuje mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid.
Řada členů nového kabinetu působila již v předchozí vládě Talibanu v 90. letech. Podle pozorovatelů citovaných agenturou DPA to naznačuje, že konzervativní jádro hnutí zůstává nezměněno. Šanci získat mezinárodní uznání má nová vláda jen malou.
Taliban obnovil ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti
V Afghánistánu bude zároveň po nástupu Talibanu k moci znovu fungovat ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti. Úředníci ministerstva by měli dohlížet na to, aby se obyvatelé země řídili přísným islámským právem šaría.
Obnovu ministerstva pro šíření ctnosti a předcházení neřesti vyhlásil v úterý mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid. Za minulého režimu hnutí - v letech 1996 až 2001 - náboženská policie procházela ulicemi afghánských měst, muže trestala, pokud neměli plnovous, ženy zase, jestliže na sobě neměly burku zahalující je od hlavy k patě. Ženám bylo rovněž zakázáno pracovat, vzdělávat se a opouštět dům bez mužského příbuzného.
Že by součástí nové vlády Talibanu bylo ale i ministerstvo pro záležitosti žen, které bylo vytvořeno po svržení hnutí v roce 2001, mluvčí Mudžáhid nezmínil. Hnutí po obsazení Afghánistánu v polovině srpna slíbilo, že bude respektovat ženská práva a že vytvoří inkluzivnější vládu. Předem ale uvedlo, že v jeho vládě nebudou ženy zastávat ministerské pozice, což se při úterním jmenování také potvrdilo.
