Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.

Konkrétně akt řeší ochranu tří strategických odvětví – těžké průmyslové výrobky, jako je nízkouhlíková ocel, cement a hliník, čisté technologie a automobilový průmysl. Akt by měl podpořit například evropské výrobce větrných elektráren, solárních panelů či baterií pro elektromobily.

Opatření se zaměřují na odvětví, která v současné době čelí silnému konkurenčnímu tlaku zejména právě ze strany Číny. Jde o energeticky náročná odvětví, technologie s nulovými čistými emisemi a výrobu automobilových součástek.

Akt zavádí pravidla, že při veřejných zakázkách a státní podpoře se bude více zohledňovat, zda je produkt vyroben v EU a má nízkou uhlíkovou stopu. Tyto požadavky se budou vztahovat na výše zmíněná odvětví, do budoucna je ale možné je rozšířit i na další energeticky náročná odvětví, třeba na chemický průmysl.

Posílení výrobních kapacit

„Tím se posílí evropské výrobní kapacity a podpoří poptávka po čistých technologiích a produktech vyrobených v Evropě,“ uvedla EK. V praxi by to mělo znamenat, že evropské vlády budou nuceny vynakládat více peněz svých daňových poplatníků na takzvané zelené produkty vyrobené v Unii, což podpoří poptávku po domácím průmyslu, napsal bruselský server Politico.

Dohady o tom, jak by mělo nařízení vypadat, se značně protáhly. Schůzka šéfů kabinetů jednotlivých eurokomisařů začala v pondělí a nakonec pokračovala i v úterý. Následně Komise návrh schválila.

Původní plán francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného měl přitom být mnohem rozsáhlejší. Negativní reakce ze strany kolegů eurokomisařů, členských států a obchodních partnerů sedmadvacítky ho ale donutily nařízení zmírnit, tvrdí Politico. Nařízení má zvrátit alarmující a zdánlivě nezadržitelně postupující úpadek průmyslu na kontinentu.

S výsledným návrhem, který se neustále měnil a jehož zveřejnění se tak od ledna odkládalo, podle zdrojů ČTK nakonec není spokojen nikdo – ani Séjourné. Očekává se, že normu ještě dál pozmění spoluzákonodárci, tedy Rada EU, která zastupuje členské státy, a Evropský parlament.

„Odolné dodavatelské řetězce“

„Tváří v tvář bezprecedentní globální nejistotě a nekalé konkurenci se evropský průmysl může spolehnout na ustanovení tohoto aktu, která podpoří poptávku a zaručí odolné dodavatelské řetězce ve strategických odvětvích,“ komentoval nařízení eurokomisař Séjourné. „Vytvoří také pracovní místa tím, že peníze daňových poplatníků nasměruje do evropské produkce, sníží naši závislost a posílí naši ekonomickou bezpečnost a suverenitu,“ zdůraznil.

Podle Séjourného je cílem nových opatření zvýšit podíl výrobního průmyslu na HDP Evropské unie z 14,3 procenta v roce 2024 na dvacet procent do roku 2035. V Evropě by se tedy mělo vyrábět více a neměla by být tolik závislá na dovozu.

„Návrh sice zachovává otevřenost Evropské unie vůči obchodu a investicím, ale zároveň podporuje reciprocitu ve veřejných zakázkách,“ stojí v prohlášení Evropské komise. „Země, které firmám z EU nabízejí srovnatelný přístup na trh, včetně zemí, které jsou stranami Dohody WTO (Světové obchodní organizace) o veřejných zakázkách nebo mají s EU dohodu o volném obchodu či celní unii, mohou mít prospěch z rovného zacházení,“ dodává text.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...