Evropská komise ustála hlasování o nedůvěře

Nahrávám video

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Piperea obviňuje von der Leyenovou ze závažných pochybení a nedostatku transparentnosti, mimo jiné kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Unijní soud v květnu rozhodl, že Komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám právě mezi von der Leyenovou a Bourlou, které se vakcín týkaly.

Von der Leyenová v pondělní debatě na plénu Evropského parlamentu, při níž ji osobní účastí podpořil sbor eurokomisařů, pochybení v komunikaci s výrobci vakcín odmítla a označila předkladatele návrhu za extremisty.

„Vidíme znepokojivou hrozbu ze strany extremistických stran, které chtějí polarizovat naše společnosti pomocí dezinformací. Neexistuje žádný důkaz, že by měly nějaká řešení, ale je dostatek důkazů o tom, že mnohé z nich jsou podporovány našimi nepřáteli a jejich loutkovodiči v Rusku nebo jinde. Jsou to hnutí poháněná konspiracemi – od odpůrců očkování až po obhájce (ruského vládce Vladimira) Putina,“ uvedla s tím, že se „stačí se podívat na některé z podepsaných pod tímto návrhem“.

Nejpočetnější EPP přislíbila podporu předem

Již před hlasováním představitelé nejpočetnější Evropské lidové strany (EPP), v níž jsou tuzemští europoslanci z TOP 09, Starostů a KDU-ČSL, a frakce socialistů a demokratů (S&D) oznámili, že předsedkyni Komise podpoří.

Proti vyslovení nedůvěry se postavilo také všech pět českých zástupců v EPP – Luděk Niedermayer (TOP 09), Ondřej Kolář (TOP 09), Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Farský i Niedermayer po hlasování sdělili, že ačkoliv mají k činnosti Komise i výhrady, je zapotřebí silná Evropa.

Podle Farského v posledních měsících nepřišla zásadní změna ani pochybení ze strany Evropské komise. „Konzervativci a nacionalisté potřebovali exhibovat. Sami dopředu museli vědět, že to bude divadlo s minimálním dopadem,“ uvedl s tím, že hlasování o nedůvěře Evropu akorát oslabilo, „což je v zájmu především Ruska, rozhodně ne Evropanů a českých občanů“.

„Pro hlasovali hlavně krajně pravicoví europoslanci a euroskeptici,“ poznamenal shodně Niedermayer s tím, že skutečným cílem iniciátorů byla „destabilizace EU bez jakéhokoli alternativního konstruktivního návrhu“.

Nahrávám video

Zástupci Obnovy Evropy a frakce Zelených zkritizovali některé kroky Komise

Podporu von der Leyenové naznačila i liberální Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených, v níž je pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Zástupci obou frakcí ale zároveň současnou unijní exekutivu kritizovali za některé kroky. Vadí jim zejména to, že některé předpisy se daří nejsilnější lidovecké frakci prosazovat s krajní pravici, či to, že unijní exekutiva ustupuje od některých dříve přijatých ekologických norem.

Proti vyjádření nedůvěry Komisi byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Uvedla, že podpořit von der Leyenovou se rozhodla „po důkladném zvážení“. „Ano, chování Komise při nezveřejnění komunikace bylo špatně a jsem ráda, že to soud potvrdil, a proto také nyní budeme silně tlačit na Komisi, aby soudní výzvu k podání vysvětlení dodržela,“ sdělila s tím, že by odvolání současné Komise nyní nejvíce nahrálo „extremistům z krajní pravice“.

Patrioti pro Evropu prý přijdou s dalším návrhem, pokud šéfka Komise nezmění přístup

Podporu získal návrh na vyslovení nedůvěry naopak u třetí nejsilnější frakce, Patriotů pro Evropu, v níž je sedm europoslanců z ANO a dva z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek, a také u krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), kde působí Ivan David zvolený za SPD. Pro odvolání Komise též byli Kateřina Konečná a Ondřej Dostál zvolení na kandidátce Stačilo!, kteří jsou v EP nezařazení.

Europoslanci z ANO ve společném prohlášení před hlasováním uvedli, že „Evropská komise ztratila kontakt s realitou“ a zároveň oznámili, že v září „přijdou s dalším návrhem“, pokud šéfka Komise nezmění přístup.

„Ursula von der Leyenová nazvala europoslance, kteří podepsali návrh na vyslovení nedůvěry, extremisty. To je ukázka její demokracie v praxi. Takhle by se chovat neměla, protože má být apriori apolitická,“ poznamenala ještě před hlasováním Klára Dostálová (ANO).

Turek hlasování označil za „příležitost upozornit na potřebu větší transparentnosti a odpovědnosti v evropských institucích“. „Jako jeden z iniciátorů návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové bych rád upřesnil, že můj postoj vychází z vážných obav ohledně transparentnosti této Evropské komise. Kauza Pfizergate, kde prezidentka von der Leyenová odmítla zveřejnit komunikaci s generálním ředitelem Pfizeru během jednání o vakcínách proti covidu-19, vyvolává pochybnosti o otevřenosti Komise,“ uvedl Turek.

Hlasování o nedůvěře některé frakce rozdělilo

Samotná ECR, od jejíhož europoslance návrh vzešel, přitom nebyla v otázce jednotná. Zatímco podporu návrhu vyslovili rumunští a polští europoslanci, Italové, kteří jsou ve skupině nejsilněji zastoupeni, nikoliv. Tři poslanci ODS, kteří v ECR jsou, tedy Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, před hlasováním avizovali, že návrh nepodpoří, přičemž zkritizovali jeho zdůvodnění. Zároveň uvedli, že se rozhodli být přítomni, ale nehlasovat.

„S dosavadní prací Komise nejsme spokojení. Komise neopravuje dostatečně rychle ideologickou a restriktivní podobu Green Dealu, váhá s mnoha podstatnými rozhodnutími a občas se chová, jako by naše hlasy ani nechtěla. To je i příklad návrhu na zpřísnění klimatických cílů v podobě nového milníku v roce 2040, který je pro nás naprosto nepřijatelný,“ uvedli europoslanci ODS ve svém prohlášení.

Komise musí dostat jasné varování, dodali. „Po dohodě s řadou dalších národních delegací v rámci našeho poslaneckého klubu ECR jsme se rozhodli být na hlasování přítomni, ale aktivně o předloženém návrhu nehlasovat,“ doplnili.

Rozdělení bylo patrné také u poslanců Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), kteří Komisi von der Leyenové kritizují mimo jiné za nedostatečnou podporu pracujících, ale zároveň odsuzovali návrh na vyslovení nedůvěry jako vzešlý z krajní pravice.

Naposledy se o Evropské komisi hlasovalo v listopadu 2014. Také tehdy podle očekávání hlasování o vyslovení nedůvěry vyvolané skupinou europoslanců kvůli daňové aféře v Lucembursku ustála.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF jí přisuzuje 41 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 18,3 procenta. Volební účast byla vysoká, dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 8 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 10 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 12 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 14 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.