Evropský soudní dvůr zamítl stížnost rodiny, která žalovala Frontex za deportaci

Nahrávám video
Horizont ČT24: Žaloba na Frontex a rekordní migrace
Zdroj: ČT24

Syrská uprchlická rodina neuspěla v žalobě na evropskou agenturu pro ochranu hranic Frontex za deportaci z Řecka zpět do Turecka. Podle právníků rodiny Frontex uprchlíky deportoval, aniž by zvážil jejich žádost o azyl. Podle Evropského soudního dvora v Lucemburku ale Frontex takovou pravomoc nemá. Verdikt přišel v době, kdy migrace do Evropy opět míří k číslům z let 2015 a 2016.

Počty těch, kteří v cestě za bezpečím a lepším životem podstupují nebezpečnou plavbu Egejským mořem, znovu rostou. Podle OSN letos do Řecka na člunech dorazilo víc než patnáct tisíc lidí. Turecko, odkud vyplouvají, uvádí, že těch, kteří to chtěli zkusit, zadrželo od ledna sto tisíc.

Na stejnou cestu se před sedmi lety vydali z válkou ničeného Aleppa syrští manželé se čtyřmi malými dětmi. Nyní žalovali agenturu Evropské unie pro ochranu hranic, Frontex. Přestože vyjádřili přání podat žádost o mezinárodní ochranu, Frontex je deportoval zpět do Turecka a dnes žijí v Iráku. Deportace před posouzením žádosti je dle mezinárodního práva nezákonná. Evropský soudní dvůr ale žalobu smetl.

„Soud tímto za prvé žalobu zamítá. Za druhé nařizuje W. S. a spolužalujícím, jejichž jména jsou uvedena v příloze, hradit vlastní náklady a náklady vynaložené pohraniční a pobřežní agenturou EU Frontex,“ vynesl verdik předseda Evropského soudního dvora Marc van der Woude.

Rodina je rozčarovaná, sdělila právnička

Posuzovat nárok na žádost o azyl a rozhodovat o deportacích mají podle soudního verdiktu pouze členské země Evropské unie. Frontex má plnit, co mu řeknou.

„Rodina je samozřejmě velmi rozčarovaná, doufali v lepší verdikt. Chtěli, aby soud uznal, že Frontex sehrál významnou roli v tom, že byli deportování v rozporu s jejich právem na azyl,“ okomentovala rozhodnutí právní zástupkyně rodiny Lisa-Marie Kompová.

Evropský soudní dvůr přelomový rozsudek vynesl v době, kdy je po určitém útlumu migrace do Evropy opět na vzestupu. Meziročně se za první pololetí počet žadatelů o azyl v Evropské unii, Norsku a Švýcarsku zvýšil o 28 procent. Do konce roku podle odhadů Agentury EU pro otázky azylu překročí milion.

Nejvíc žádostí o azyl přijímá Německo, letos jde o třetinu z celkového počtu, za ním byly se 17 a 16 procenty Španělsko a Francie. Nadále nejčastěji o azyl žádají Syřané. Uprchlíků před ruskou agresí z Ukrajiny jsou v Evropě zhruba čtyři miliony, ti ale mají právo využít takzvanou dočasnou ochranu a do celkových počtů tak nespadají. Zvláštní status humanitární ochrany získávají také migranti z Venezuely, kteří míří zejména do Španělska.

Kriminální sítě na pašování lidí vydělávají obrovské peníze, upozornila geografka

Kromě obyvatel zemí Blízkého Východu míří na starý kontinent také lidé ze severní a subsaharské Afriky, uvedla geografka Eva Janská z Karlovy Univerzity. „Důvody jsou geopolitické a ekonomické, které vedou k sociálním nerovnostem v zemích původu, a potom k důvodu odcházet za lepším,“ přiblížila v pořadu Horizont ČT24. Impulzem k opuštění rodné země podle ní mohou být také klimatické změny nebo zvýšená kriminalita. 

Podle Janské lze očekávat, že letos počet uprchlíků přicházejících do Evropy přesáhne milion lidí. Za několika lety útlumu migrace byly dle geografky důsledky pandemie covidu-19, kvůli které některé země uzavřely hranice.

Poslední uprchlickou vlnu podle Janské podnítily také sítě pašeráků. „Zde se pohybuje takové množství peněz, že žádná legislativa nebo další represe proti nim nejsou dostatečně silné, aby se tento obchod snižoval,“ dodala geografka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...