Evropská komise chce během prvních sto dnů předložit návrhy k dekarbonizaci průmyslu, vizi pro zemědělství i plán, jak posílit obranu. Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi hovoří o nutnosti investovat stovky miliard eur. Rozhodování bloku ale může komplikovat nejistá situace v Německu a ve Francii.
Pokračující ruská agrese proti Ukrajině, hrozba dalších protestů evropských zemědělců a slábnoucí postavení nejen automobilového průmyslu. Evropu trápí hned několik krizí a řešení chce hledat společně.
„Za prvé, dohnat mezeru v inovacích ve srovnání se Spojenými státy a Čínou. Za druhé, společný plán pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost. A za třetí, posílení bezpečnosti a snížení závislostí,“ nastínila vize v listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Priority navazují na hojně citovanou zprávu exšéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. EU podle něj zaostává v produktivitě a musí investovat stovky miliard eur. Jedině to prý zajistí budoucí růst a životní standard.
„Podíl investic bude muset vzrůst přibližně o pět procentních bodů HDP na úroveň, kterou jsme naposledy viděli v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Buď to uděláme, nebo následuje pomalá agónie,” prohlásil Draghi v září.
„Ta skutečná politická změna přijde jen tehdy, pokud to podpoří členské státy. Alespoň některé z těch velkých. A momentálně je složitá situace jak v Paříži, tak v Berlíně,” podotýká ředitel Brussels Institute for Geopolitics Luuk van Middelaar.
Konkurenceschopnost
V polovině ledna představí Komise takzvaný kompas konkurenceschopnosti. Vize pro zemědělství bude následovat 19. února, o týden později pak dohoda o čistém průmyslu. V prvních sto dnech, tedy do 11. března, by měl přijít i podrobný dokument o rozvoji obrany.
„Většina rozhodnutí týkajících se bezpečnosti se odehrává na národní úrovni. Evropská komise nám může pomoci tím, že bude podporovat kapacitu výroby, tedy ve větším množství a levněji,“ myslí si ekonom Guntram Wolff z think tanku Bruegel.
Klíčová bude debata, kdo to vše zaplatí. Návrh sedmiletého rozpočtu od roku 2028 Komise předloží v létě. Nejspíš nasměruje víc peněz do energetiky, bezpečnosti a inovací. To znamená míň dotací pro zemědělce nebo chudší regiony. Očekává se tvrdé jednání.
Očekávání českých europoslanců
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) zdůraznila, že „všichni chtějí, aby válka (na Ukrajině) skončila mírovým jednáním“. Jelikož však podle ní není ze strany Ruska k tomuto žádná vůle, musí sedmadvacítka setrvat v plné podpoře Kyjeva. „Pokud dojde k jakýmkoli mírovým jednáním (…), nelze to udělat bez Ukrajiny, případně proti Ukrajině,“ podotkla.
V otázce vztahů se Spojenými státy doufá, že EU nečeká obchodní válka s Washingtonem. „V historii podobné kroky nevedly k ničemu dobrému. Předvolební prohlášení Donalda Trumpa byla velmi tvrdá, ale doufám, že bude docházet k jednáním,“ pokračovala. Zvolený prezident USA podle ní bude na Evropu tlačit – nejen v ekonomických dohodách, ale i v příspěvcích na bezpečnost.
Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristy sobě) se domnívá, že Evropská komise bude mít velmi špatný vztah s novou americkou administrativou. K možným novým clům ze strany USA uvedl, že Spojené státy si mohou obchodní válku dovolit, ale bude spíše probíhat ve vztahu k Číně. „My jsme už bohužel na druhé koleji, a pokud také zavedeme (Evropská unie) ostrá cla na Čínu, tak nedopadneme dobře.“
Turek zdůraznil, že je proti tomu, aby se v rámci chystané reformy Evropské unie mohlo rozhodovat většinově, nikoliv jednomyslně jako nyní. „Může to zamezit blokační menšině, nebo těm, kteří ještě chtějí mít zdravý rozum. Bojím se, že to hrozí, protože nová Evropská komise je ještě zelenější než ta bývalá.“ Europoslanec poukázal na některé „neposlušné státy“, například Slovensko, Itálii či Maďarsko, které chtějí bojovat proti této politice. Proto se podle něj otvírají základní smlouvy, aby v tom bylo těmto státům zamezeno.
EU by se měla postupně více zapojovat do „mediací“ jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, soudí europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Podotkla však, že to není kvůli tomu, že by to Kyjev nezvládnul sám, nýbrž aby „jednací stůl vůbec mohl existovat a nebyl rozbombardovaný ruskými raketami“.
Je však podle ní možné, že se po lednové inauguraci zvoleného amerického prezidenta Trumpa stane právě nový šéf Bílého domu prostředníkem mezi Kyjevem a Moskvou. Od USA se dá podle Gregorové očekávat po Novém roce větší izolacionismus, velmi pravděpodobně uvalení cel na některé evropské sektory. Směr, kterým by EU ve vyjednávání v tomto směru měla jít, je podle ní přes Čínu.
Otázku průmyslu zmínila i europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Klíčový podle ní bude v příštím roce takzvaný průmyslový akt, s nímž by měla přijít EK. Legislativa by měla řešit právě konkurenceschopnost EU ve vztahu k USA a k Číně. Europoslanci pak podle ní budou přicházet v tomto ohledu s pozměňovacími návrhy, které by měly směřovat k „deregulaci ekonomiky“.
Zmínila také otázku migrační krize. EK by podle ní měla „okamžitě předložit návratovou směrnici“. Odsoudila pak návštěvu slovenského premiéra Roberta Fica u ruského vládce Vladimira Putina. Šéf slovenské vlády podle ní bude mít na příštím unijním summitu „co vysvětlovat“.
Konflikt, který vznikl kolem dodávek plynu přes Ukrajinu, je podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) zbytečný. V případě Slovenska a dodávek zemního plynu přes ukrajinské území není podle něj ve hře energetická bezpečnost. „Ale jenom to, že Robert Fico si spočítal, že pro něho je výhodné, aby se ruský plyn přes Ukrajinu na Slovensko dostával,“ podotknul.
Nejsilnější kartou EK ve vztahu k avizovaným americkým clům je podle Niedermayera „říct, že by cla nebyla v ekonomickém zájmu ani Ameriky, ani Evropské unie“. Takové překážky by podle něj vytvářely škody na obou stranách. EU by se prý měla zaměřovat i na bezpečnost – ekonomickou, strategickou, fyzickou.
Europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) je optimistický v souvislosti s možnou obchodní válkou Evropské unie s USA. „Neříkal bych, že by nám nějaká tato válka hrozila.“ Podle něj bude záležet na lídrech evropských států, jak budou schopni komunikovat s příštím americkým prezidentem Trumpem a dojednávat obchodní dohody. Domnívá se však, že nám nehraje do karet to, jak se před americkými volbami vyjadřovali někteří politici k Trumpovi. Přesto věří, že k ekonomické válce nedojde, protože Evropa i USA se budou potřebovat víc než kdy jindy.
K možnému budoucímu rozšiřování Evropské unie řekl, že nové státy budou potřebovat nějaký rozpočet, který půjde z EU. „Musíme mít tedy obraz toho, co se bude dít.“ A to pak bude hrát roli při přípravě víceletého finančního rámce Unie. Připomněl také Draghiho zprávu, podle níž bude muset EU investovat mnohem více, než nyní dává. „To budou mnohem složitější otázky, než pouze rozšíření.“
