Evropská komise strhne Polsku z fondů kvůli Turówu 15 milionů eur. Varšava se bude bránit

Evropská komise oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. První část dluhu, který má Polsko jako vůbec první země platit za neuposlechnutí příkazu unijního soudu, činí přibližně 15 milionů eur (363 milionů korun). Částku musí Polsko platit bez ohledu na to, že Praha minulý týden po uzavření mezivládní dohody s Varšavou stáhla u unijního soudu v Lucemburku žalobu. Jedna z podmínek dohody, bariéra mající zabránit odtoku podzemních vod z Česka, je po dvou letech stavby dokončena.

Unijní soud v Lucemburku na základě české žaloby a žádosti o předběžné opatření nařídil Polákům ukončit práce v dole. Protože Polsko neuposlechlo, vyměřili mu unijní soudci 20. září pokutu půl milionu eur (12,3 milionu korun) denně, i s úroky tak celková částka v současnosti podle polských médií přesahuje 69 milionů eur.

Varšava využije možných zákonných opatření a proti plánům Evropské komise se odvolá, reagoval podle polské tiskové agentury PAP mluvčí polské vlády Piotr Müller. Dodal, že povinností kabinetu bylo zajistit energetickou bezpečnost země. „Polsko od počátku zdůrazňovalo, že rozhodnutí přijatá Soudním dvorem EU nemají právní ani faktický základ. Jdou nad rámec smluv EU a porušují smluvní záruky energetické bezpečnosti,“ tvrdí Müller.

Komise opakovaně Varšavu vyzvala k zaplacení dluhu, avšak neúspěšně. Podle unijních pravidel proto nyní vůbec poprvé rozhodla o tom, že dlužnou částku strhne z fondů. Mluvčí Komise uvedl, že unijní exektiva strhne Polsku peníze za první měsíc, nespecifikoval však, zda to bude například ze strukturálních či zemědělských fondů.

EK bude po Polsku chtít i další dlužné peníze a je připravena mu je rovněž strhnout, pokud polská vláda nezareaguje na výzvy a nezaplatí.

Podzemní bariéra je hotová

Podle polské veřejnoprávní televize TVP dokončili pracovníci Dolu Turów po dvou letech stavbu bariéry, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst. Investice do podzemní zábrany vyšla na 17 milionů zlotých (přes 90 milionů korun) a její podoba a umístění byly dohodnuty s českou stranou při přeshraničních konzultacích, píše portál TVP.

Účinnost těsnicí bariéry nyní zkoumají Češi. Pokud bude nedostatečná, podzemní objekt bude rozšířen, uvádí TVP. U povrchové těžební jámy následně začne stavba zemního valu, která bude dlouhá přes kilometr a vysoká jako čtyřpatrová budova.

Premiéři Česka a Polska minulý týden podepsali mezivládní smlouvu týkající se řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném Dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě Varšava v pátek poslala do Prahy smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun), Česko následně stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Bariéra nepomůže, varují ekologové

Podmínky dohody, kterou v pondělí zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, však zkritizovali ochránci životního prostředí. Podle ekologické organizace Greenpeace neochrání zásoby vody v českém příhraničí. Aktivisté proto plánují podat stížnost k Evropské komisi na to, že česká strana podle nich dojednala nedostatečnou dohodu a následně také stáhla žalobu na Polsko u Soudního dvora Evropské unie.

Obsah smlouvy kritizoval i Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. Také on uvedl, že budovaná podzemní bariéra odtoku vody z českého pohraničí nezabrání. Uhelná je jednou z českých obcí, na kterou provoz dolu dopadá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...