Evropští politici trvají na udržení oteplování pod 1,5 stupně. Timmermans by volil spíš žádnou než špatnou dohodu

Evropští politici dali najevo, že odmítají ustoupit z požadavku na udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. Klimatická konference COP27 oproti původnímu programu ještě neskončila, protože se účastníci dosud neshodli na znění závěrečné dohody. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že považuje za lepší dohodu vůbec nemít než mít dohodu, která by byla z pohledu EU špatná. Vyjednavači ani do sobotní půlnoci neoznámili výsledek jednání.

Před špatnou dohodou dává Evropská unie přednost rozchodu bez dohody, řekl novinářům Timmermans. „Znepokojily nás některé věci, které jsme slyšeli a viděli za posledních dvanáct hodin,“ uvedl zástupce EU a dodal, že cílem unijního bloku je udržet „při životě“ cíl omezit oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia.

„EU je jednotná v ambici pokročit a navázat na to, na čem jsme se shodli v Glasgow. Náš vzkaz partnerům je jasný: nemůžeme se smířit s tím, že 1,5 stupně Celsia tady a teď zemře,“ uvedl Timmermans s odkazem na loňskou konferenci ve Skotsku, kde vyjednávání rovněž překročila oficiálně stanovený konec.

Podobně se vyjádřila také francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová. „Nemůžeme nechat cíl oteplení klimatu o 1,5 stupně zemřít v Šarm aš-Šajchu,“ podotkla. „Nebudeme součástí výsledku, který považujeme za nespravedlivý a neúčinný,“ uvedla i španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberová.

Vedoucí české delegace a vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o klimatu Jan Dusík zdůraznil, že by COP27 měla rozvíjet výsledky konference v Glasgow. „To, kam se vyvíjejí výstupy konference, nám de facto zabouchne dveře pro udržení cíle 1,5 stupně Celsia, který jsme společně přijali v Paříži a který tento týden znovu stvrdila G20,“ varoval.

Konference COP27 začala 6. listopadu a měla skončit v pátek. Zástupci zhruba dvou stovek zemí se ale stále neshodli na závěrečné deklaraci a podle agentury AP se nezdá, že by v diskusích nastával výrazný posun.

„Vyjednávání pokračovala i v noci,“ uvedl šéf egyptské delegace, podle kterého bylo potřeba finalizovat znění některých dokumentů. Nejmenovaný zástupce hovořící za skupinu vyjednavačů z afrických zemí ale AP sdělil, že spolu s kolegy nebyli k těmto jednáním ani přizváni.

Jednání se protáhla až do neděle

Vyjednavači neoznámili výsledek jednání ani do sobotní půlnoci. Plenární zasedání, které se mělo uskutečnit v sobotu odpoledne, tak nezačalo ani po 23:00 SEČ. Podle informací médií ze zákulisí se stále jednalo o fondu, který by měl kompenzovat chudším státům škody související se změnami klimatu, o závazku udržet oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou či o omezení používání fosilních paliv.

Podle agentury AP se vyjednavačům podařilo dosáhnout potenciální shody na vytvoření fondu. Podle návrhu textu dohody, za kterého citovala agentura Reuters, by se finanční opatření mělo týkat zemí, které jsou vůči změnám klimatu „velmi zranitelné“. Rozhovory se mimo jiné vedou o tom, kdo by měl fond financovat a kdo by měl být příjemcem peněz.

Unijní země chtějí, aby se závěrečný dokument jasně přihlásil k cíli udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou a ke snižování emisí. „Potřebujeme dohodu na 1,5 stupně,“ uvedl irský ministr životního prostředí Eamon Ryan. 

Podle agentury Reuters jednání ztěžuje i fakt, že americký vyslanec pro klima John Kerry má covid-19 a nemohl se sobotních rozhovorů účastnit osobně. Vyjednával však na bilaterální úrovni po telefonu.

Státy také dělí pohled na fosilní paliva. Podle agentury Reuters návrh dohody neobsahoval požadavek Evropské unie a Indie na omezení používání všech druhů fosilních paliv. Zmíněno bylo pouze uhlí. Spojené státy v sobotu navrhly postupné vyřazení fosilních paliv, proti čemuž se ale postavily země z Afriky a Blízkého východu, které mají bohaté nerostné zásoby, píše agentura Reuters s odkazem na tři zdroje z jednání. 

Část z 40 tisíc účastníků konference už z egyptského letoviska odjela i přes pokračující vyjednávání. Pracovníci začali se sklízením rozlehlých pavilonů v konferenční zóně, kde už jsou do úhledných komínků seskládané židle a na stěnách zbyly trčící kabely po odstraněných monitorech. Stánky s občerstvením, které měly být podle egyptských organizátorů otevřené i přes víkend, už zejí prázdnotou, popsala situaci na místě agentura AP. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...