Evropská komise navrhla dočasně omezit ceny plynu. Uvolnit hodlá miliardy z unijních fondů

Nahrávám video

Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožňoval dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Nástroj je součástí dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva zakročit proti energetické krizi. Nový plán také stanovuje principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.

Navrhovaný „mechanismus cenové korekce“ by fungoval jako pojistka proti extrémním výkyvům na trhu. Umožňoval by v případě potřeby nastavit takzvaný dynamický cenový limit pro obchodování ve virtuálním uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v Evropské unii rozhodující.

Dlouhodobější řešení Komise vidí ve spuštění doplňkového cenového indexu, který by utvářel cenu zkapalněného zemního plynu (LNG) a lépe odrážel nové podmínky na unijním trhu.

Podrobnosti o fungování nástroje pro omezování ceny plynu zatím nejsou jasné. Komise jej navrhuje pouze v principu, přičemž detaily chce vyjasnit až po případném souhlasu členských států EU. Vysoce postavený unijní zdroj před novináři nechtěl spekulovat o cenové hranici, při které by mechanismus mohl být aplikován, a mluvil spíše o tlumení vysokých nárůstů. Komise doufá, že nástroj bude k dispozici do začátku zimy.

„Musíme zkrotit volatilitu a extrémní cenové skoky na hlavním evropském tržišti s plynem,“ řekla na tiskové konferenci předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V tomto směru navrhuje také požadavek, aby platformy pro obchod s takzvanými energetickými deriváty zavedly do konce ledna nové pojistky proti silným výkyvům v rámci denního obchodování.

Nahrávám video

Co se týče nového cenového indexu pro zkapalněný plyn, chce jej Komise mít v provozu na jaře. Z aktuálních vyjádření ale vyplývá, že společnosti obchodující s plynem jej nebudou nuceny využívat.

Komise prosazuje společné nákupy

Von der Leyenová také zdůraznila, že pro unijní země budou lepší společné nákupy energií než samostatná národní řešení. „Víme, že jsme silní, když jednáme společně. Proto především klademe důraz na společný nákup. Víme, že poptávka po energii je rozsáhlá, proto je logické, že místo abychom se trumfovali nabídkami, měli bychom uplatnit společnou sílu společného nákupu,“ prohlásila na úterním brífinku.

Komise například navrhuje, aby při plnění zásobníků dodavatelé z celé EU společně poptávali množství plynu odpovídající alespoň 15 procentům kapacit. Také chce dát vládám větší volnost v podpoře firem a uvolnit na krizová opatření až téměř 40 miliard eur (984 miliard korun) z peněz vyčleněných na politiku soudržnosti.

Do nového energetického plánu nakonec unijní exekutiva nezahrnula žádnou z razantnějších variant cenového stropu na plyn, po jakých v uplynulých týdnech volaly mnohé členské země. Ve shrnutí svých návrhů ale zmiňuje možnost dotování plynu používaného k výrobě elektřiny jako postup, který si zaslouží další úvahy. Podle Komise je třeba najít uspokojivé odpovědi na některé otevřené otázky.

Von der Leyenová vyjádřila přesvědčení, že navržené kroky si získají podporu unijních vlád. Leccos v tomto směru může naznačit už summit konaný ve čtvrtek a v pátek. Podrobnější diskuse o návrzích se pak očekává za týden na radě unijních ministrů zodpovědných za energetiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...