Vzdělávání romských dětí na Slovensku se stalo terčem kritiky Evropské komise. Ta upozornila na vleklý problém: Tisíce žáků končí ve výlučně romských třídách. Brusel má za to, že jde o vyčleňování Romů ze školského systému a hrozí pokutou. Slovensko podle něj neřeší problém dostatečně. Bratislava mluví o selhání několika předchozích vlád.
Evropská komise kritizuje Slovensko minimálně od roku 2015. Skoro dvě třetiny romských dětí docházejí do výhradně – nebo téměř výhradně – romských tříd. Slovensko je v rámci Unie státem s vůbec nejvyšší mírou segregace Romů na školách, potýká se s tím už desítky let.
Škola v Plaveckém Štvrtku našla před pár lety recept, mnohým teď slouží jako pozitivní příklad. V 90. letech se tu učily prakticky jen děti z romských rodin. Změnami ve výuce přitáhli důvěru i těch neromských. Dnes tvoří Romové asi polovinu žáků.
„Pokud se na to budeme dívat takto, nebudeme řešit kulturní a jiné zázemí a jiné potřeby dětí, ale budeme to řešit barvou pleti nebo původem, pak nikdy nedosáhneme toho výsledku, který chceme,“ říká ředitelka Mariana Korbelová.
Problém je hlubší
Evropská komise vyčítá Slovensku také nadměrné umísťování dětí do zvláštních škol. Problém je podle samospráv hlubší. V některých obcích podle nich prakticky nejsou jiné děti než romské.
„Já doufám, že lidé z Evropské komise, kteří budou tuto věc zkoumat dále, přijedou do našich měst detailně prozkoumat všechny aspekty tohoto řešení a že nám spíše pomohou se s tímto vypořádat, protože teď tu ta upřímná snaha je,“ uvedl slovenský ministr školství Ján Horecký.
Výsledky země uvidí nejdřív za 10 let. Pomoci má nový zákon, který navrhuje třeba posílit kurzy slovenštiny nebo podpořit motivaci rodičů, aby neváhali se spojováním dětí už od školek. Podle místních z Plaveckého Štvrtku je kromě paragrafů potřeba měnit i předsudky, na obou stranách.
Důležitá je podpora rozvoje dětí
„Pokud se podaří ve škole nastavit podmínky tak, aby děti měly podporu, pokud mají nějaké speciální potřeby, tak je lze sloučit do jedné třídy,“ myslí si ředitel české Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Za pomoci asistenta pedagoga je podle něj možné pro školy potřeby dětí naplňovat.
Slovensko podle Šimáčka neudělalo mnoho změn, které by vedly ke zlepšení. „Systémová opatření chybí plošně a specificky se Slovensko potýká s problémem chudinských osad na středním a východním Slovensku. Tam žije v chatrčích, ve velmi vyloučených lokalitách půl milionu lidí, dominantně Romů. Mezi těmi je přibližně sto tisíc dětí ve věku školní docházky,“ připomněl.
Pokud se děti narodí do tohoto prostředí, nejsou podle Šimáčka v šesti nebo sedmi letech většinou připraveny chodit do školy. Důležitá je proto předškolní příprava od útlého věku. „V takovém případě ve škole lépe prospívají, pokud se spojí děti z většinové společnosti s těmi romskými. Pokud je ta situace taková, že v některých osadách dominují děti romského původu, těžko se to udělá jinak, než že v té škole budou ve většině případů Romové. To nic nemění na tom, že ta podpůrná opatření musí být podobného charakteru.“
