Evropská unie uvalí další sankce na Írán a vycvičí ukrajinské vojáky

Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. Sedmadvacítka se shodla i na výcviku patnácti tisíc ukrajinských vojáků, který má probíhat v Polsku a Německu.

EU nově zmrazí majetek a zakáže vstup několika představitelům íránských bezpečnostních složek včetně ministra vnitra Ahmada Vahídího. Nové sankce přijaté při jednání unijních ministrů zahraničních věcí míří proti jednadvaceti jednotlivcům a třem subjektům.

Tisková zpráva specifikuje, že kromě Vahídího jde například o čtyři členy hlídky, která Amíníovou zatkla, regionální velitele policie a revolučních gard či státní televizi Press TV, která podle tiskové zprávy produkuje a vysílá nucená doznání lidí zadržených na protestech.

Postihy spadají pod unijní sankční režim týkající se porušování lidských práv v Íránu, který nově zahrnuje 126 jednotlivců a jedenáct organizací. Kvůli smrti 22leté Amíníové v policejní vazbě a represím proti demonstrantům EU již minulý měsíc uvalila restriktivní opatření na jedenáct íránských činitelů a čtyři instituce včetně takzvané mravnostní policie.

Právě mravnostní policie v polovině září Amíníovou zatkla, podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb, tedy šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Amíníová ve vazbě zemřela, což její rodina připisuje policejní brutalitě, a událost vyvolala v Íránu masové protesty, které stále pokračují.

Sankce proti Teheránu se při pondělním jednání unijních ministrů skloňovaly i v souvislosti s íránskou vojenskou podporou Ruska. Na tu EU v říjnu reagovala zmrazením majetku třem lidem a jedné firmě, nyní se však diskutuje o zpřísnění postihů mimo jiné ve světle informací, že Teherán by kromě dronů mohl Rusku dodávat i balistické rakety.

Nové sankce dál podkopávají naděje na oživení smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015. Jednání mezi Íránem a Západem v poslední době nijak nepostupují a například francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí uvedl, že aktuální „revoluce“ v Íránu věci nepomáhá. „Nemyslím si, že existují nové návrhy, které by teď bylo možné učinit,“ uvedl v rozhlasovém rozhovoru.

Cvičení ukrajinských vojáků

Evropská unie se dále rozhodla zahájit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky. Cílem je poskytnout výcvik až 15 tisícům Ukrajinců, především na základně v Polsku. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella operace začne do několika týdnů.  

Definitivní razítko k jejímu zahájení dali při jednání v Bruselu ministři zahraničních věcí EU. Českou republiku zastupoval šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který naznačil, že se Česko hodlá na misi podílet.

„Česká republika v tuto chvíli zvažuje, jakým způsobem se do té mise zapojí. Já jsem v tom velmi optimistický, ale detaily jsou samozřejmě na ministerstvu obrany,“ přiblížil Lipavský.

Výcvik má kromě Polska probíhat také v Německu. Jaké další země se do projektu zapojí, zatím není zcela jasné. Podle vysoce postaveného unijního činitele, který o věci minulý týden hovořil s novináři, většina členských států Unie projevila ochotu přispět.

„Doufám, že do konce měsíce začne fungovat,“ řekl o misi Borrell po jednání Rady EU. Unie podle něj od srpnového návrhu schválila zahájení podobné mise nejrychleji ve své historii.

Borrell také prohlásil, že sedmadvacítka již poskytla Ukrajině zbraně a vojenský materiál za osm miliard eur (asi 195 miliard korun). Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba své unijní kolegy požádal o další dodávky zbraní, především protivzdušných systémů.

Unie s výcvikem následuje Spojené státy a Velkou Británii

Rozpočet mise je více než 100 milionů eur (přes 2,4 miliardy korun) a Ukrajinci by při ní měli získat mimo jiné dovednosti potřebné k obsluze zbraňových systémů dodávaných zeměmi EU. Dostat by se jim mělo i dalšího výcviku podle potřeb ukrajinské armády. Předběžně se počítá s dvouletým trváním mise, EU ji ale bude moci prodloužit.

Ukrajinským vojákům se již od nelegální ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 dostává výcviku od americké armády, který podle expertů výrazně zlepšil jejich připravenost čelit letošní ruské invazi. Od letošního roku prochází ukrajinští vojáci také výcvikem v Británii.

Evropský blok v minulých letech opakovaně o podobné možnosti uvažoval, nakonec vlastní iniciativu schválil v říjnu, tedy téměř osm měsíců po zahájení rozsáhlého ruského útoku na Ukrajinu.

Další protiruské sankce nemají konkrétní formu

Ministři se v pondělí bavili také o dalším společném postupu vůči Rusku, na konkrétní návrhy nových sankcí požadovaných zvláště Polskem či pobaltskými státy ale nedošlo. „Budeme Rusko nadále mezinárodně izolovat. Budeme nadále uplatňovat restriktivní opatření proti ruské ekonomice,“ prohlásil po jednání Borrell, podle něhož je ve hře zpřísnění sankcí proti zemím, které pomáhají Rusku, což je případ Běloruska či Íránu.

Unie podle Borrella počítá i s dalším posíláním zbraní Kyjevu. Ze společného fondu dosud uvolnila 3,1 miliardy eur, celkem i s příspěvky jednotlivých zemí jde o osm miliard eur, prohlásil šéf unijní diplomacie. To je podle něj zhruba 45 procent částky poskytnuté Spojenými státy, ačkoli někteří kritici hovoří o poměru výrazně nižším.

„Zachraňujete životy. Chráníte náš vzdušný prostor… Budeme ale potřebovat více,“ řekl v pondělí podle vyjádření ukrajinského zastoupení při EU Kuleba svým kolegům na adresu dosavadních dodávek zbraní. Hlavní požadavek Kyjeva zůstává stejný –⁠ systémy obrany proti vzdušným úderům ruských sil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
16:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
21:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 2 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 3 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
15:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V USA se podařilo zažehnat hrozbu výbuchu nádrže s nebezpečnou chemikálií

Hasičům v jižní Kalifornii se podařilo zažehnat nebezpečí výbuchu nádrže s hořlavou chemikálií. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí odpoledne SELČ informovala agentura Reuters. Před hrozbou exploze hasiči varovali v pátek. Kolem 50 tisíc lidí z okolí kvůli tomu muselo opustit své domovy.
před 5 hhodinami

Indii „zamořilo“ satirické hnutí švábů

Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.
16:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Děti v Portugalsku častěji mizí z domova než z ulic, upozorňuje expert

Za posledních pět let bylo v Portugalsku nahlášeno 532 pohřešovaných dětí. Údaje zveřejnil Institut pro podporu dětí u příležitosti Mezinárodního dne pohřešovaných dětí.
před 6 hhodinami
Načítání...