Evropská unie potrestala čtyři čínské činitele za porušování práv Ujgurů

Nahrávám video

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Mezi potrestanými činiteli je šéf bezpečnostního úřadu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang Čchen Ming-kuo, bývalý předák vládnoucí komunistické strany v této oblasti Ču Chaj-lun a dva další přední činitelé provincie Wang Ťün-čeng a Wang Ming-šan. Všem EU zmrazí majetek a nebudou smět cestovat na její území.

Potrestána byla i čínská společnost odpovědná za fungování detenčních center, v nichž jsou podle mnoha svědectví a dalších důkazů Ujguři vystavováni mučení, nucené práci a ženy nucené sterilizaci.

Unijní diplomacie konstatovala, že potrestaní hráli „aktivní roli při vytváření a zavádění čínské politiky v Sin-ťiangu, která mezi jiným zahrnuje rozsáhlé svévolné zatýkání, rozsáhlé sledování, indoktrinaci, ponižující zacházení stejně jako porušování svobody náboženství či vyznání“.

„Chtěli bychom, aby bylo mezinárodním pozorovatelům umožněno navštívit tento region. (…) Z našeho pohledu je situace skutečně vážná,“ řekl po jednání ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Spolu s kolegy z dalších unijních zemí hovořil i s vysokou komisařkou OSN pro lidská práva Michelle Bacheletovou, která by chtěla situaci v provincii zhodnotit osobně. Čína ovšem zahraniční pozorovatele do Sin-ťiangu odmítá pouštět.

V rámci koordinovaného postupu západních zemí v souvislosti s počínáním Pekingu v Sin-ťiangu vyhlásila sankce proti čtyřem čínským činitelům a jedné stavební firmě také Británie. Podle agentury Reuters to oznámil poslancům britské Dolní sněmovny ministr zahraničí Dominic Raab.

Symbolické sankce, které mají smysl

Evropské země se shodly na vůbec prvních postizích za porušování lidských práv v Číně od masakru demonstrujících studentů na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) v roce 1989. V reakci na něj zakázalo tehdejší evropské společenství vývoz zbraní do Číny, který platí dodnes. 

Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové jde sice jen o symbolické sankce, ale smysl mají. „Čtyři představitelé jsou velmi málo, nebude to mít dopad na čínskou ekonomiku, ani to nezmění politiku Číny. Ale jsou to první evropské sankce proti Číně od roku 1989, od krveprolití na náměstí Nebeského klidu, takže symbolický význam určitě mají,“ uvedla. 

Řada západních zemí je přesvědčena, že čínský režim v táborech v provincii Sin-ťiang nelidsky zachází s tisícovkami lidí. Peking to popírá, mezinárodním pozorovatelům však přístup povolit nechce.

Pro unijní země je Čína zásadním obchodním partnerem a k lidskoprávním sankcím přes mnohdy hlasité odsuzování přístupu komunistické vlády k vlastním obyvatelům a specificky Ujgurům, Hongkongu či Tibetu EU v posledních desetiletích nesáhla. Peking již dopředu evropské země proti chystanému kroku, který musí ministři stvrdit jednohlasně, varoval.

Nahrávám video

„Peking určitě přijme nějaké reciproční kroky, to je pravidlo v diplomacii, dá se čekat zákaz cestování do Číny pro některé evropské představitele, možná pro europoslance. Peking už vyhrožoval i prostřednictvím svého velvyslance v Bruselu, který minulý týden řekl, že by si to měla EU dvakrát rozmyslet, protože Čína se nestáhne, když se pustí do střetu,“ připomněla Šámalová.

Reakce Číny na sebe nenechala dlouho čekat. Tamní úřady krátce po zveřejnění unijních postihů reagovaly zavedením odvetných sankcí. Zahrnují mimo jiné členy Politického a bezpečnostního výboru Rady EU, v němž mají svého zástupce všechny členské státy. Na seznamu je také pět europoslanců a několik k Číně kritických evropských politiků a analytiků.

Unie k potrestání čínských činitelů využila nový globální sankční režim, který jí umožňuje pružněji reagovat na porušování lidských práv kdekoli ve světě. V pondělí v jeho rámci zavedla podobné tresty také vůči dvěma činitelům z ruského Čečenska kvůli tamnímu porušování práv sexuálních menšin. Potrestáno bylo i dalších pět lidí a dva subjekty ze Severní Koreje, Libye, Eritreje a Jižního Súdánu.

Analytik Filip Šebok z Asociace pro mezinárodní otázky podotkl, že sankce představují symbolický a „velmi důležitý krok“. „Jsou to první sankce pro Čínu za posledních třicet let. Unie se na tom dokázala dohodnout. Je to takový malý úspěch, protože vícero zemí v rámci EU má tendenci zastupovat čínské zájmy,“ řekl.

Ministři stvrdili i sankce vůči Myanmaru

Ministři zahraničí EU schválili také sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se sankce týkají „11 lidí podílejících se na převratu a násilnostech vůči demonstrantům“. Je mezi nimi generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu.

Na seznamu figuruje také jeho zástupce Sou Win či šéf myanmarské volební komise, který má podle EU na svědomí anulování výsledků demokratických voleb. Potrestáni budou zakázem vstupu do EU a zmrazením majetku na jejím území.

Unie uplatňuje vůči Myanmaru zákaz vývozu zbraní a sankce za porušování lidských práv, pondělní postihy však budou první zásadní reakcí na únorové svržení civilní vlády.

Myanmarská armáda 1. února svrhla vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Podle nezávislých médií a nevládních organizací od té doby při protestech zemřelo přes 220 lidí.

Ministři se na přípravě sankcí shodli už před měsícem, kdy rovněž vyzvali k ukončení násilností a obnově civilní vlády. Vojenský režim však odmítá jakékoli ústupky a v zemi stále pokračují protesty, při nichž bezpečnostní složky střílejí do demonstrantů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...