Evropské státy reagovaly na koronavirus spíš nacionálně. Nebylo to rozumné, míní Merkelová

Krize způsobená koronavirem ukázala, jak křehký je evropský projekt, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž ještě nikdy nebyla solidarita a soudržnost v Evropě tak důležitá jako nyní. Merkelová to řekla v parlamentu v projevu k nadcházejícímu předsednictví Německa v Evropské unii. Za jeden z jeho hlavních cílů označila zvýšení mezinárodní váhy sedmadvacítky a také pokrok na cestě ke klimatické neutralitě.

  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

„Žádná země nemůže tuto krizi zvládnout izolovaně a sama,“ nechala se slyšet dlouholetá šéfka německé vlády, podle níž se ukázalo, že řada zemí, včetně Německa, v první fázi na pandemii covidu-19 reagovala spíše nacionálně než evropsky. Podle pětašedesátileté političky to bylo nerozumné.

„Evropa nás potřebuje stejně tak, jako my potřebujeme Evropu,“ prohlásila kancléřka. Podle ní nesmí být Evropa pouze historickým dědictvím, ale „projektem, který nás přivede do budoucnosti“.

Merkelová chápe kritiku opatření proti koronaviru

Spolková republika po propuknutí nákazy na evropském kontinentu dočasně zakázala vývoz ochranného zdravotnického materiálu a stejně jako řada dalších zemí výrazně omezila cestování přes své hranice, i když tento krok podle kritiků nic nepřinesl.

Merkelová se v projevu před poslanci znovu vrátila také k vnitroněmeckým opatřením, když poznamenala, že byla nevyhnutelná. Zároveň ale řekla, že důležité byly i hlasy kritizující omezení některých základních práv a svobod. „Demokratická společnost, v níž se nikdo neozve, když někdo šahá na demokratická základní práva, by žádnou takovou nebyla,“ podotkla.

„Svět potřebuje silný hlas Evropy“

V další části svého vystoupení vyjádřila přesvědčení, že Evropská unie, které bude Německo předsedat ve druhé polovině roku, musí hrát výraznější mezinárodní roli. „Právě v této době potřebuje svět silný hlas Evropy v otázce ochrany lidské důstojnosti, demokracie a svobody,“ zdůraznila.

Konkrétně se chce Berlín v dalším půlroce soustředit hlavně na vztahy s Afrikou a Čínou, k níž podle Merkelové musí Evropská unie mluvit jedním hlasem, aby mohla vůči tomuto strategickému partnerovi prosazovat své hodnoty a zájmy.

Za další prioritu německého předsednictví označila pokrok při vyjednávání o klimatické neutralitě EU, tedy stavu, v němž státy unie nebudou produkovat více emisí skleníkových plynů, než kolik jich jsou schopny jinými opatřeními kompenzovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...