Evropská komise představila dohody s Mercosurem a Mexikem

Evropská komise (EK) po řadě let vyjednávání představila dvě klíčové obchodní dohody, jednu s jihoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. Uzavření dohody o volném obchodu s Mercosurem loni v prosinci vyvolalo protesty zemědělců z řady zemí, kteří se obávají přílivu levných zemědělských produktů z oblasti. Dohoda by jim ale měla poskytnout záruky pro veškeré citlivé oblasti, uvedla EK.

Obě dohody vyžadují samostatné dvojí schválení. Zaprvé klasický legislativní proces, tedy schválení Evropským parlamentem a Radou EU, která zastupuje členské státy. Někteří europoslanci, zejména z Francie či Polska, se již předem nechali slyšet, že budou hlasovat proti. Dohody ale bude také ještě třeba ratifikovat všemi členskými státy Evropské unie, což může trvat několik let.

„Evropská komise předložila Radě EU své návrhy na podpis a uzavření Dohody o partnerství mezi EU a Mercosurem (EMPA) a Modernizované globální dohody mezi EU a Mexikem (MGA),“ uvedla Evropská komise. „V době rostoucí geopolitické nestability nás tyto dohody sbližují se strategicky důležitými partnery a poskytují společnou platformu pro posílení vzájemné důvěry a řešení společných globálních výzev,“ dodala.

Dohoda s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.

Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí. Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent (49 miliard eur, více než bilion korun), což má podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Snížení jihoamerických cel na unijní výrobky

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové produkty vyrobené v Unii a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

„Dohody s Mercosurem a Mexikem jsou důležitými milníky pro ekonomickou budoucnost EU. Pokračujeme v diverzifikaci našeho obchodu, podporujeme nová partnerství a vytváříme nové obchodní příležitosti,“ informovala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Celkový export EU do USA činí dvacet procent, zbylých osmdesát směřuje do ostatních zemí světa a právě na tyto obchodní vztahy se chce Unie více zaměřit a upevnit je. Firmy v členských zemích i celý zemědělsko-potravinářský sektor pocítí podle šéfky unijní exekutivy ihned výhody nižších cel a nižších nákladů, což přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst.

Očekává se rovněž, že vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mercosuru vzroste téměř o padesát procent. Dohoda totiž snižuje vysoká cla například na víno a lihoviny (až o 35 procent), čokoládu (dvacet procent) a olivový olej (deset procent).

Francouzský a polský nesouhlas

Řada zemí EU v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, největší producent hovězího masa v Unii, již dříve označila dohodu za „nepřijatelnou“. Obává se, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům. Svůj nesouhlas opakovaně vyjádřilo i Polsko. Právě v souvislosti s tím dohoda poskytuje důležité záruky pro veškeré citlivé oblasti v zemědělském sektoru, zdůrazňují unijní představitelé.

Eurokomisař Maroš Šefčovič na středeční tiskové konferenci v Bruselu rovněž zmínil, že v uplynulých měsících byli v kontaktu jak s jednotlivými členskými státy, tak právě i zástupci zemědělců, aby si vyslechli jejich obavy.

„Zaprvé (dohoda) omezuje preferenční dovoz zemědělsko-potravinářských produktů z Mercosuru na zlomek unijní produkce (například 1,5 procenta u hovězího masa a 1,3 procenta u drůbeže). Zadruhé zavádí robustní ochranná opatření chránící citlivé evropské produkty před jakýmkoli škodlivým nárůstem dovozu z Mercosuru,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Další obavy panovaly ohledně standardů platných v latinskoamerických zemích. Dohoda s Mercosurem se proto zabývá rovněž i bezpečností potravin a dobrými životními podmínkami zvířat. „Veškeré produkty, které vstoupí na unijní trh, budou muset splňovat přísné podmínky,“ zdůraznil nejmenovaný vysoký představitel EU.

Nová dohoda s Mexikem by měla dále podpořit hospodářský růst a zvýšit konkurenceschopnost na obou stranách. Mexiko je druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe a původní dohoda pocházela z roku 2000.

„Mexiko je čistým dovozcem potravin, proto dohoda výrazně prospěje zemědělským vývozcům z EU,“ sdělila Evropská komise. Mimo jiné by měla být odstraněna zbývající cla na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mexika, jako jsou sýry, drůbež, vepřové maso, těstoviny, jablka, džemy, ale i čokoláda a víno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...