Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.

„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také považuje za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o čtyřicet minut a ani policie nespěchala lidi z hořícího Domu odborů zachraňovat.

Soud uznal Ukrajinu vinnou z porušení úmluvy o lidských právech, konkrétně z porušení práva na život. Ukrajinský stát má vyplatit pozůstalým po každé z obětí patnáct tisíc eur (asi 376 tisíc korun) a dvanáct tisíc eur (asi 301 tisíc korun) třem žalobcům, kteří přežili s vážnými popáleninami. Největší odškodnění, sedmnáct tisíc eur (asi 426 tisíc korun), má dostat dcera jednoho z mužů, kteří uhořeli v Domě odborů. Žena si stěžovala také na neodůvodněné průtahy úřadů s vydáním otcova těla, aby jej mohla pohřbít, napsal portál Ukrajinska pravda. Soud podle něj rovněž uvedl, že tehdejší události byly do značné míry vyvolány ruskou propagandou.

V Oděse se na počátku května 2014 střetli přívrženci Moskvy s příznivci nové prozápadní ukrajinské vlády, nastolené v Kyjevě po útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska. Moskva následně v rozporu s mezinárodním právem vojensky obsadila ukrajinský poloostrov Krym a vyvolala povstání a válku v Donbasu na východě Ukrajiny. Potyčky v Oděse vyvrcholily právě požárem Domu odborů, kde zahynulo několik desítek proruských aktivistů.

Pozůstalí po 25 obětech a také tři přeživší těchto událostí se obrátili na soud ve Štrasburku, podobně jako příbuzní dvou proukrajinských aktivistů, kteří byli během potyček zastřeleni. Střelným zraněním podlehli i tři náhodní kolemjdoucí, připomněla Ukrajinska pravda. Bez ohledu na rozdílnost názorů účastníků tehdejšího dění si všichni žalobci stěžovali na Ukrajinu především kvůli nečinnosti, protože stát mohl zásahem odvrátit tragické následky. Lokální úřady také úmyslně ničily důkazy na místě neštěstí.

Vliv ruské propagandy

„Soud shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené Ruskem. Neodůvodněné vlně násilí předcházelo ustavičné šíření agresivních a emocionálně zabarvených dezinformací a propagandy o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii,“ píše se v rozsudku.

Soud také upozornil, že mnozí oděští činitelé zodpovědní za ukrajinská pochybení zakrátko utekli právě do Ruska, kde dostali občanství a udělali kariéru na pozadí ruské invaze do sousední země. Konkrétně zmínil zástupce policejního náčelníka Volodymyra Fučedžiho a náčelníka hasičů Volodymyra Bodelana.

To však Ukrajinu jako stát nezbavuje odpovědnosti, zdůraznil soud. Kyjev se podle něj ani nepokusil pohnat k odpovědnosti hodnostáře, kteří mají na svědomí smrt mnoha lidí. Oděská policie podle soudu „neudělala prakticky nic“, aby odvrátila útoky na demonstranty s použitím střelných zbraní, a ignorovala varování o přípravě nepokojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 58 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...