Evropská unie by mohla zavést vlastní digitální peněženky, počítalo by se i s vytvořením e-identit

Evropská komise by měla rozhodnout o budoucnosti takzvané digitální peněženky, která by fungovala a byla uznávaná ve všech členských státech. Cílem této novinky by bylo sdružovat přístupové údaje, digitální verzi občanského průkazu či platební karty. Šlo by o konkurenci zavedených digitálních platforem společností, jako je Apple, Alphabet, Google nebo Thales. Tyto soukromé projekty podle kritiků mohou vyvolávat obavy ohledně ochrany soukromí a údajů, píše agentura Reuters.

Ambice k vytvoření digitální peněženky stouply díky koronavirové pandemii, která s sebou nesla velký nárůst on-line služeb, referuje Reuters. Agentura zmiňuje i připravený více než sedmdesátistránkový dokument, který se novou platformou zabývá.

Pokud by se projekt realizoval, mohli by si občané států Evropské unie vytvořit digitální identitu. Kromě důležitých přístupových údaju v soukromé i veřejné sféře a možnosti platit skrz chytrý telefon by měla obsahovat digitální verzi občanského průkazu. 

Podle Financial Times by aplikace, ke které by mohl být přístup i skrze otisky prstu nebo skenování sítnice, měla obsahovat i jiné dokumenty – například řidičský průkaz. Reuters s odvoláním na výše zmíněný dokument EU ještě zmiňuje funkci elektronických – ověřených – podpisů. V současnosti hned 14 členských zemí nemá národní schéma pro elektronickou identitu.

„Evropská digitální identita nám umožní dělat věci, které děláme doma, v jakémkoli členském státě,“ uvedla místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Bezpečná alternativa

Používání digitální peněženky by nebylo povinné, píše Financial Times. Lidé, kteří by se rozhodli aplikaci využívat, by ale mohli mít řadu výhod. Kromě flexibility také možnost mít své citlivé údaje v „extra-bezpečném digitálním ekosystému“. 

Digitální peněženka by měla být „jednoduchá, bezpečná a chránit lidi v on-line prostoru“, řekl britskému deníku zdroj, který se přímo setkal s plány na novou platformu. „Lidé budou mít také pravomoc rozhodovat, kolik informací o sobě poskytnou, zatímco soukromé společnosti jim to nedovolí,“ dodal zdroj.

Přijetí elektronické peněženky by mohlo přinést až 9,6 miliardy eur (zhruba 244 miliard korun) a za pět let vytvořit až 27 tisíc pracovních míst, uvádí se podle Reuters v dokumentu. Evropská komise by chtěla vydat technologickou sadu nástrojů pro zavedení peněženek do října 2022, informuje Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...