Evropská komise ustála hlasování o nedůvěře

Nahrávám video

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Piperea obviňuje von der Leyenovou ze závažných pochybení a nedostatku transparentnosti, mimo jiné kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Unijní soud v květnu rozhodl, že Komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám právě mezi von der Leyenovou a Bourlou, které se vakcín týkaly.

Von der Leyenová v pondělní debatě na plénu Evropského parlamentu, při níž ji osobní účastí podpořil sbor eurokomisařů, pochybení v komunikaci s výrobci vakcín odmítla a označila předkladatele návrhu za extremisty.

„Vidíme znepokojivou hrozbu ze strany extremistických stran, které chtějí polarizovat naše společnosti pomocí dezinformací. Neexistuje žádný důkaz, že by měly nějaká řešení, ale je dostatek důkazů o tom, že mnohé z nich jsou podporovány našimi nepřáteli a jejich loutkovodiči v Rusku nebo jinde. Jsou to hnutí poháněná konspiracemi – od odpůrců očkování až po obhájce (ruského vládce Vladimira) Putina,“ uvedla s tím, že se „stačí se podívat na některé z podepsaných pod tímto návrhem“.

Nejpočetnější EPP přislíbila podporu předem

Již před hlasováním představitelé nejpočetnější Evropské lidové strany (EPP), v níž jsou tuzemští europoslanci z TOP 09, Starostů a KDU-ČSL, a frakce socialistů a demokratů (S&D) oznámili, že předsedkyni Komise podpoří.

Proti vyslovení nedůvěry se postavilo také všech pět českých zástupců v EPP – Luděk Niedermayer (TOP 09), Ondřej Kolář (TOP 09), Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Farský i Niedermayer po hlasování sdělili, že ačkoliv mají k činnosti Komise i výhrady, je zapotřebí silná Evropa.

Podle Farského v posledních měsících nepřišla zásadní změna ani pochybení ze strany Evropské komise. „Konzervativci a nacionalisté potřebovali exhibovat. Sami dopředu museli vědět, že to bude divadlo s minimálním dopadem,“ uvedl s tím, že hlasování o nedůvěře Evropu akorát oslabilo, „což je v zájmu především Ruska, rozhodně ne Evropanů a českých občanů“.

„Pro hlasovali hlavně krajně pravicoví europoslanci a euroskeptici,“ poznamenal shodně Niedermayer s tím, že skutečným cílem iniciátorů byla „destabilizace EU bez jakéhokoli alternativního konstruktivního návrhu“.

Nahrávám video

Zástupci Obnovy Evropy a frakce Zelených zkritizovali některé kroky Komise

Podporu von der Leyenové naznačila i liberální Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených, v níž je pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Zástupci obou frakcí ale zároveň současnou unijní exekutivu kritizovali za některé kroky. Vadí jim zejména to, že některé předpisy se daří nejsilnější lidovecké frakci prosazovat s krajní pravici, či to, že unijní exekutiva ustupuje od některých dříve přijatých ekologických norem.

Proti vyjádření nedůvěry Komisi byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Uvedla, že podpořit von der Leyenovou se rozhodla „po důkladném zvážení“. „Ano, chování Komise při nezveřejnění komunikace bylo špatně a jsem ráda, že to soud potvrdil, a proto také nyní budeme silně tlačit na Komisi, aby soudní výzvu k podání vysvětlení dodržela,“ sdělila s tím, že by odvolání současné Komise nyní nejvíce nahrálo „extremistům z krajní pravice“.

Patrioti pro Evropu prý přijdou s dalším návrhem, pokud šéfka Komise nezmění přístup

Podporu získal návrh na vyslovení nedůvěry naopak u třetí nejsilnější frakce, Patriotů pro Evropu, v níž je sedm europoslanců z ANO a dva z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek, a také u krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), kde působí Ivan David zvolený za SPD. Pro odvolání Komise též byli Kateřina Konečná a Ondřej Dostál zvolení na kandidátce Stačilo!, kteří jsou v EP nezařazení.

Europoslanci z ANO ve společném prohlášení před hlasováním uvedli, že „Evropská komise ztratila kontakt s realitou“ a zároveň oznámili, že v září „přijdou s dalším návrhem“, pokud šéfka Komise nezmění přístup.

„Ursula von der Leyenová nazvala europoslance, kteří podepsali návrh na vyslovení nedůvěry, extremisty. To je ukázka její demokracie v praxi. Takhle by se chovat neměla, protože má být apriori apolitická,“ poznamenala ještě před hlasováním Klára Dostálová (ANO).

Turek hlasování označil za „příležitost upozornit na potřebu větší transparentnosti a odpovědnosti v evropských institucích“. „Jako jeden z iniciátorů návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové bych rád upřesnil, že můj postoj vychází z vážných obav ohledně transparentnosti této Evropské komise. Kauza Pfizergate, kde prezidentka von der Leyenová odmítla zveřejnit komunikaci s generálním ředitelem Pfizeru během jednání o vakcínách proti covidu-19, vyvolává pochybnosti o otevřenosti Komise,“ uvedl Turek.

Hlasování o nedůvěře některé frakce rozdělilo

Samotná ECR, od jejíhož europoslance návrh vzešel, přitom nebyla v otázce jednotná. Zatímco podporu návrhu vyslovili rumunští a polští europoslanci, Italové, kteří jsou ve skupině nejsilněji zastoupeni, nikoliv. Tři poslanci ODS, kteří v ECR jsou, tedy Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, před hlasováním avizovali, že návrh nepodpoří, přičemž zkritizovali jeho zdůvodnění. Zároveň uvedli, že se rozhodli být přítomni, ale nehlasovat.

„S dosavadní prací Komise nejsme spokojení. Komise neopravuje dostatečně rychle ideologickou a restriktivní podobu Green Dealu, váhá s mnoha podstatnými rozhodnutími a občas se chová, jako by naše hlasy ani nechtěla. To je i příklad návrhu na zpřísnění klimatických cílů v podobě nového milníku v roce 2040, který je pro nás naprosto nepřijatelný,“ uvedli europoslanci ODS ve svém prohlášení.

Komise musí dostat jasné varování, dodali. „Po dohodě s řadou dalších národních delegací v rámci našeho poslaneckého klubu ECR jsme se rozhodli být na hlasování přítomni, ale aktivně o předloženém návrhu nehlasovat,“ doplnili.

Rozdělení bylo patrné také u poslanců Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), kteří Komisi von der Leyenové kritizují mimo jiné za nedostatečnou podporu pracujících, ale zároveň odsuzovali návrh na vyslovení nedůvěry jako vzešlý z krajní pravice.

Naposledy se o Evropské komisi hlasovalo v listopadu 2014. Také tehdy podle očekávání hlasování o vyslovení nedůvěry vyvolané skupinou europoslanců kvůli daňové aféře v Lucembursku ustála.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...