Evropská komise odmítla prodloužit embargo na dovoz ukrajinského obilí do pěti zemí

Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání jednostranně v omezení dovozu pokračovat.

Zákaz dovozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů pod záštitou Evropské komise na jaře zavedly Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko. Sofie ve čtvrtek uvedla, že zákaz zruší a Rumunsko se chce řídit rozhodnutím unijní exekutivy. Naopak Varšava, Budapešť i Bratislava předem naznačily, že embargo prodlouží bez ohledu na rozhodnutí Evropské komise.

„Konstruktivní přístup všech účastníků platformy pomohl vyřešit konkrétní problémy a zajistil, že exporty do třetích zemí mimo EU proudí a dokonce se zvyšují,“ uvedla Komise v oznámení o ukončení opatření.

„Dnes (v pátek) vyprší platnost stávajících opatření,“ oznámila Komise. Ukrajina podle ní souhlasila, že do 30 dní podnikne zákonné kroky, aby zabránila zahlcení trhu obilím.

Postoje zemí V4

Slovensko do konce roku jednostranně prodloužilo zákaz dovozu obilí a dalších tří zemědělských komodit z Ukrajiny, oznámil v pátek premiér Ľudovít Ódor. Učinil tak poté, co Evropská komise uvedla, že neprodlouží embargo na dovoz čtyř druhů zemědělského zboží do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Unijní zákaz dovozu skončí v pátek o půlnoci. Podle Ódora v této záležitosti Slovensko postupuje stejně jako Polsko a Maďarsko.

Pokračování v zákazu dovozu ukrajinského obilí do Maďarska už před oznámením Evropské komise potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle agentury Reuters maďarská vláda v pátek zveřejnila nařízení, platné od soboty, zakazující dovoz 24 zemědělských produktů z Ukrajiny, včetně obilí, zeleniny, některých masných výrobků a medu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že také Polsko zákaz dovozu ukrajinského obilí prodlouží. Varšava tak učiní v zájmu polských zemědělců, zdůraznil. 

Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvítal, že Evropská komise se přiklonila k jednotnému postupu, který navrhovala i Česká republika. „Naším společným cílem totiž musí být efektivní fungování koridorů solidarity. Jedině tak pomůžeme dostat obilí do třetích zemí v Africe či Asii,“ napsal Výborný.

Ukrajina chce jednat civilizovaně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ujistil, že Ukrajina bude reagovat „civilizovaně“, pokud členové EU poruší unijní pravidla o dovozu obilí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal polské rozhodnutí pokračovat v embargu opět označil za předvolební populismus. Polsko čekají za zhruba měsíc parlamentní volby. „Ukrajina teď rozhodně není ve stavu, kdy by si mohla dovolit umožňovat někomu populistický růst založený na její bídě,“ citovala Šmyhala ukrajinská agentura Unian.

Alternativní cesta pro export

Když se téměř uzavřela nejvýhodnější mořská cesta, začala Ukrajina hledat jiné možnosti, jak pšenici a další plodiny dostat k zákazníkům, především k těm v Africe a Asii. Nejschůdnější, byť oproti lodím podstatně dražší cesta, vede po železnici do přístavů v Pobaltí, Polsku a Chorvatsku.

„Objem zboží převezeného přes pozemní hraniční přechody s Rumunskem, Polskem a Slovenskem se navýšil třicetkrát,“ uvedl ředitel logistiky ukrajinských železnic Tymofij Murachovskyj.

Jenže ani to nestačí. Podle ředitele Murachovského je potřeba převážený objem ještě mnohonásobně navýšit. Naráží ale na mnohé překážky – včetně technických. Vývoz ukrajinské úrody po železnici je extrémně náročným logistickým úkolem i kvůli dědictví někdejšího ruského impéria. Ukrajinské kolejnice mají přibližně o deset centimetrů širší rozchod než kolejnice na západě. A proto je nutné všechny vagony se zrním na hranicích přeložit.

Zahraniční státníci Kyjevu slibují, že se pokusí s Kremlem vyjednat novou dohodu o vývozu zemědělských produktů po moři. Na pozitivní výsledek jednání s Vladimirem Putinem ale Kyjev nespoléhá. Ukrajinské železnice se proto pustily do rozsáhlé rekonstrukce kolejnic vedoucích do zemí Evropské unie, se kterými mají společnou hranici. Předpokládají, že právě tudy budou jejich zemědělci v nejbližších letech vyvážet největší část úrody.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...