Evropská komise navrhuje úpravy trhu s elektřinou, chce posílit dlouhodobé smlouvy

Nahrávám video

Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který v úterý představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.

Dopadu cenových výkyvů na obyvatele a firmy má předejít povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra.

Tento krok by měl také snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil některými státy kritizovaný princip její tvorby. Aby návrh vstoupil v platnost, musí jej schválit členské státy a Evropský parlament.

Cenu evropské elektřiny ovlivňuje plyn

Evropský blok začal reformu trhu chystat loni v létě, když se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a dalších faktorů rekordně zvýšily ceny plynu i na ně navázané ceny elektřiny. „Převaha krátkodobého trhu zesílila vliv rostoucí ceny plynu a byla zdrojem mnoha problémů během krize. Pocítili to spotřebitelé vystavení krátkodobým cenám, které jsou často diktované plynovými elektrárnami,“ uvedla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simonsová.

Část zemí včetně Francie, Španělska či Řecka od té doby prosazuje změnu výpočtu cen elektřiny a její přizpůsobení rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů. Řada dalších států v čele s Německem či Nizozemskem ovšem hovoří jen o krátkodobém cenovém výkyvu a varuje před výraznými zásahy do trhu, který dlouhá léta fungoval.

Trh v Evropské unii je nastavený tak, že cena elektřiny se odvíjí od nejdražšího použitého zdroje. Když ve špičce nestačí soláry, vítr, jádro nebo uhlí, musí se zapínat i plynové elektrárny. Pokud cena plynu vystřelí nahoru, promítne se to i do cen elektřiny.

„Jako ve všech našich návrzích chceme také otevřít větší možnosti nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie. A tady se dostáváme k potřebě oddělit ceny elektřiny od plynu. V momentě, kdy nahradíme plyn obnovitelnými zdroji, ten problém přestane být urgentní,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Dlouhodobé smlouvy mají přispět k cenové stabilitě

Úterní návrh Komise plyn ani další fosilní zdroj uhlí ze systému tvorby cen přímo nevylučuje. Počítá však s posílením vlivu levnějších zdrojů, jako jsou solární, větrná či jaderná energie, prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. „Cílem reformy je, aby účty evropských spotřebitelů a podniků za energie byly nezávislé na cenách krátkodobého trhu,“ uvedla Simonsová.

Vedle smluv o nákupu elektřiny známých pod anglickou zkratkou PPA mezi soukromými subjekty to budou zejména takzvané dvoucestné rozdílové kontrakty (CFD).

Ty uzavře stát či jiný veřejný subjekt s výrobcem elektřiny, který si činí nárok na veřejnou podporu. Smlouva zajistí odběratelům dlouhodobou pevnou cenu elektřiny. Pokud se její tržní cena zvýší, může stát nadbytečné příjmy rozdělit mezi spotřebitele, pokud naopak klesne, doplatí výrobci rozdíl od ceny stanovené ve smlouvě.

„Tyto dva nástroje budou klíčem ke zvýšení stability a předvídatelnosti nákladů na energie v celé EU, budou proto hrát zásadní roli v posílení konkurenceschopnosti EU,“ prohlásila Simsonová.

Klienti budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv, zamýšlí návrh

Unijní země se loni za českého předsednictví shodly na souboru dočasných krizových opatření včetně zastropování cen plynu. Komise chce nyní dát státům možnost omezovat ceny elektřiny v době jejich kritického růstu. Tento mimořádný stav by měla vyhlašovat sama unijní exekutiva.

Návrh počítá mimo jiné i s tím, že si klienti budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv a vždy budou mít k dispozici kontrakt s fixní cenou. Měli by dostat i právo prodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, kterou vyprodukují například jejich solární panely. Státy by také měly určit dodavatele poslední instance, kteří zajistí odběratelům elektřinu v případě nouze.

„Opatření bude mít konkrétně pro Českou republiku přínos například v situacích, jako byl pád Bohemia Energy. Státu tehdy trvalo dlouho, než zareagoval. Náš dnešní návrh takové situace předvídá a navrhuje, co členské státy mohou udělat, aby se omezilo riziko na spotřebitele nebo malé firmy,“ dodala Jourová v úterý.

Energetický trh potřebuje společný nákup plynu i zkrácení povolovacích procesů, zaznělo v Událostech, komentářích

Dlouhodobé smlouvy nepřinesou pouze jistotu pro odběratele, ovlivní i společný nákup plynu, domnívá se prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Budeme mít nakoupenu alespoň část objemu plynu společně a budeme nakupovat za nižší ceny, než když každý nakupuje samostatně,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je otázkou, zda je tato reakce Unie dostatečná. „Společné nákupy jsme měli mít už před deseti lety. (…) Musíme je dotáhnout. Že jsou na papíře, neznamená, že budeme všichni těžit z úspor v rozsahu, které to vytvoří,“ podotkl.

Špicar také poukázal na to, že délka povolovacích procesů staveb a energetický trh též ovlivňují podnikatelské prostředí. „Naše firmy platí ve Spojených státech desetinu toho, co platí v Evropě“. Evropská komise podle něj „musí být ambiciózní“, jinak se budou evropské firmy z kontinentu stěhovat.

Nahrávám video

Ve zrychlení povolovacích procesů je přitom Česko pozadu, řekl bývalý ministr životního prostředí a prezident Evropské federace evropských zdrojů Martin Bursík. „Nebudeme čekat na termíny, které nám dává směrnice,“ navrhl. Zrychlení procesů by podle něj pomohlo také posílení státní správy. 

Prouza upozornil, že s návrhem Komise přišla nedlouho před volbami do Evropského parlamentu. „Toto už není krizová legislativa, kterou schvalovaly jen členské státy. Bude ji schvalovat i Evropský parlament,“ uvedl. Komise se tak podle něj rozhodla neřešit některé „citlivé věci“ jako kapacitní mechanismy. O těch má rozhodnout až příští parlament. „Teď udělat jen maximum toho, co lze reálně za rok a čtvrt stihnout,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...